Pipich, Mnich Řehoř, Úsvit či Kytice
aneb Být botanikem je diagnóza
Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Cože to je za titulek? To se mohou dozvědět všichni, kdo přijmou pozvání k návštěvě Botanického ústavu AV ČR. Průhonický park je sice mezi veřejností proslulý zejména kvetoucími rododendrony, ale mezi jeho unikáty patří též rozsáhlá sbírka kosatců, které tu mají již stoletou tradici a jinde je v takovém objemu a složení nenajdete. Jsou krásné a při čtení jejich názvů i zábavné. A veselí a vtipní byli také ředitelé obou ústavů nesoucích ve svém názvu botaniku při zahájení výstavy Botanické příběhy, svět rostlin – od poznání k využití v Rytířském sále průhonického zámku v podvečer 29. dubna. Miroslav Vosátka i Martin Vagner se předvedli v rolích dokonalých konferenciérů a bavičů, kteří kolem sebe šíří svůj botanicko experimentální entuziazmus. Přizvali nejen zajímavé hudebníky, ale též mladé třeboňské kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR s jejich originálním divadelním výkladem principů fotosyntézy. A na co mimo vtipných jmen kosatců, úžasné diagnózy zvané botanika, která tu, doufejme, nakazí co nejvíce návštěvníků, nesmím zapomenout? Po deštivém úterku objednali sluníčko, aby dokonale zarámovalo pěší „expedici“ do Chotobuze ke „kolaudaci“ zdejší části výstavy i setkání na zámeckém nádvoří. O rozsáhlé expozici, kterou připravili společně vědci z Botanického ústavu a Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako svůj příspěvek slavenému 125. jubileu Akademie věd, jsme informovali v AB 4/2015. V květnu výstavu doprovodí přednáška s exkurzí pro středoškoláky (13. 5.) a veřejnost se může těšit na 2. ročník „Vědeckého treku“ s podtitulem Dobrodružná cesta do světa rostlin (30. 5.) a na podzim si zájemci vyzkoušejí badatelství na vlastní kůži během „Vědecké dílny“ v závěrečný den celé výstavy (13. 9.). Výstava v zámku je k vidění denně, expozice v botanické zahradě kromě pondělků.
HaM
Aktuality
30.4.2015 XVIII. Ceny časopisu Živa
Pražská Lannova vila zprostředkovala 29. dubna 2015 příjemnou atmosféru jarnímu setkání časopisu Živa s autory nejlepších článků za uplynulý rok. Redakce a redakční rada renomovaného přírodovědného periodika posuzovaly příspěvky v pěti kategoriích. Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad 30 let převzal od předsedy Akademie věd prof. Jiřího Drahoše doc. Ivo Konopásek z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK za článek Mor, Yersinia pestis, blecha a člověk. V kategorii 26 až 30 let uspěli Mgr. Michal Šulc z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR a ředitel téhož ústavu doc. Marcel Honza (Svět očima zvířat aneb jak ptáci vnímají barvy). V téže kategorii byli dále ocenění dr. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK, biolog, ekoporadce z neziskové organizace Calla a učitel biologie a geografie dr. Jiří Řehounek (Popílkoviště jako nečekaná šance na záchranu bezobratlých živočichů ohrožených vyhynutím) a dr. Petr Dolejš ze Zoologického oddělení Národního muzea (Ze života slíďáka lesostepního – vzácného, nebo málokdy pozorovaného?). V kategorii do 25 let získal přízeň poroty Mgr. Ondřej Korábek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze (Hlemýždi – stopařův průvodce nejen po Středomoří). Zvláštní ocenění Živy příspěvku, jenž obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků, získal dr. Tomáš Pavlík ze společnosti Vodní zdroje Chrudim (Antické mýty jinak I–VI). Cenu Antonína Friče za rozvoj Živy obdrželi odborník na geologii, pedologii, botaniku, geografii i speleologii a znalec české a slovenské krajiny dr. Vojen Ložek, farmaceut a botanik dr. František Starý a Vladimír Renčín, kreslíř, karikaturista ilustrátor, který kreslenými vtipy přispíval do časopisu Živa dlouhá léta. Ceremoniálu se zúčastnili vrcholní představitelé Akademie věd (vedle prof. Drahoše mj. někdejší předsedkyně AV ČR prof. Helena Illnerová, místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček, prof. Petr Ráb z Akademické rady AV ČR) a další osobnosti české vědy a vzdělanosti.
