Popularizace

 

Biologie RNA

 

Stanek D. (2015) RNA – temná hmota v naši buňkách. Nakladatelství Academia, Edice: Věda kolem nás [pdf]

RNA neboli ribonukleová kyselina je jednou z klíčových molekul v našich buňkách. Byla poprvé popsána na začátku 20. století, kdy si chemici pracující s nukleovými kyselinami uvědomili chemické rozdíly mezi DNA a RNA. Zpočátku se jí nedostávalo takové pozornosti jako její větší sestře DNA, která je nositelkou dědičné informace.

  

Staněk D. (2009) Překvapivá souvislost – degenerace oční sítnice a pre-mRNA sestřih. Akademický bulletin 09/2009 [pdf]

Oko, kterým pozorujeme svět kolem nás, je skvěle uzpůsobeno pro detekci záření různých vlnových délek. Světlo procházející čočkou je zaostřeno na oční sítnici (lat. retina), kde se nachází desítky milionů buněk, které světlo citlivě vnímají a zprostředkovávají nám přesný a barevný obraz okolního prostředí. Při dědičném onemocnění sítnice zvaném retinitis pigmentosa tyto světločivné buňky odumírají, což vede k postupnému zhoršování zraku a v nejhorších případech až k oslepnutí.

 

Staněk D. (2010) Za vším hledej RNA. Vesmír 89: 322, 2010/5. [www]

Molekuly RNA zůstávají tak trochu na okraji zájmu. Chybí jim tajemno DNA jakožto nositelky dědičné informace, která může skrývat geny pro dlouhověkost či hru na klavír. A není jim vlastní ani akčnost bílkovin, které například přenášejí signály mezi neurony či katalyzují řadu…

 

Retinitis Pigmentosa Mutations of SNRNP200 Enhance Cryptic Splice-Site Recognition. Video abstract 2013. Cvačková Z. and Staněk D. (in English)


Myší molekulární genetika

 

Prdm9 incompatibility controls oligospermia and delayed fertility but no selfish transmission in mouse intersubspecific hybrids

 

Publication:
Flachs PBhattacharyya TMihola O, Piálek J, Forejt JTrachtulec Z: Prdm9 incompatibility controls oligospermia and delayed fertility but no selfish transmission in mouse intersubspecific hybrids. PLoS One 2014 9(4): e95806. [pubmed] [doi]

 

 Videoabstract in Czech with optional English subtitles


Molekulární imunologie

 

V. Hořejší (2015) – Jak (ne)funguje imunitní systém.  Nakladatelství Academia, Edice: Věda kolem nás [pdf]

Hlavními úkoly imunitního systému je chránit organismus před patogeny a odstraňovat abnormální (poškozené, nádorové) buňky. Základním předpokladem samozřejmě je, aby imunitní systém patřičné struktury patogenů a poškozených buněk rozpoznal od struktur vlastních. To se děje jednak pomocí povrchových receptorů na různých typech bílých krvinek (leukocytů), jednak pomocí „rozpustných rozpoznávacích molekul“, především protilátek.

 

 

Více popularizačních článků - http://people.img.cas.cz/vaclav-horejsi.


Molekulární a buněčná imunologie

 

Interview on Czech Radio Český rozhlas Leonardo (in Czech).

Several articles in science magazine Vesmír (in Czech).