Překvapivé souvislosti mezi rostlinami a tuberkulózou
28.4.2015
Významný objev se podařil mezinárodnímu týmu, jehož členy byli prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., a Mgr. Ondřej Novák, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů při Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vědci zjistili, že rostlinné hormony cytokininy hrají důležitou roli v infekčnosti bakterií tuberkulózy. „Naše práce je důležitá pro pochopení mechanismu, proč bakterie způsobující tuberkulózu jsou tak odolné a dokáží proniknout i přes bariéry imunitního systému,“ vysvětluje prof. Miroslav Strnad. Poprvé ukazuje, že cytokininy ve své podstatě nejsou signální látky pouze u rostlin, ale jsou významné i v živočišné a bakteriální říši. „Mají mnohem více funkcí, než se předpokládalo,“ doplňuje Ondřej Novák. Článek publikoval prestižní časopis Molecular Cell.
Srdce ve zdraví i nemoci
10.4.2015
Experimentální výzkum a moderní kardiochirurgická léčba srdce budou tématem přednášky prof. MUDr. Bohuslava Ošťádala, DrSc., a prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., kterou pořádá Fyziologický ústav AV ČR v rámci cyklu „Lidské tělo ve zdraví i nemoci“. Prof. Ošťádal je významným vědcem Fyziologického ústavu AV ČR, zabývá se experimentální vývojovou kardiologií a je předsedou Mezinárodní akademie kardiovaskulárních věd. Známý kardiochirurg prof. Pirk, přednosta Kardiocentra a Klinky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, mj. jako druhý na světě voperoval pacientovi místo srdce dvě čerpadla. Přednáška se koná ve středu 15. dubna 2015 v 17 hodin ve velkém sále Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Místa si prosím rezervujte na e-mailu: diana.moosova@fgu.cas.cz.
Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň
25.3.2015
Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
Experti řešili výzvy uplatnění výsledků výzkumu v praxi
18.3.2015
Ve dnech 17.–19. března pořádá Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích mezinárodní konferenci „Výzkum a aplikace“. Cílem je navázat efektivní spolupráci mezi akademickou a průmyslovou sférou. V kongresovém centru se setkávají specialisté zabývající se transferem technologií s vědci, průmyslovými partnery i politickými zástupci, aby diskutovali o aktuálním vývoji. Mezi prezentovaná témata patří směřování a vývoj transferu technologií v České republice a v zahraničí, metodika hodnocení výsledků výzkumu, otázky týkající se centralizace transferu technologií, budoucnost spin-off společností a prodeje licencí, dopady programu Horizon 2020 na aplikovaný výzkum a další. Na konferenci rovněž vystoupil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který představil novou strategii Akademie věd ČR pro 21. století. Podrobnosti v tiskové zprávě.
Pálivé papričky tlumí bolest, zjistili vědci z AV ČR
17.3.2015
Mezi nejznámější aktivátory „receptorů bolesti“ TRPV1 patří kapsaicin – pálivá sloučenina obsažená v chilli papričkách. Tyto receptory se nacházejí především v periferním nervovém systému. „Naše pokusy ukázaly, že významnou modulační úlohu při přenosu informace vyvolávající bolest mají TRPV1 receptory na centrálních výběžcích neuronů míšních ganglií. Zablokováním aktivity těchto receptorů dojde k výraznému snížení patologicky zvýšené citlivosti na mechanické a tepelné podněty, která je symptomem řady chronických bolestivých stavů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu MUDr. Jiří Paleček z oddělení Funkční morfologie Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly přispět k vývoji účinnějších a cílenějších léků pro léčbu bolesti a zkvalitnit tak život pacientů. Více v tiskové zprávě.
Vědci z AV ČR připravili virus HIV aktivovaný světlem
12.3.2015
Otevírá se nová cesta ke zkoumání životního cyklu retrovirů
Tým doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a z Přírodovědecké fakulty UK spolu s kolegy z Univerzity v Heidelbergu vyřešil klíčový problém studia životního cyklu viru HIV – synchronizaci virové kultury. „Tento nástroj nám poprvé umožní pozorovat vznik zralé, infekční virové částice HIV v reálném čase,“ vysvětluje doc. Konvalinka. Průběh zrání viru je obtížné studovat, při experimentech se ve tkáňové kultuře vždy vyskytují viry v různých fázích vývoje. Sjednotit je se dosud vědcům nedařilo. Objev publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Vědci z AV ČR objasnili, jak rostliny přeměňují světlo na teplo
4.3.2015
Prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology publikoval odborný článek vědeckých týmů Ing. Romana Sobotky, Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR (Centra Algatech v Třeboni) a prof. RNDr. Tomáše Polívky, Ph.D., z Biologického centra AV ČR a Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Jejich průlomový objev vysvětluje fyzikální podstatu přeměny světelného záření na tepelné, které probíhá ve světlosběrných komplexech rostlin. „Ty plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů,“ vysvětluje Ing. Roman Sobotka, Ph.D. Pokud je ale absorbované energie příliš, hrozí poškození fotosystémů a světlosběrné komplexy velkou část energie přeměňují na teplo, čímž se jí bezpečně zbavují. Mechanismus tohoto děje odhalili právě vědci z AV ČR. Více v tiskové zprávě.