Výzkumníci a studenti geovědního oddělení na Oregon State University, kde je na PhD pobytu bývalý student Geofyzikálního ústavu AV ČR Vašek Kuna, se dlouhodobě zabývají geologií a dynamikou Tibetu a Nepálu. Oblasti zasažené sobotním ničivým zemětřesením se snaží pomoci tím, že analyzují satelitní snímky i z míst jinak nedostupných. Nyní nabízejí lidem z celého světa crowdsourcovou spolupráci.
U příležitosti 140. výročí otevření Zemské porodnice, kterou navrhl a v letech 1867–1875 postavil architekt, stavitel a velký mecenáš české kultury, vědy a vzdělanosti Josef Hlávka (1831–1908), byla 28. dubna 2015 v budově Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze odhalena Pamětní deska Josefa Hlávky.
Dosud nejkratší zasedání Akademického sněmu se odehrálo 23. dubna 2015 v tradičním Majakovského sále Národního domu na Vinohradech. K projednání Výroční zprávy o činnosti AV ČR za rok 2014, ke shrnutí dění v Akademické radě AV ČR od prosincového zasedání Akademického sněmu, reportu o hospodaření Akademie v loňském roce nebo informacím o Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014 i k diskuzi se sešlo 191 z 256 členů Akademického sněmu.
Vědci z Akademie věd ČR připravili pro zájemce Jarní exkurze do světa vědy, které se uskuteční na vědeckých pracovištích AV ČR nejen v Praze, Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji, ale také na Vysočině, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji jako volná část festivalu Týden vědy a techniky 2015. Účastníci budou od 4. května do 30. června 2015 pozorovat s astronomy hvězdnou oblohu, s archeology či historiky se vydají na cestu časem, s mikrobiology navštíví laboratoře, s knihovníky poodhalí tajemství starých rukopisů či se s fyziky zamyslí nad řešením nedostatku energie v budoucnosti. Společně s botaniky poznají říši rostlin, s geology se vydají na terénní výzkum, s biology a fyziology prodiskutují globální změny anebo se s geofyziky vypraví za poznáním síly, jež se skrývá v hlubinách Země. Pořadatelé rovněž přichystali poutavé výstavy či promítání populárně-naučných filmů. Vstup na všechny exkurze je volný. Více informací na www.tydenvedy.cz.
Ledová voda, skály, křik ptáků, parta geologů zkoumajících pohyby skal až do nedávna pevně sevřených a stlačených ledovcovou masou, z níž se v důsledku tání ledovců vymanily, aby se staly objektem unikátních výzkumů. Samota, jen omezený kontakt s civilizací, nutnost spoléhat sám na sebe a taky ostražitost před ledními medvědy – to vše patří k dojmům, které si odnášejí diváci dokumentárního filmu Pohyby.
Archeologické památky nejen z pohledu historie, ale též jako součást krajiny představuje stejnojmenný atlas, který vznikl v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze pod hlavičkou projektu Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat. S ohledem na novou strategií Akademie věd, která zdůrazňuje aplikační potenciál základního výzkumu, je určen nejen odborníkům, ale rovněž laické veřejnosti, kterou prostřednictvím moderních technologií (QR kódy, mapy se souřadnicemi či laserové letecké snímky) provede 105 archeologickými památkami z období paleolitu až 20. století. Archeologický atlas Čech je v kontextu české archeologie unikátní. „Na projektu spolupracujeme s Národním památkovým ústavem, který plánuje vydat pokračování atlasu pro lokality na Moravě a ve Slezsku. Prostřednictvím atlasu jsme chtěli předvést povrchově viditelné archeologické stopy v krajině způsobem, aby je návštěvník mohl najít a poznat a aby mohl pochopit logiku jejich výpověď,“ vysvětlil na tiskové konferenci 16. dubna 2015 vedoucí autorského kolektivu dr. Martin Kuna.
více zde 17.4.2015 O důsledcích druhé světové války pro českou společnost
V rámci memoranda Akademie věd ČR a Poslanecké sněmovny PČR se 16. dubna 2015 konal seminář Konec II. světové války a dopady na českou společnost. Debatou pod záštitou předsedy PS PČR Jana Hamáčka a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše pokračuje cyklus Vědecké poznatky – základy pro lepší, konkurenceschopnou společnost. Aktuálnost tématu, a to nejen v souvislosti s květnovým výročím konce 2. sv. války, ale také s narůstajícím napětím v mezinárodních vztazích zmínili vrcholní představitelé obou pořádajících institucí: „Sedmdesáté výročí konce druhé světové války přichází v době, kdy evropský i světový systém stojí na nepevných základech a porušování mezinárodního práva je spíše pravidlem než výjimkou.“
Je tomu již 15 let, kdy se zrodila česká účast v evropské dějepisné soutěži pro středoškoláky EUSTORY, respektive bylo u nás v roce 2000 uspořádáno její první kolo. Mezinárodní projekt organizuje nadace Körber Foundation; v Německu má tradici od roku 1973, a i když se do ní během let připojilo zhruba 25 evropských zemí, v současné době se účastní 15 států v národních, samostatných soutěžích. Vítězové 8. ročníku v České republice byli vyhlášeni 15. dubna 2015 a také oni se setkají se zahraničními „kolegy“ na mezinárodních letních akademiích.
Stále stejná jména pravidelně se opakující při jakékoli argumentaci o kvalitě české vědy mě pokaždé rozesmutní. Vůbec ne kvůli věhlasným nositelům těchto jmen, ale kvůli plejádě těch dalších, která zůstávají nevyřčena. Nechtě tak dostávají přihrávky všichni kritici vědy i Akademie věd – čím méně poučení, tím hlasitější. Proč tedy nezvednout hozenou rukavici a postupně nenabízet laické veřejnosti téměř neznámá jména, která však ve světě představují naši současnou vědeckou elitu?
V konkurenci 1011 vědeckých týmů z celého světa o prestižní grant programu Human Frontier Science pro mladé vědce do 35 let v mezioborové a nadnárodní spolupráci se prosadila Kateřina Jirků Pomajbíková z českobudějovického Biologického centra AV ČR se svou zámořskou kolegyní Laurou Wegener-Parfrey z kanadské University of British Columbia. Mladé parazitoložky získaly krásným 2. místem celkem 750 tisíc dolarů (přes 19 milionů Kč) na svůj tříletý výzkum možností léčby Crohnovy choroby a dalších imunitních onemocnění pomocí nepatogenních střevních parazitů.
V čele Grantové agentury České republiky je od října loňského roku prof. Ivan Netuka. Když tuto organizační složku státu, která od roku 1993, v současné době jako jediná instituce svého typu, podporuje účelovou formou základní výzkum, převzal po demisi svého kontroverzního předchůdce, musel v prvé řadě okamžitě znovu nastavit komunikaci agentury s vědeckou obcí. O tom, co se za několik uplynulých měsíců již podařilo, pohovořila s profesorem Netukou, který je mj. místopředsedou Grémia pro vědecký titul DSc., byl dlouholetým členem Akademického sněmu a také je členem Rady Matematického ústavu AV ČR, šéfredaktorka Akademického bulletinu Mgr. Marina Hužvárová.
