official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Centrum excelence CZECHGLOBE

Česká republika se od konce dubna 2014 pyšní špičkovým vědeckým pracovištěm Centrum excelence CzechGlobe, které vzniklo při Centru výzkumu globální změny AV ČR v Brně a je jedním z osmi úspěšných projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) podporujících vznik evropských center excelence. Na vybudování a počáteční provoz bylo v uplynulých třech a půl letech vynaloženo bezmála 650 milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpočtu.

05_1.JPG
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Projekt Centra CzechGlobe představil jeho hlavní strůjce Michal V. Marek; slavnostní odpoledne moderoval herec Ondřej Vetchý.

Myšlenka vybudovat centrum základního výzkumu se zaměřením na komplexní zkoumání příčin a důsledků globální změny byla reakcí na „společenskou objednávku“. Veřejnost si totiž začala uvědomovat, že planeta Země prochází zrychleným vývojem ovlivňujícím podmínky pro život – životní prostředí. V minulosti byly změny globálního charakteru důsledkem přirozených, přírodních procesů, avšak v novodobé historii se katalyzátorem změn staly průmyslová revoluce a s ní spojený technický pokrok, expanze moderního tržního hospodářství, globalizace. Právě globální změna neboli „měnící se svět“ stále více souvisí s rozvojem lidstva a jeho činnostmi.
Globální změnou se v CzechGlobe (AB 5/2010) rozumí spektrum biofyzikálních a socio-ekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku. Projevuje se změnou klimatu, biodiverzity, chemie atmosféry, hydrosféry, produktivity ekosystémů a s tím související proměnou chování společnosti a ekonomických systémů. Globální změna se stala nejen ekologickým, technickým a sociologickým problémem, ale má i výraznou ekonomickou a politickou dimenzi s celosvětovým dosahem. Centrum excelence CzechGlobe se snažilo uvedená hlediska zohlednit a zahrnout do odborného zaměření a výzkumu.
Vlastnímu budování moderní výzkumné infrastruktury předcházel téměř rok systematické práce na vypracování projektové žádosti, která měla v konečné podobě téměř 2000 stran textu. Tým nejbližších spolupracovníků, kteří za touto prací stáli, nazval při otevření CzechGlobe hlavní strůjce projektu a ředitel CVGZ prof. Michal V. Marek „sedmi statečnými“; z vědců se postupně a snad dočasně museli stát zároveň manažeři a ekonomové.
Následovalo dvoukolové hodnocení projektu mezinárodním panelem hodnotitelů a spletitá negociační vyjednávání. První velký den pro CzechGlobe nastal 29. listopadu 2010, kdy se podepsalo rozhodnutí o poskytnutí dotace; 1. prosince téhož roku začal fakticky existovat. Roztočil se kolotoč příprav technických dokumentací k výběrovým řízením, jichž bylo vyhlášeno celkem 115, a konkurzů na nové vědecké pracovníky; znásobil se i počet doktorandů. Vynaložené úsilí však začalo postupně nést ovoce v podobě zprovozněných pracovišť.

05_1.JPG

Vše vyvrcholilo 29. dubna 2014 inaugurací CzechGlobe a zprovozněním Pavilonu laboratoří Paula G. Jarvise pro metabolomiku a stabilní izotopy, který byl posledním chybějícím pomyslným kamenem v mozaice výzkumné infrastruktury.
Otevření CzechGlobe se zúčastnila stovka hostů včetně předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších představitelů AV ČR, vysokých škol a státní správy. Organizátoři ocenili rovněž účast ředitele evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System) dr. Wernera Kutsche, ředitele obdobné americké sítě NEON (National Ecological Observatory Network) dr. Henryho Loeschera a ředitele Divize globálního monitoringu vládní vědecké agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) dr. Jamese Butlera. Právě poslední dvě jmenované americké instituce jsou nejnovějšími akvizicemi CzechGlobe v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce. Otevření se zúčastnili i zástupci velvyslanectví zemí, jež mají v CzechGlobe své vědce. Slavnostní atmosféru umocnila přítomnost předsedy Vědecké rady CzechGlobe prof. Sune Lindera a především Margaret Jarvis z Edinburghu – vdovy po zesnulém prof. Jarvisovi, po němž je nový pavilon laboratoří pojmenován a kterému zde byla odhalena pamětní deska. Prof. Jarvis, významná osobnost světové ekofyziologie rostlin s vřelým vztahem k České republice a nositel Medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy o rozvoj v oblasti biologických věd (AB 12/2000), inicioval a nasměroval evropský ekofyziologický výzkum ke globálním změnám a zasloužil se o začlenění CVGZ do mezinárodních struktur. Bez nadsázky jej lze považovat za čestného otce CzechGlobe. Jeho otevření, pojaté jako zahradní party, se odehrálo v příjemné uvolněné atmosféře, kterou navodil moderátor akce herec Ondřej Vetchý a po skončení oficiální části také dixielandový hudební doprovod.
CzechGlobe uzavřel jednu významnou etapu, avšak další, neméně důležitá ještě na vědce, kteří dostali do vínku špičkové vybavení a netušené badatelské možnosti, čeká. Jednak nutnost obstát v konkurenci, jednak potřeba zajistit si pro vynikající vědu dostatek finančních prostředků ve vysoutěžených projektech.

