Pocta Dobroslavu Orlovi
23.4.2015
Ke 145. výročí narození Dobroslava Orla (15. prosince 1870 – 18. února 1942), kněze, hymnologa a významné osobnosti české a slovenské hudební vědy, připravil Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR společně s Městem Ronov nad Doubravou na dny 23.–25. dubna 2015 třídenní akci, která by chtěla připomenout vědecký a umělecký odkaz tohoto ronovského rodáka (program třídenní akce zde). Hlavním bodem programu je mezinárodní muzikologická konference, připomínající a osvětlující Orlův význam pro obor hudební věda a pro vznik a fungování různých institucí v českých zemích i na Slovensku (program konference zde). Konference se uskuteční v blízké obci Třemošnice i v samotném Ronově n. Doubravou, kam jsou umístěny další doprovodné akce. V Galerii Antonína Chittussiho je v sobotu 25. dubna 2015 v 10.30 naplánována vernisáž výstavy o Dobroslavu Orlovi, na které promluví autorka scénáře Jana Vozková, pracovnice Kabinetu hudební historie. Během třídenní akce se také uskuteční dvě umělecké produkce: koncert souboru Motus Harmonicus (umělecký vedoucí Jakub Michl) se bude konat v pátek 24. dubna 2015 v 18 hodin v kostele sv. Vavřince a jeho program je zasvěcen hudbě františkánů, tedy tématu, kterému se věnoval i Orel (program zde). Podobně je motivován i druhý koncert, na kterém vystoupí soubor Čeští madrigalisté (diriguje Veronika Hádková) a který se bude konat v sobotu 25. dubna 2015 v 15 hodin v kostele sv. Vavřince; průvodním slovem jej doprovodí Veronika Mráčková (program zde).
Seminář o důsledcích druhé světové války pro Československo
16.4.2015
Ve čtvrtek 16. dubna se v prostorách Poslanecké sněmovny PČR uskutečnil seminář „Konec II. světové války a dopady na českou společnost“. Akce pod záštitou předsedy PS PČR Jana Hamáčka a předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše se konala v rámci cyklu seminářů „Vědecké poznatky – základy pro lepší, konkurenceschopnou společnost“, organizovaných na základě memoranda o vzájemné spolupráci obou zmíněných institucí z r. 2012. Že je téma semináře stále živé, připomněl prof. Jiří Drahoš: „Vzhledem k novým napětím v mezinárodních vztazích získává toto téma přesah zasahující i do politické sféry.“ V podobném duchu se vyjádřil i předseda PS PČR Jan Hamáček: „Sedmdesáté výročí konce druhé světové války přichází v době, kdy evropský i světový systém stojí na nepevných základech a porušování mezinárodního práva je spíše pravidlem než výjimkou.“
V on-line diskusi světových ekonomů v New Yorku se bude diskutovat i o vhodnosti Eura pro ČR
15.4.2015
O půlnoci ze středy na čtvrtek 15.–16. dubna těsně po půlnoci v době 00.00–01.30 hod. SELČ (18.00–19.30 hod. newyorského času) bude možno na internetu sledovat on-line panelovou diskusi na téma „Evropa: Současná situace a cesta vpřed“, která se uskuteční v Centru globální hospodářské politiky na Columbia University (CGEG). Panelové diskuse se kromě Jana Švejnara z IDEA při CERGE-EI (společné akademické pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR) v Praze jako hlavní vystupující zúčastní ministr financí Spolkové republiky Německo Wolfgang Schäuble, držitelé Nobelovy ceny za ekonomii Joseph E. Stiglitz a Edmund S. Phelps a dále profesor ekonomie z Columbia University Alessandra Casella.
Světové akademické ocenění pro Jana Švejnara
14.4.2015
Český ekonom Jan Švejnar, spoluzakladatel CERGE-EI, společného akademického pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky (NHÚ AV ČR), a ředitel think tanku IDEA při NHÚ AV ČR získal Cenu IZA. Jde o vysoké akademické ocenění za vědeckou práci věnovanou tématům ekonomie práce, ekonomického rozvoje a přechodu od centrálně řízené k tržní ekonomice. Cenu IZA uděluje Institut pro studium práce (Institute for the Study of Labor, IZA), sídlící v německém Bonnu, a je nejvýznamnějším vědeckým oceněním na světě udělovaným na poli ekonomie práce. Mezi dosavadní laureáty Ceny IZA patří světoznámí akademičtí ekonomové včetně nositelů „Nobelovy ceny za ekonomii“ Dale Mortensena a Christophera Pissaridese.
