official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Volnomyšlenkář

Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. Křest publikace se uskutečnil 24. března 2015 v Literární kavárně Nakladatelství Academia.
S panem profesorem Svobodou jsem se setkala později než autorka knihy, ale její premiérová vzpomínka v úvodu přesně sedí bez ohledu na čas: extrémně zajímavé věci dělá stále a umí o nich bezvadně mluvit. Živě, srozumitelně, přitažlivě a otevřeně. Jenomže on takto definuje nesrovnatelně širší záběr než jen ten svůj profesní. Lze se o tom snadno přesvědčit např. na stránkách Akademického bulletinu ( O svobodě slova ; Mea culpa? Tua culpa, eia culpa, nostra culpa, omnia culpa! ; Asijští tygři a věda ) nebo časopisu Vesmír, z nichž také autorka knihy místy čerpá. Setkání a spolupráce s Janem Svobodou je vždy zážitkem a tím více redakci AB těší, že skvělý portrét, jímž poutá titulní strana knížky, je dílem naší fotografky.

volnomyslenkar_01.JPG  volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG volnomyslenkar_01.JPG                                                                                               

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 
Jako mnoho jiných osudů také volnomyšlenkářův citelně poznamenal minulý režim. Přírodní vědy začal studovat proto, že měl zapovězenu medicínu i humanitní obory, ovšem biologie mu otevřela pomezí mezi exaktními a společenskými vědami. A tak svět nepřišel o špičkového genetika, který pomohl objasnit záhady životního cyklu nebezpečných retrovirů. Škoda, že česká veřejnost nemá ani ponětí o tom, co prohlásil Svobodův americký kolega genetik Howard M. Temin, když před čtyřiceti lety ve Stockholmu přebíral Nobelovu cenu (1975). Podle něj ji měl dostat také právě Jan Svoboda!
Jak tento muž chápe současné manažerské pří-stupy, které se uplatňují i v řízení vědy? Je přesvědčen, že vedou vždy ke krachu. Rozhodující je podle něj peer review, přičemž slovní hříčkou komentuje úskalí lidského faktoru: „Peeři jsou ti, kteří jsou člověku rovni, ale přitom kritičtí. Jak vyplývá z lidské povahy, ne všichni ,pýři‘ jsou objektivní a bez závisti. Poněvadž jsou mezi nimi i netopýři, je nutno stavět na stanovisku několika ,pýrů‘.“
Rozhovor s prof. Janem Svobodou vizte zde.
MARINA HUŽVÁROVÁ

 

Více informací o oslavách spjatých s 125. výročím Akademie věd ČR – Můj svět zázraků – naleznete na http://www.umenivedy.cz/.

27 Mar 2015