Cílem projektu je prozkoumat představy o vztahu legitimity politického a distributivního systému a jejich vzájemnou podmíněnost. Zabývá se také problematikou sociální nerovnosti a sociálního kapitálu. Zapojení do mezinárodní sítě umožňuje přistupovat k daným tématům v časové srovnávací perspektivě, která dovoluje srovnávat proměny představ v české společnosti, některých postkomunistických a západoevropských společnostech o těchto tématech od počátku 90. let.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 25, zobrazeno 11 - 20)
Článek je pravidelným příspěvkem do Ročenky vydaváné jako součást časopisu European Journal of Political Research. Popisuje politické změny v ČR v průběhu roku 2007. Článek se zaměřuje na takové otázky, jako formování vlády, změny ve vládě a hlavní témata politiky.
Článek je pravidelným příspěvkem do Ročenky vydaváné jako součást časopisu European Journal of Political Research. Popisuje politické změny v ČR v průběhu roku 2006. Článek se zaměřuje na takové otázky, jako volby do Poslanecké sněmovny, změny ve vládě, politické strany a hlavní témata politiky.
Text zkoumal, které faktory ovlivnily výběr strany ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006. Autoři zjistili, že pro české voliče je důležitá levo-pravá orientace. Voliči zároveň hlasují v souladu se zastávanými postoji na velkém počtu tématických škál. Tento vztah mezi volbou a postoji se týká předevěším témat, jež lze vztahnout k levo-pravé ideologické orientaci. Vliv sympatičnosti strany a jejího předsedy byl dokonce větší než v případě tématického hlasování.
Text testování teorie voleb druhého řádu v podmínkách České republiky. Autoři analyzovali dva základní datové soubory o volebním chování občanů: data z povolebního dotazníkového šetření EES 2004 a data z volebních statistik. Autoři ukázali, že většina charakteristik voleb do EP v ČR je v souladu s tvrzeními teorie národních voleb druhého řádu. Empirická zjištění prezentovaná v textu navíc naznačují několik významných rozšíření teorie. Ta autoři uvádějí v podobě čtyř nových hypotéz.
Text analyzuje zdroje a povahu jednoho z nejlepších prediktorů volby strany. Nejprve je analyzována úroveň a intenzita stranické identifikace pro jednotlivé strany, kdy nejpevnější voliče mají KSČM, KDU-ČSL a ODS. Zároveň se podařilo ukázat na zdroje této vazby v rodině, neboť osoby, které spolu žijí v manželském či partnerském svazku mají vyšší míru stranické identifikace a shodují se častěji i ve volbě strany.
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Trendy návratnosti českých šetření ukazují na zhoršení výzkumného klimatu v 90. letech. Problematické jsou míry nekontaktování a odmítnutí, ale velký význam mají i rozdíly ve výkonech výzkumníků. Relativní úspěšnost ČSÚ ukazuje, že prozíravé výzkumné strategie mohou být efektivní. Analýza dvou vln Evropského sociálního výzkumu odhaluje jak problémy, tak poukazuje na možnosti aplikace strategií zvyšování návratnosti
Kniha má tři cíle, 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR.
Facebook
Twitter