Zatímco pohané oslavovali znovuprobuzení přírody, křesťanství přineslo Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Není přesně známo, zda se to událo kolem roku 30 nebo 33, ovšem např. Isaac Newton roku 1733 spočítal, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30 či 3. dubna 33 anebo až o rok později 23. dubna 34, což je datum, které sám považuje za nejpravděpodobnější. Colin Humphreys a W. D. Waddington (1990) zase uvádějí do souvislosti částečné zatmění Měsíce v úplňku 3. dubna 33. V Jeruzalémě skončilo zatmění Měsíce 51 minut poté, kdy večer vyšel, což se shoduje s vyprávěním evangelií. Pravděpodobně by to tedy mohl být den Kristovy smrti na kříži, čímž by Ježíšovo vzkříšení připadalo na 5. dubna 33.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Církev začala oslavovat Velikonoce velmi brzy; za nejstarší svědectví bývá považována zmínka v listech apoštola Pavla kolem roku 50, mimobiblickým dokladem jsou pak spory o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sard ve 2. století. Roku 325 stanovil První nikajský koncil pro určení data Velikonoc pravidla, podle kterých připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Samozřejmě někdy připadne první jarní úplněk na neděli, v tom případě se Velikonoce posouvají na neděli následující. A tak vychází velikonoční pondělí na rozmezí od 23. března do 26. dubna.
MARINA HUŽVÁROVÁ
6 Apr 2015