Hlavním cílem projektu je vytvořit český uzel evropské velké distribuované výzkumné infrastruktury Konsorcium evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA-ERIC, a zajistit tak zapojení České republiky do vybudování jednotného evropského systému sociálněvědních datových služeb. Centralizované, veřejně přístupné datové archivy patří k základním infrastrukturám pro sociálněvědní výzkum a výuku. Tyto archivy slouží jako platforma pro sdílení dat a výzkumných nástrojů mezi výzkumnými týmy, usnadňují používání dat z vědeckých výzkumů ve vysokoškolské výuce, umožňují kombinaci více datových zdrojů v jednotlivých projektech a prostřednictvím propojování databází přispívají k produkci nového empirického materiálu. Projekt CESSDA byl vybrán v procesu ESFRI a zařazen do ESFRI Roadmap za účelem vytvoření jedné z ústředních výzkumných infrastruktur Evropského výzkumného prostoru. Na základě propojení evropských datových archivů sdružených v současné síti CESSDA nyní vzniká společná datová infrastruktura, která umožní výzkumníkům vyhledávat a získávat socioekonomická data v Evropě v rámci jednotného integrovaného systému vysoce kvalitních datových služeb. CESSDA tím odpovídá na poptávku po datových zdrojích pro evropský komparativní výzkum a významně posiluje podmínky pro dosahování excelence v evropském sociálněvědním výzkumu. Hlavní přínos pro české výzkumníky je v integraci českých dat do kontextu mezinárodních databází, a tedy ve vytvoření datového zdroje pro mezinárodní komparace zahrnující Českou republiku. Dostupnost mezinárodně srovnatelných dat je podmínkou pro orientaci výzkumu na mezinárodní excelenci a zároveň východiskem pro účast v mnoha projektech programů EU a dalších mezinárodních programů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 1 - 10)
Kapitola popisuje způsob, jakým je vhodné vytvářet a spravovat datový soubor v průběhu řešení výzkumného projektu. Autor ukazuje, jak krok po kroku pracovat s daty z výzkumných šetření od fáze vytvoření datového souboru přes problémy jako je kódování, vážení a anonymizace dat až k řešení způsobu archivace dat.
Text se zaměřuje na statistiky pracovního trhu a popisuje několik výzkumných projektů Českého statistického úřadu. Předmětem zájmu jsou česká šetření, organizována v rámci velkých evropských výzkumných projektů, jako je šetření Životní podmínky (EU-SILC), Výběrové šetření pracovních sil (VŠFS), Statistika rodinných účtů (SRÚ) a Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), které poskytuje data pro evropský projekt Structure of Earnings Survey (SES).
Kapitola shrnuje zdroje migračních statistik a dat z kvantitativních šetření imigrantů a zabývá se kvalitou a porovnatelností těchto dat. Důraz je kladen na nedostatečné pokrytí subpopulací imigrantů v mezinárodních šetřeních celkové populace, jako jsou LFS, EU-SILC, ISSP a ESS. Text se dále zabývá metodologickými problémy spojenými s dotazováním migrantů v ČR.
ext se primárně zaměřuje na popis standardů dokumentace dat a archivace a vývoj těchto standardů. Dále obsahuje analýzu výhod a nedostatků mezinárodního standardu dokumentace dat DDI (Data Documentation Initiative).
Kapitola představuje problém mezinárodní komparace dat, přičemž jejím primárním zaměřením je zejména standardizace proměnných v datových souborech. Text pojednává o principech a technikách standardizace proměnných a ukazuje příklady v sociálních vědách nejčastěji používané standardizace demografických proměnných a socioekonomických indikátorů.
The chapter provides a brief description of the standardisation background and practice in the Czech survey research giving also two examples, application of international standard classifications of education and definitions of the household, used in survey research.
Stručná informace o tzv. procesu ESFRI, který je zaměřen na vypracování a implementaci Cestovní mapy velkých evropských výzkumných infrastruktur (ESFRI Roadmap) a přehled sociálněvědních projektů v této Cestovní mapě.
Kapitola ukazuje, jakou roli plní datové archivy v oboru sociálněvědního výzkumu. Autoři popisují, která data a metadata jsou nezbytná pro standardní archivaci dat, a jaké podmínky musí být splněny, aby data mohla být vydána dalším uživatelům k sekundární analýze. Nezanedbatelnou součástí textu je popis archivačního systému Nesstar.
Kapitola podává přehled výzkumů o rodině, které byly realizovány v uplynulých deseti letech a data z nich jsou veřejně přístupná. Text informuje o datech z výzkumných šetření, která se věnovala tématům relevantním pro výzkum rodiny, jako jsou postoje k manželství a partnerství, sexuální chování, rodičovství, interrupce či role v rodině.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter