Ze získaných dat je zřejmé, že postoje české populace k volebnímu aktu vykazují zřetelně ambivalentní prvky. Téměř všeobecně se dotázaní shodli na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (88 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (83%) – v obou případech nesouhlasila zhruba desetina dotázaných. Jen o poznání menší konsensus existuje u tezí volit není povinností, ale je to pro společnost potřebné (72%) a že jít volit je občanskou povinností (68 %). Více než polovina respondentů vyjádřila svůj skeptický postoj k volbám souhlasem s myšlenkou, že volby nemají význam, neboť si politici „stejně dělají, co chtějí“ (58%) a že je jedno jak volby dopadnou, protože „pro obyčejného člověka se stejně nic nezmění“ (56%). 52 % oslovených naopak vyjádřilo přesvědčení, že se prostřednictvím voleb mohou podílet na správě o věcech veřejných. Přesně polovina dotázaných se ztotožnila s tezí, že jejich hlas stejně nic nezmění. Nikoli překvapivým zjištěním je, že z hlediska míry souhlasu stojí na posledním místě tvrzení, že účast ve volbách je zbytečná, toto stanovisko vyjádřilo 18 % respondentů.
Názory občanů na účast ve volbách
Daniel Kunštát Středa, 11 Září 2002