Vědci z BC AV ČR zachránili unikátní lokalitu

                                                                                                 

Foto: Archiv Biologického centra AV ČR

Cedule upozorňuje na místo s železito-sirným vývěrem vody, které je zajímavé jak po geologické, tak i biologické a historické stránce. Lokalitu objevili náhodně půdní odborníci z Biologického centra AV ČR se svými kolegy a začali se o místo zajímat. „Vývěr má charakteristickou rezavo-hnědou barvu, najdeme tu jen keře a rostliny slabého vzrůstu a místo zdánlivě neobsahuje život. Vývěr vznikl v místech bývalé těžby lignitu. Při rekultivace se sem navezla hlušina, která tlačí na podloží a vytlačuje tak vývěr na povrch. Je to unikátní místo, žijí tu pro tuto krajinu netradiční živočichové jako půdní roztoči a jednobuněčná řasa krásnoočko, vyskytuje se tu také velmi vzácná houba třepenitka vlhkožijná, která je na červené knize rostlin v České republice a roste jen na pěti místech naší země,“ popisuje unikátní lokalitu půdní mikrobiolog Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR, který je hlavním iniciátorem výzkumu a vzniku naučné tabule. Vývěrová voda není pitná, má vysokou tvrdost, je velmi kyselá (pH 3,2), má vysoký obsah železa, síranů, a sediment také obsahuje vzácné minerály goethit, jarosit a schwertmanit. Poslední zmiňovaný minerál byl popsán teprve v roce 2003 v Německu.

Na výzkumu pracovala v rámci své středoškolské odborné práci od podzimu 2013 více než rok Michaela Kučerová, studentka českobudějovického gymnázia Jírovcova. „Nejdřív jsem sepisovala, co tu v průběhu roku všechno roste a žije. Sbírala jsem pavouky, hmyz, živočichy a bylo to hodně zajímavé, když jsem to všechno honila. Botanická část byla mnohem jednodušší, rostliny jsem jen nasbírala a určila. Pak jsme několikrát odebírali vodu, posílali jsme vzorky do chemické laboratoře, kterou jsem navštívila a podívala se, jak se dělají rozbory vody. Zjišťovala jsem taky historii této oblasti, procházela jsem kroniky Mydlovar a Zahájí, byla jsem ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích, navštívila jsem i státní podnik DIAMO, který se teď stará o rekultivaci této oblasti. Kvůli určení houby, kterou jsem tu našla, jsem byla v Jihočeském muzeu, kde jsme ji ale určit nedokázali, takže jsme potom sekvenovali genom v laboratořích Biologického centra Akademie věd a zjišťovali, co by to mohlo být,“ popisuje svůj výzkum Michaela Kučerová, která se hodlá vědě, hlavně mikrobiologii, věnovat i nadále. „Myslím si, že na tomto místě je tabule důležitá, ukazuje nám, co bychom normálně přehlédli a nedocenili. Obyčejný laik, který jede okolo, se podívá a řekne si „rezavá louže“, ale díky naučné tabuli se teď dozví, že toto místo může být velmi přínosné a unikátní, jak se potvrdilo díky mým výzkumům,“ dodává studentka.

Naučná cedule leží na cyklotrase mezi obcemi Zahájí a Mydlovary a bude zařazena do turistické mapy této oblasti. Díky ní se mohou turisté dozvědět podrobnosti o lokalitě železito-sirného vývěru a uvědomit si, že i taková malá lokalita může mít velký význam a může být výrazným zdrojem biodiverzity a rozmanitosti v krajině.