Největší světové výzkumné ekonomické pracoviště (Institute for the Study of Labor – IZA) se sídlem v Bonnu ocenilo prof. Jana Švejnara z Národohospodářského ústavu AV ČR. Podle hodnoticího výboru, ve kterém zasedají mj. laureáti „Nobelovy ceny za ekonomii“ George Akerlof, Gary Becker, James Heckman a Joseph Stiglitz, výzkum prof. Jana Švejnara věnovaný přechodu od socialistické k tržní ekonomice „rozšířil porozumění tomuto procesu fundamentálním způsobem“. Bezprostředně po pádu železné opony navrhl detailně propracovanou reformní agendu úspěšného přechodu od centrálně řízené k tržní ekonomice. V textech publikovaných v časopisech The PlanEcon Report (1989; česky v Lidových novinách v roce 1990) a Journal of Economic Perspectives (1991) zdůraznil potřebu přizpůsobit se na mikro úrovni pro dosažení makroekonomické stabilizace transformující se ekonomiky. „Jan Švejnar patří ke špičkovým ekonomům, kteří berou vždy v potaz i perspektivu hospodářské politiky. Jeho náhledy poskytly politikům nástroje, aby se vypořádali s největší poválečnou výzvou Evropy – úspěšnou transformací někdejších socialistických ekonomik,“ uvádí ředitel IZA Klaus F. Zimmermann.
V rámci cyklu Lidské tělo ve zdraví i nemoci pořádá Fyziologický ústav AV ČR 15. dubna 2015 od 17,00 hod. přednášku Srdce ve zdraví a nemoci, jejímž tématem bude experimentální výzkum a moderní kardiochirurgická léčba srdce. Přednášku v budově Akademie věd ČR na Národní třídě prosloví prof. Bohuslav Ošťádal z Oddělení vývojové kardiologie FGÚ a přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM prof. Jan Pirk.
Špičkový výzkum ve veřejném zájmu je mottem nové strategie Akademie věd, která by se měla do budoucna výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Uplynulých dvacet let prokázalo, že Akademie věd je významnou a nenahraditelnou součástí systému výzkumu, vývoje a inovací České republiky. Nadále musí zůstat garantem kvality, avšak pro její další rozvoj je nezbytné, aby byla schopna identifikovat důležité vědecké a společenské otázky, fundovaným způsobem definovat problematiku a vypracovat návrhy řešení z hlediska současné úrovně dosaženého poznání. Akademie věd má již ve své dnešní podobě dobré základy pro to, aby v blízké budoucnosti mohla působit nejen jako součást špičkové světové vědy a centrum národní kultury, ale i jako stále důležitější hospodářský činitel. Témata, jako jsou například energetická budoucnost České republiky, zdraví občanů nebo kvalita veřejných politik, představují složité okruhy problémů, jejichž řešení vyžaduje široce založený interdisciplinární výzkum. Akademie věd proto připravila Strategii AV21, jejímž základem je soubor koordinovaných výzkumných programů využívající mezioborových a meziinstitucionálních synergií s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a koordinovat výzkumné úsilí pracovišť Akademie věd směrem k jejich řešení. Základní rámec strategie schválil Akademický sněm v prosinci 2014 s tím, že relevantní programy bude možné navrhovat i v dalším období. Výzkumné programy Akademie věd jsou od počátku otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Nezbytnou podmínkou pro uskutečňování Strategie AV21 je dlouhodobá stabilita systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Jsem přesvědčen, že schopnost Akademie věd a jejích pracovišť realizovat novou strategii se stane významným faktorem rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století.