Velká Morava v Praze
9.4.2015
Archeologický ústav AV ČR a Moravské zemské muzeum ve spolupráci se Správou Pražského hradu uspořádaly a zvou na výstavu Velká Morava a počátky křesťanství. Mezinárodní putovní výstava, která byla již k vidění v Brně, představí nejvýznamnější archeologické nálezy z období Velké Moravy, státního útvaru, který v 9. století existoval na území dnešní střední Evropy a hrál zde významnou úlohu. „Mnohé představované předměty ze starších i nových archeologických výzkumů jsou národními kulturními památkami a řada z nich nebyla dosud nikdy vystavována,“ shodují se oba hlavní autoři výstavy – doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně, a doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., z Moravského zemského muzea. Výstava bude otevřena denně od 10 do 18 hod. v Císařské konírně Pražského hradu od 17. 4. do 28. 6. 2015.
Mezi barbarstvím a civilizací
18.3.2015
Když představitelé Akademie věd ČR formulovali výzkumné programy nové Strategie AV21, těžko si mohli představit, jak aktuálním se zakrátko stane název jednoho z jeho okruhů – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. Ačkoli většina civilizovaných zemí ctí mezinárodní úmluvu UNESCO z roku 1954, že nebude vojensky útočit na památky, neplatí to všude.
Hlávkovy Lužany v reprezentativní publikaci
10.2.2015
První publikaci o zámeckém sídle Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění (ČAVU), představil veřejnosti předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně s prof. Václavem Pavlíčkem, předsedou správní rady a prezidia nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která knihu vydala v souvislosti se 110. výročím svého založení (1904), 125. výročím založení ČAVU (1890) a 140. výročím otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž budovu Hlávka navrhl a postavil. Úkolu sestavit autorský kolektiv se ujal prof. František Šmahel (Filosofický ústav AV ČR), který přizval ke spolupráci osvědčené odborníky a znalce.
Unikátní nález po více než 100 letech se podařil pracovníkům Archeologického ústavu AV ČR, Praha
21.1.2015
Dvojici hrobů příslušníků vládnoucí vrstvy bylanské kultury objevili v listopadu a prosinci roku 2014 pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Bohatě vybavené komorové hroby pochází ze starší doby železné (8.–7. století př. n. l.). Místo objevu v pražských Letňanech se tak stalo teprve druhou lokalitou v hlavním městě s nálezem kostrového pohřbu na voze. Tou první je Bubeneč, kde archeolog a sběratel Josef Antonín Jíra v květnu roku 1907 získal předměty z již porušeného hrobu, v němž byl původně čtyřkolový vůz.
Dílo Františka Gellnera
6.1.2015
V nové Kritické hybridní edici Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Jako první titul Kritické hybridní edice vychází v těchto dnech publikace Dílo Františka Gellnera, kterou připravil kolektiv editorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Nová edice, řízená Jiřím Flaišmanem a Michalem Kosákem, představuje inovativní model publikování sebraných spisů i vybraných děl české literatury spojující čtenářské knižní vydání (bez obsáhlých doprovodných textů) s vědeckou elektronickou verzí na přiloženém DVD. Celý projekt autoři představí veřejnosti ve čtvrtek 8. ledna 2015 ve 13 hodin v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3/1420, Praha 1 (vchod C, 3. patro).
Prezentace knihy 25 let poté
10.12.2014
Nový příspěvek do katalogu díla Leoše Janáčka
2.12.2014
Nově zjištěná klavírní kompozice Leoše Janáčka zazní ve světové premiéře ve středu 3. prosince 2014 na koncertě konaném v Mahenově divadle v Brně. O skladbě poprvé referovala muzikoložka Jarmila Procházková v Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR 22. října 2014 na semináři s názvem Klavírní výtahy, úpravy, verze a jejich význam v kontextu skladatelova díla. Jednalo se o pracovní setkání muzikologů, které inicioval dvořákovský tým.
Otevři zahradu rajskou
7.11.2014
Benediktini v srdci Evropy 800–1300
Pamětní deska slavisty Matiji Murka v Praze
6.11.2014
