Search



Academic bulletin

abicko

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

BIOCEV

Akademici běží za slané děti

3.5.2015 9:00

 

 

Vít Smetana · Michal Kopeček· Jan Neckář · Radka Šustrová

 

AKADEMICI BĚŽÍ ZA SLANÉ DĚTI

 

3. května 2015, od 9.00 hod., Staroměstské nám.

 

 

 

Akademický tým tvoří čtyři vědci ze tří různých ústavů Akademie věd ČR.

Proč se vedle své akademické práce aktivně věnují sportu, proč si oblíbili právě běh a co je přimělo běžet za slané děti?

 

Michal Kopeček

Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, věnuje se dějinám politického myšlení ve střední Evropě

Mám sedavé zaměstnání a pravidelný sport považuji za nezbytnost. Proto, abych se udržel tělesně v kondici a nezadýchával se do schodů při východu z metra. Proto, že tělesný pohyb pročišťuje a tříbí mysl, dodává energii, restartuje hlavu. Taky někdy pomáhá vytvářet odstup od momentálních problémů.

Pravidelně běhat jsem začal v době, kdy jsem měl malé děti. Nazout tenisky a vyrazit na jeden z vyzkoušených okruhů byl nejrychlejší způsob, jak se rozpohybovat a odreagovat, přitom však nezatížit rodinný časový rozpočet více než nezbytně. Brzy se mi ale z běhu stala potřeba. Běh mi dělá radost, přináší pocit volnosti ale taky dotyku s přírodou. V dlouhém, soustředěném, vytrvalém běhu je cosi archetypálního, čemu se rád přibližuji.

Za slané děti neběžím poprvé. Je to pro mě už tak trochu tradice. Znám také blíže jednu rodinu slaných dětí, takže tento typ charity mi osobně velmi blízký.


Jan Neckář

Vědecký pracovník Fyziologického ústavu AV ČR, zabývá se výzkumem ischemické choroby srdeční a jejími rizikovými faktory

Sport považuju za potřebnou součást dnešního života. A protože už nechodíme s kopím na mamuty, tak proč se nejít proběhnout… Jako člověku, co se snaží trochu porozumět lidskému tělu, je mi jasné, že to je rozhodně nejlepší doping!!! Věřte, že vím, o čem mluvím, jsem kardiolog i kardiak…
Nikdy jsem závodně nesportoval a neběhal. Takže pořád tak nějak testuju svoje tělo, co umí. A protože les na běhání mám hned vedle práce, rád toho využívám (teda pokud nejsem zavalený v práci…) . Velmi rád podpořím projekt, který může pomoci dětem. Ostatně, když jsem byl dítě, potřeboval jsem taky pomoc, které se mi dostalo. Takže teď to můžu alespoň symbolicky vrátit a ještě k tomu udělám něco pro sebe.

 

Vít Smetana

Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v centru jeho zájmu jsou dějiny mezinárodní politiky a diplomacie zejména ve 30. a 40. letech 20. století

Sportuji proto, že jsem na to zvyklý a myslím si, že je to správné. Chci se tak nějak udržovat – v tom chátrání… Už 27 let se závodně věnuji biatlonu, a to včetně jeho málo známé letní podoby, jež se skládá z krosového běhu a střelby z malorážky. Jsem moc rád, že jsem součástí dříve malé, dnes ovšem rostoucí komunity lidí, kteří se pravidelně setkávají a soupeří spolu v tom nejlepším slova smyslu. Vlastně si život bez sportu zatím vůbec nedovedu představit - stále je to pro mě prakticky stejně důležitá dimenze jako moje povolání. Běh byl vždy základní součástí mé sportovní přípravy. S léty se ovšem dostavily problémy, zejména s bederní páteří - a s nimi častá svalová zranění. Stále více proto upřednostňuji plynulejší druhy pohybu jako samotný běh na lyžích (bruslařský styl) a v létě vedle cyklistiky a plavání samozřejmě kolečkové lyže. Základní pohyb v podobě skluzu je totiž pro stále opotřebovanější pohybový aparát mnohem šetrnější. Protože jsem ale v životě naběhal desítky tisíc kilometrů, tak si říkám, že by v tom člověk měl pokračovat, pokud a dokud to jde…

Za slané děti běžím proto, že bych rád podpořil charitativní projekt. Kéž by se takto - korunku po korunce, či ještě lépe dolar po dolaru - shromáždily prostředky na další výzkum, který by i v případě této zatím nevyléčitelné choroby dospěl ke kýženému průlomovému objevu!


Radka Šustrová

Vědecká pracovnice Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, věnuje se dějinám sociální politiky, dětí a mládeže a německé menšiny ve 30. a 40. letech 20. století

Kompenzovat hodiny strávené u počítače a nad knihami sportem považuji za nutnost pro tělo i mysl, pohyb uvolňuje, dodává energii a často také inspiruje. Se sportem jsem vyrostla, když jsem řadu let hrála na závodní úrovni badminton v Liberci a Praze. Sport mě díky rodičům doprovází od dětství a dnes si bez něj nedovedu představit každodenní fungování. Běh byl vždy součástí letních příprav na badmintonovou sezónu a účastnila jsem se i nejrůznějších lehkoatletických soutěží na školách. Dnes je pro mě běh ale něčím docela jiným: dává rytmus, učí vytrvalosti i soustředění. Během člověk získává úžasný pocit volnosti a nevázanosti. Běžíte, protože chcete a můžete a nikdo a nic vám v něm nebrání! Nápad uskutečnit týmový projekt a podpořit jím slané děti jsem uvítala s nadšením. Doposud jsem neměla zkušenost s tímto typem charitativní pomoci, ale věřím, že má-li člověk možnost běžet závod, pak není jediného důvodu, proč radost z něj tímto ještě neznásobit.

 

 

21.4.2015