Ceny Akademie věd ČR předal ve středu 10. října 2012 vynikajícím českým vědcům předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Slavnostní ceremoniál se tradičně uskutečnil v pražské vile Lanna. Toto prestižní ocenění, spojené též s finančními odměnami v souhrnné výši 1,5 mil. Kč, je v první kategorii udělováno za ukončené vědecké výsledky excelentního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, druhá kategorie je věnována mladým vědeckým pracovníkům do 35 let a vyzdvihuje vynikající výsledky jejich práce. Předávacího aktu se kromě laureátů zúčastnili i ředitelé vědeckých pracovišť AV ČR a další významné osobnosti.
I. kategorie
Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu
a)
Ing. Pavel Jelínek, Ph.D
. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Vědecký výsledek: Teoretický popis a rozvoj rastrovacích mikroskopů
b)
autorský tým Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., ve složení:
Mgr. Karel Janko, Ph.D., prof. Ing. Petr Ráb, DrSc., Ing. Marie Rábová, CSc., RNDr. Vlastimil
Šlechta, CSc., Ing. Věra Šlechtová, CSc., RNDr. Petr Kotlík, Ph.D., Dr. Jörg Bohlen, PhD., Mgr.
Vendula Bohlen Šlechtová, Ph.D., Bc. Jana Kopecká, Bc. Šárka Pelikánová, RNDr. Lukáš Choleva,
Ph.D., Ing. Martin Flajšhans, Dr. rer. agr., doc. Ing. Lukáš Kalous, Ph.D., RNDr. Zdeněk Lajbner,
Ph.D., Ing. Jan Kohout, Mgr. Alena Kohoutová Šedivá, Ph.D.
Vědecký výsledek: Klonální obratlovci: objev, mechanismy, biodiversita a rekonstrukce na modelu
sekavcovitých ryb
c)
autorský tým Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ve složení:
doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc., PhDr. Antonín Kostlán, CSc., Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D., Mgr.
Michal Šimůnek, Ph.D., RNDr. Jiří Jindra, CSc., PhDr. Milena Josefovičová, Ph.D., PhDr. Jan Hálek,
Ph.D., Nataša Kmochová, prom. hist., RNDr. Karel Závěta, CSc., prof. RNDr. Jaroslav Spížek,
DrSc.
Vědecký výsledek: Čeští vědci v exilu 1948–1989
II. kategorie
Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce
a)
Ing. Tomáš Kroupa, Ph.D., 1978* (Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v.
i.)
Vědecký výsledek: Every State on Semisimple MV-algebra is Integral. Fuzzy Sets and Systems
b)
Ing. Václav Mahelka, Ph.D., 1977* (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.)
Vědecký výsledek: Genomy polyploidních trav: na stopě netušených předků
c)
PhDr. Martin Holý, Ph.D., 1978* (Historický ústav AV ČR, v. v. i.)
Vědecký výsledek: Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620)
Kategorie I/a)
Ing. Pavel Jelínek, Ph.D. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
Navrhovaný přispěl významným způsobem k hlubšímu pochopení přenosu náboje a tvorby chemické vazby na atomární úrovni, zejména pomocí kvantových výpočtů. Tyto poznatky
vedly nejen k výraznému pokroku v oblasti studia materiálových vlastností nanostruktur, ale také k
rozvoji rastrovacích mikroskopů s atomárním rozlišením. Mimo jiné bylo dosaženo těchto výsledků:
chemická identifikace jednotlivých atomů na povrchu pevné látky; nový druh atomární manipulace při
pokojové teplotě; odvození obecné teorie mezi tunelovacím proudem a chemickou silou v atomárních
kontaktech; možnost dosažení atomárního rozlišení pomocí Kelvinovy sondy; vývoj nové generace
rastrovacích mikroskopů kombinujících detekci tunelovacího proudu a atomárních sil.
Rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením jsou jedním z klíčových nástrojů pro základní i aplikovaný výzkum v mnoha vědních oborech (např. fyzika, chemie, biologie).
