Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat situaci neprovdaných matek po roce 1989 s důrazem na sociální a regionální aspekt problematiky a navrhnout a zhodnotit případné nástroje sociální politiky na základě zahraničních zkušeností. Doplní tak demografické práce, které upozorňují na to, že se v českém případě nemanželská plodnost kumuluje mezi mladými ženami s nízkým a velmi nízkým vzděláním
Po roce 1989 v české společnosti vzrostly podíly neúplných rodin, ale především se prudce zvýšily počty svobodných matek a v současné době se rodí přibližně 30 % dětí neprovdaným ženám. I když porození dítěte neprovdanou ženou nemusí samo o sobě vypovídat o sociální marginalizaci, v mnoha případech tomu tak je. O typu a relativní rizikovosti svobodného mateřství vypovídají dva faktory: 1) jaké je typické sociální postavení neprovdaných matek; 2) kolik z neprovdaných matek žije v de fakto manželstvích.
Navrhovaný projekt počítá s uskutečněním empirického výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda otcové dětí neprovdaných matek obvykle žijí ve stejné domácnosti a nakolik lze nárůst mimomanželské plodnosti vysvětlit rostoucí popularitou nesezdaných soužití. Výzkum se bude rovněž zaměřovat na otázku, zda a v jaké formě se muži zapojují do výchovy dětí a umožní srovnání rodin manželských a ostatních domácností s dětmi. Tímto způsobem se získá jedinečná informace o tom, jaký podíl mimomanželské plodnosti představují svobodné matky v tradičním smyslu slova, jaký je podíl neprovdaných matek žijících ve faktických manželstvích a jaká je sociální situace neprovdaných matek.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 11 - 20)
Bulletin se zaměřuje na situaci neprovdaných matek. První část shrnuje demografický vývoj nemanželské plodnosti a dále ukazuje základní výsledky víceúrovňových modelů. Druhá část bulletinu přináší základní výsledky specializovaného šetření matek, které umožňuje detailnější pohled na sociální situaci neprovdaných matek.
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Bulletin se zaměřuje na situaci neprovdaných matek. První část shrnuje demografický vývoj nemanželské plodnosti a dále ukazuje základní výsledky víceúrovňových modelů. Druhá část bulletinu přináší základní výsledky specializovaného šetření matek, které umožňuje detailnější pohled na sociální situaci neprovdaných matek.
Publikace se věnuje mimomanželské plodnosti v České republice v letech 1990-2005. Důraz je kladen jak na celkový vývoj fertility, tak na rozdíly mezi vzdělanostními a věkovými skupinami žen a na regionální odlišnosti. Výsledky jasně ukazují, že nejvýraznějším diferencujícím znakem mimomanželské plodnosti v České republice je nejvyšší ukončené vzdělání matek a že s každým dosaženým stupněm vzdělání prudce klesá pravděpodobnost nemanželského porodu.
Publikace se věnuje mimomanželské plodnosti v České republice v letech 1990-2005. Důraz je kladen jak na celkový vývoj fertility, tak na rozdíly mezi vzdělanostními a věkovými skupinami žen a na regionální odlišnosti. Výsledky jasně ukazují, že nejvýraznějším diferencujícím znakem mimomanželské plodnosti v České republice je nejvyšší ukončené vzdělání matek a že s každým dosaženým stupněm vzdělání prudce klesá pravděpodobnost nemanželského porodu.
Článek porovnává mimomanželskou plodnost v evropských zemích se zvláštním zřetelem na Českou republiku. Zpracovává jak data demografické statistiky, tak výsledky výběrových šetření.
Článek navazuje na diplomovou práci autorky a detailně analyzuje a srovnává pojetí mateřské dovolené v ČR a vybraných státech EU. Diskutována je zejména délka a podmínky mateřské dovolené (MD) a výše vypláceného příspěvku v mateřství. Výsledkem analýzy je žebříček zemí vytvořený na základě průměrného skóru, kombinujícího celkový objem peněz vyplacený na příspěvku v mateřství v průběhu mateřské dovolené a podíl hrubé měsíční mzdy nahrazený v jednom měsíci MD.
Článek analyzuje a srovnává pojetí mateřské dovolené v ČR a vybraných státech EU. Diskutována je zejména délka a podmínky mateřské dovolené (MD) a výše vypláceného příspěvku v mateřství. Výsledkem detailní analýzy je žebříček zemí vytvořený na základě průměrného skóru, kombinujícího celkový objem peněz vyplacený na příspěvku v mateřství v průběhu mateřské dovolené a podíl hrubé měsíční mzdy nahrazený v jednom měsíci MD.
Článek detailně analyzuje a srovnává pojetí mateřské dovolené v ČR a vybraných státech EU. Diskutována je zejména délka a podmínky mateřské dovolené (MD) a výše vypláceného příspěvku v mateřství. Výsledkem analýzy je žebříček zemí vytvořený na základě průměrného skóru, kombinujícího celkový objem peněz vyplacený na příspěvku v mateřství v průběhu mateřské dovolené a podíl hrubé měsíční mzdy nahrazený v jednom měsíci MD.
Facebook
Twitter