05_1.JPG
Krátce před zprovozněním získal Pavilon laboratoří Paula G. Jarvise cenu pro nejlepší stavbu Jihomoravského kraje v kategorii průmyslových a technologických staveb. Více ve FOTOGALERII.

Výzkumnou infrastrukturu nyní reprezentuje šest stěžejních prvků. Jde o síť ekosystémových stanic, které slouží pro dlouhodobé a precizní monitorování toku skleníkových plynů mezi biosférou a atmosférou. Stanice jsou rozmístěny v nejvýznamnějších typech ekosystémů v ČR: mladý a dospělý smrkový les, bukový les, lužní les, topolová plantáž, louka, pole, mokřad. Získaná data slouží k pochopení fungování ekosystému jako celku se zaměřením na jeho schopnost poutat oxid uhličitý z atmosféry, na jeho hospodaření s vodou a energií a na tvorbu modelů chování ekosystémů jak v současnosti, tak v podmínkách budoucího změněného klimatu (AB 10/2012).
Cílem Letecké laboratoře DPZ je pořizovat snímky zemského povrchu pomocí unikátní sestavy skenerů zaznamenávajících informaci z širokého rozsahu elektromagnetického záření: od viditelného až po termální pásmo. Získaná data nově umožňují včasnou diagnostiku stavu ekosystémů pomocí kvantifikace vybraných charakteristik ekosystémů, jako jsou například obsah chlorofylu, ligninu, objem biomasy, a jsou jedinečným vstupem do modelů pro hodnocení vlivu změn faktorů prostředí na ekosystémy.
Atmosférická stanice Křešín u Pacova (AB 7–8/2013), kterou reprezentuje zejména 250 metrů vysoký stožár vybavený analyzátory plynů (systémem pro odběr vzduchu do vzorkovnic) a meteorologickými senzory, je Národním monitorovacím bodem výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik. Dále se zde dlouhodobě sleduje koncentrace skleníkových plynů a jejich toků, vliv atmosférických aerosolů na procesy globální změny klimatu a vliv globální změny klimatu na čistotu ovzduší a dálkový transport atmosférických polutantů.
V Experimentální stanici ekofyziologie rostlin prof. Lubomíra Nátra v Domanínku se prostřednictvím systému 24 růstových komor realizují experimenty, jejichž cílem je vyhodnotit očekávané dopady globální změny na metabolismus, fyziologii a produkci rostlin. Technické řešení komor umožňuje současně studovat vzájemné interakce několika faktorů, jako zvýšené koncentrace CO2, stres suchem, teploty, UV radiace a minerální výživa.
Laboratoř adaptačních biotechnologií zahrnuje referenční a optimalizační laboratoř pro výzkum fotosyntetických mikroorganismů, laboratoř průtokové cytometrie a laboratoř molekulární biologie. Společně s baterií velkých bioreaktorů by měly přispět k vyhledávání organismů, které jsou geneticky transformovatelné nebo jejich metabolické dráhy přímo vedou k produkci energeticky bohatých látek.
Laboratoř metabolomiky a stabilních izotopů zprostředkovává studium biochemického profilu rostlin, který je výsledkem interakce mezi rostlinou, prostředím a regulačními mechanismy. Environmentální metabolomika představuje relativně nový výzkumný směr, který umožňuje například identifikovat vliv environmentální zátěže na rostliny/ekosystémy, pochopit molekulární mechanismy reakce rostliny na vnější podněty, adaptabilitu rostliny na změny růstových podmínek a utváření funkční stability rostlin.

MIRKA ŠPRTOVÁ,
Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.