Výsledky výzkumu vědců z AV ČR publikoval prestižní časopis Nature Communications
12.2.2015
Co způsobuje poruchy dělení chromozomu u savčího vajíčka?
Tým dr. Michala Kubelky, dr. Andreje Šušora a dr. Martina Angera z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a jejich zahraničních kolegů učinil zásadní objev o příčině aneuploidie u vajíček, která postihuje až 35 % žen po 35. roce života. Chybějící či přebývající chromozom ve vajíčku může mj. vést ke vzniku Downova syndromu. Vědecký tým zjistil, že potlačení funkce molekulární dráhy mTOR, která je zodpovědná za syntézu specifických bílkovin na správném místě ve správném čase, či její narušení vede ke genomické nestabilitě, i když je vajíčko schopné být oplozeno spermií.
Nová technologie šetří čas vědcům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
11.2.2015
České centrum fenogenomiky při Ústavu molekulární genetiky AV ČR využívá nové technologie modifikace genů ve výzkumných laboratořích díky spolupráci se společností Sigma-Aldrich. Ta českému centru fenogenomiky poskytla jako jedinému pracovišti v Evropě technologii Sigma CRISPR, včetně reagencií, konzultací a služeb specializovaných bioinformatiků pro editaci genů. „Zařazení nových technologií ušetřilo našim pracovníkům oproti konvenčním metodám více než 75 % času. Spolupráce nám umožňuje dále zlepšovat efektivitu poskytovaných služeb a držet krok s růstem počtu objednávek,“ vysvětlil doc. Radislav Sedláček, Ph.D., ředitel Českého centra fenogenomiky.
Výzkumný program Strategie AV21 pomáhá léčbě epilepsie
10.2.2015
9. únor 2015 se stal historicky prvním Mezinárodním dnem epilepsie, kterou trpí téměř 50 milionů lidí z celého světa. Významným příspěvkem k této události byla tisková konference, kterou uspořádala Akademie věd ČR za účasti předních českých odborníků. Doc. MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D. z oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR představil výzkumný program Strategie AV21 Kvalitní život ve zdraví a nemoci, jehož je koordinátorem. „Výsledky práce expertů z AV ČR jsou v klinické praxi intenzivně využívány zejména při lokalizaci epileptického ložiska před epileptochirurgickými zákroky,“ uvedl doc. Otáhal.
Prestižní evropský grant pro mladého vědce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
6.2.2015
Biolog doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR získal významný grant Evropské výzkumné rady – ERC Consolidator Grant. Jeho projekt s názvem D-FENS byl vybrán z více než 2500 návrhů. Na dalších pět let tak vědeckou práci Svobodovy laboratoře podpoří dva miliony EUR. ERC Consolidator Grants jsou určeny mladým vědcům, kteří získali doktorát v rozmezí sedmi až dvanácti let před podáním návrhu, mají výrazně nadprůměrné vědecké výsledky vzhledem k danému oboru a jejich stupni kariéry a připraví vysoce kvalitní projekt s originálním nápadem.
Biotechnologický ústav AV ČR získal přístroj pro cílený sběr jednotlivých buněk CellCelector
5.2.2015
Oddělení genové exprese ve spolupráci se Servisním pracovištěm kvantitativní a digitální PCR Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ) získalo unikátní systém pro izolaci jednotlivých buněk. Jedná se o volně konfigurovatelný nástroj pro automatický přenos jednotlivých buněk nebo buněčných kolonií. „Systém bude využíván například k výběru cirkulujících nádorových buněk z pacientských vzorků,“ vysvětluje Vlasta Korenková z BTÚ. Přístrojové vybavení bude využíváno nejen pracovníky BTÚ, ale je k dispozici i externím zájemcům prostřednictvím servisního pracoviště.
Přelomový výsledek výzkumu prof. Jiřího Neužila
28.1.2015
Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience.
Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. Výsledkem je, že tyto buňky opět získají schopnost tvořit nádory“, říká prof. J. Neužil.
