Česky
Ústav pro českou literaturu AV ČR v loňském roce podvakrát přivítal vzácného hosta z Harvardovy univerzity, profesora Hryhorije Hrabovyče, který pronesl přednášku o netradičním pojetí historické poemy předního ukrajinského básníka Tarase Ševčenka Hajdamáci. Prof. Hrabovyč v České republice sbíral materiál o básnících 20. a 30. let minulého století – specializuje se na české, polské a ukrajinské umělce poetického slova. Rozsáhlá bibliografie jeho prací zahrnuje např. publikaci K dějinám ukrajinské literatury, monografii o Ševčenkovi Básník jako mýtotvůrce, Hledání velké literatury, Texty a masky a kromě toho množství odborných statí.
Nositeli řady vyznamenání mj. od univerzity Harvardovy, ale též Jagellonské či Kyjevské univerzity T. Ševčenka profesoru Hryhoriji Hrabovyčovi položila několik otázek předsedkyně Pražské skupiny SVU prof. Alena Morávková.
Pane profesore, studoval jste na univerzitě v Yale…
Ano, bylo to v letech 1961–65. Poté jsem studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově a v
roce 1975 jsem získal titul Ph.D. na Harvardově univerzitě, kde jsem později působil jako pedagog.
Obhájil jsem disertační práci, která pojednávala o dějinách a mýtu kozácké Ukrajiny v polské a
ruské romantické literatuře. Od roku 1983 jsem působil jako vedoucí katedry slavistiky na
Harvardově univerzitě. V letech 1989–96 mi přidali další funkci – pozici ředitele Ukrajinského
výzkumného institutu na Harvardově univerzitě.
Jste jedním z prvních autorů, kteří publikovali své práce kromě USA a Polska také ve
svobodné Ukrajině – za totality jste tam byl zakázaným autorem. Co Vás přivedlo do Prahy?
Přijel jsem v rámci projektu, který zkoumá příbuznost české, polské a ukrajinské poezie 20. a
30. let minulého století. Zaujaly mě vaše publikace věnované exilovým ukrajinským básníkům tzv.
Pražské školy.
Ano, tehdy byla díky humanistickému plánu prezidenta Masaryka poskytnuta pomoc ukrajinským
exulantům, kteří tak měli možnost u nás studovat a získat práci i nový domov. A právě z nich se
zformovala skupina mladých básníků tzv. Pražské školy – někteří z nich dosahovali evropské úrovně.
Jaký zájem mají současní studenti o slavistická studia na Harvardově univerzitě?
Na rozdíl od 60. a 70. let, kdy byl zájem značný, jsme v poslední době zaznamenali pokles.
Netýká se to jen naší univerzity, ale všeobecně. Je známo, že se některé katedry slavistických
studií u nás i v Evropě ruší. Ale naši doktorandi mají v rámci komparatistické metody zkoumání,
kterou propagujeme, mnohem větší možnosti a širší záběr, což jim vyhovuje.
30 Mar 2015