JIŘÍ DRAHOŠ,
předseda Akademie věd ČR
Již třetí ročník dobrodružné vědecko-populární soutěže Expedice vesmír, do které se mohou hlásit děti ve věku 10–15 let, představili její pořadatelé (Fyzikální ústav AV ČR, ELI Beamlines, HiLASE a časopis Vesmír) 8. dubna 2015 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Doletět ke čtyřkilometrovému asteroidu, odebrat z něj vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa zabránit jeho srážce se zemí v roce 2045 – takový je úkol posádky raketoplánu, jež v létě odstartuje do vesmíru. Jakkoli zní scénář letošní expedice nadneseně, podle člena odborné poroty astrofyzika dr. Jiřího Grygara z FZÚ se zakládá na reálných vědeckých poznatcích: „Použití výkonného laseru pro odvrácení kosmické katastrofy připadá v úvahu za předpokladu, že bychom vynesli takový laser do vesmíru a po dostatečně dlouhou dobu na asteroid mířili ze správného úhlu. Energie laseru by v takovém případě odpařovala povrchové vrstvy horniny asteroidu, což by samo o sobě vytvořilo reaktivní tah, který by z dlouhodobého hlediska změnil dráhu asteroidu na cestě sluneční soustavou.“ Na projektu spolupracují centrum ELI Beamlines s nejvýkonnějším laserem na světě, který se buduje v Dolních Břežanech u Prahy, a již postavené sousední laserové centrum HiLASE, v jehož laboratořích se budou finalisté v létě školit.
Ústav informatiky AV ČR letos zahájil projekt Vědci studentům, kterým navazuje na projekt MŠMT 100 vědců do středních škol z let 2012 – 2014. Během tří dvoudenních Intenzivních škol pro nadané středoškolské studenty a jejich pedagogy se účastníkům představí uznávané osobnosti z různých vědeckých oborů. Cílem projektu je seznámit studenty s aktuálními poznatky ze světa vědy a výzkumu v ČR, které jim mohou pomoci při výběru dalšího studia a získání přehledu o různých vědních oborech. Pedagogy mohou přednášky inspirovat ke zkvalitnění výuky a přinést jim možnost kontaktu a navázání spolupráce s vědci a jejich institucemi.
Zatímco pohané oslavovali znovuprobuzení přírody, křesťanství přineslo Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Není přesně známo, zda se to událo kolem roku 30 nebo 33, ovšem např. Isaac Newton roku 1733 spočítal, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30 či 3. dubna 33 anebo až o rok později 23. dubna 34, což je datum, které sám považuje za nejpravděpodobnější. Colin Humphreys a W. D. Waddington (1990) zase uvádějí do souvislosti částečné zatmění Měsíce v úplňku 3. dubna 33. V Jeruzalémě skončilo zatmění Měsíce 51 minut poté, kdy večer vyšel, což se shoduje s vyprávěním evangelií. Pravděpodobně by to tedy mohl být den Kristovy smrti na kříži, čímž by Ježíšovo vzkříšení připadalo na 5. dubna 33.
Čtvrtý ročník soutěžní přehlídky popularizátorů vědy SCIAP (SCIence Approach) zná své vítěze. V konkurenci 52 projektů jich odborná porota vyhodnotila 16, a to v kategoriích Expozice, Periodikum, Audio či audiovizuální pořad, Internet, Nový počin a Ostatní. Ceny úspěšným projektům na prvních třech místech předali 1. dubna 2015 v pražské Lannově vile ředitel pořadatelského Střediska společných činností AV ČR JUDr. Jiří Malý a člen Akademické rady AV ČR prof. Pavel Janoušek. Na nejvyšší příčce v kategorii Expozice se umístil projekt Obnovitelné zdroje energie (Techmania Science Center). V kategorii Periodikum zvítězil magazín Přírodovědci (Přírodovědecká fakulta UK). V kategorii Audio či audiovizuální pořad zabodoval pořad Lovci záhad (Herafilm). Kategorii Internet ovládl web Věda pro život (Středisko společných činností AV ČR). Dvě první místa v kategoriích Ostatní a Nový počin si odvezla iQLANDIA Science Center Liberec za projekt Experimentář – sbírka pokusů a nápadů. Ceremoniálem provázel moderátor Českého rozhlasu Václav Žmolík.
English
