Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


loga-vlevo_CZ1.png

loga-vlevo_CZ2.png

loga-vlevo_CZ3.png

loga-vlevo_CZ4.png

Firma českých vědců vyvíjí obranu proti nemoci, na kterou zemřel expremiér Gross

(Hospodářské noviny) Profesorka Eva Syková byla jedním z lidí, u nichž Stanislav Gross hledal pomoc proti zákeřné nemoci, které nakonec minulý týden podlehl. Ústav experimentální medicíny, jejž senátorka za ČSSD Syková vede, se chorobě věnuje. A nejen to, dokonce spolu s kolegy založila firmu BioInova, která proti amyotrofické laterální skleróze (ALS) vyvíjí obranu. Chystá se už druhá klinická studie, v níž se pacientům bude opakovaně podávat větší množství kmenových buněk. Pražští vědci už totiž přišli na to, že tyto buňky odebrané pacientovi z kostní dřeně a rozmnožené v laboratoři onemocnění zbrzdí. Teď ale musejí přijít na to, jak moc a na jak dlouho.

 

„Podobných studií probíhá ve světě dvanáct, asi čtyři jsou nadějné, jednou z nich je i ta naše,“ říká sedmdesátiletá neurofyzioložka. „Kmenové buňky jsou takoví záchranáři, působí proti poškození buněk a mají růstové faktory, jež mohou regenerovat,“ vysvětluje.

Jde o to, že nervová soustava pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou sice způsobuje, že mozek není schopen ovládat většinu svalů, jenže člověk zůstává při vědomí, jeho mentální schopnosti se nijak nezmenšují. V tom právě spočívá její největší zákeřnost.

Společnost BioInova, kterou Syková vede, vznikla v roce 2008. Šlo o první takzvaný spin-off, tedy odštěpení firmy, z české Akademie věd. Momentálně v ní pracuje 12 lidí, kteří se kromě terapie pro postižené ALS věnují ještě dalším klinickým studiím, jež by se v budoucnu mohly dostat do komerční sféry: například vyvíjejí metodu, jak využít kmenových buněk u náhrad obratlů, u míšních poranění či při úpravách šlach.

Dotáhnout něco, co vzniká v laboratořích, až do medicínského využití v nemocnicích je však nejen velmi dlouhá, ale také velmi nákladná cesta. „BioInova nás zatím jen stojí peníze, nic nevydělává. Jde o několik milionů korun ročně. Tady se bavíme o několikaletém výhledu, kdy by to mohlo začít generovat nějaký zisk,“ popisuje ekonomické pozadí firmy Karel Havlíček. Šéf Asociace malých a středních podniků je zároveň spolumajitelem investiční skupiny Sindat, které patří polovina BioInovy.

Jak on, tak Syková pro ni ale shánějí silného, ideálně zahraničního investora, který by jim pomohl zaplatit drahý vývoj i případný vstup na trh. Ten by mohl nastat nejdříve za pět let. „Teď jednáme se švýcarskými investory, kteří mají zájem, že bychom jim část firmy prodali a oni by investovali do klinické studie spojené s ALS,“ tvrdí Syková a podobně hovoří i Havlíček.

ALS je velmi vzácné onemocnění, kterým trpí jen zlomek populace. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna loni evidovala 604 klientů s touto chorobou. To, že nejde o masovou chorobu, je zároveň důvod, proč je hledání léků či metody, jak nemoc zabrzdit, pořád na začátku. Pro farmaceutické koncerny nejsou tyto raritní poruchy ekonomicky zajímavé.

K tomuto typu sklerózy se ale podařilo přitáhnout velkou pozornost loni v létě, kdy celý svět obletěla kampaň Ice Bucket Challenge – známí lidé si ve videích vylévali na hlavu kbelík studené vody a upozorňovali na ALS. Podařilo se díky tomu vybrat sto milionů dolarů.

Odborníci včetně Sykové ale namítají, že peníze skončily v nadaci v USA a nedostanou se k vědeckým týmům z jiných částí světa.

 

 

 

***

 

100 mil. dolarů se vybralo po celém světě díky iniciativě Ice Bucket Challenge.

 

CO JE TO ALS Odumírání nervů Jde o takzvané neurodegenerativní onemocnění, kdy člověku postupně odumírají motoneurony, tedy buňky odpovědné za veškerý pohyb. Mentální schopnost ale nemoc nesnižuje. Začíná se projevovat nenápadnými záškuby, přibližně do čtyř let není nemocný schopen ovládat svaly a umírá. Příčinou smrti bývá většinou selhání dýchacích cest. Neexistuje lék Přestože je nemoc popsána od roku 1869, kdy ji identifikoval neurolog Jean-Martin Charcot, dodnes se neví, co je její příčinou. Navíc neexistuje lék, zatím je možné pouze zpomalit její průběh. Vzácná choroba Nemocí, která se také označuje jako Lou Gehrigova podle slavného amerického baseballového hráče, trpí jen malý zlomek populace. V Česku má nyní chorobu na 600 pacientů, ve světě jí trpí kolem 420 tisíc osob. Třikrát častěji postihuje muže než ženy.

20.4.2015