Dosažené výsledky otevírají zcela nové možnosti, např. v oblasti charakterizace a modifikace
nanostruktur. Chemická identifikace jednotlivých atomů na povrchu pevných látek pomocí rastrovacích
mikroskopů zůstávala více než 25 let nenaplněnou výzvou. Možnost kombinace chemické identifikace a
schopnosti manipulace jednotlivých atomů na povrchu pevné látky otevírá cestu ke konstrukci
nanostruktur požadovaných vlastností. O významu dosažených výsledků svědčí publikace v renomovaných
časopisech (Nature, Science) a jejich citační ohlas (> 450).
Pavel Jelínek je také spoluautorem výpočetního balíku Fireball (www.lireball-dft.org), pomocí
kterého lze provádět kvantové simulace pevných látek. Používá se po celém světě, např. v USA,
Německu, Švýcarsku, Francii, Argentině, Číně. Právě aplikace tohoto programu umožnila dosažení těchto významných výsledků.
Kontakt: Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., tel.: 220 318 430, e-mail:
jelinekp@fzu.cz
Kategorie I/b) autorský tým Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
Klonální rozmnožování a polyploidie jsou vzácné, avšak významné projevy v evoluci obratlovců.
Mezi rybami (Teleostei) bylo v přírodě objeveno méně než deset modelových skupin s těmito procesy.
Předložený soubor prací představuje zásadní objev a vědecký popis takového modelu k obecnému
porozumění – jak klonální obratlovci vznikají, jak jsou udržovány dynamika a soužití klonálních a
sexuálních jedinců a jakou hrají evoluční roli v přírodních populacích. Soubor podává detailní
analýzu skupiny ryb rodu
Cobitis, rozšířených v Evropě, přináší poznatky o druhové a hybridní rozmanitosti,
jejich způsobu rozmnožování, kterým je sperm-dependentní pohlavní parasitismus, včetně
experimentálního modelování tohoto rozmnožování. Dále charakterizuje molekulární fylogeografii a
fylogenii těchto forem, prokazující reciproční, polyfyletický a opakující se původ klonálních
linií, a to včetně schopnosti měnit hostitelský druh, na kterém parazitují. Matematickým
modelováním byla studována koexistence pohlavně a klonálně se množících forem a fyziologické
odlišnosti těchto forem, práce popisují paletu genetických metod pro identifikaci jednotlivých
druhů. Pro detailní studium taxonomického postavení a evoluční historie vzniku klonálních forem
bylo nutno zpracovat fylogenetickou strukturaci nejen čeledi Cobitidae, ale i celé nadčeledi
Cobitoidea (kolem 100 rodů s více než 1000 známými druhy), v níž byly popsány tři nové čeledi,
řada nových rodů a druhů. Mnoho prací se zabývá detailním fylogeografickým studiem těchto ryb v
mediteránní Evropě pro poznání původu našich populací. Byla prokázána významná role mezidruhových
hybridizací a polyploidizací v evoluci několika linií těchto ryb. Závěrem se podařilo
experimentálně vytvořit klonální a polyploidní ryby prostým křížením, bez buněčné manipulace,
prokázat klonální rozmnožování a vysvětlit vznik polyploidie jako kauzální následek mezidruhového
křížení a vyřazení konzervativního mechanismu meiózy. Jedná se o první úspěšný experiment
mezidruhovou hybridizací po dlouhých osmdesáti letech od popisu prvního klonálního obratlovce na
světě.
Kategorie I/c) autorský tým Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
V projektu vytvořili členové řešitelského týmu celkem 85 uplatnitelných výsledků (3
mezinárodní konference, 2 workshopy, 6 odborných knih, 16 článků v odborném časopisu, 27 kapitol a
encyklopedických hesel v odborné knize, 1 článek ve sborníku, 1 PC software, 21 elektronických
audiovizuálních dokumentů, 8 dalších). Kolektivní projekt, na kterém se podílely čtyři ústavy AV ČR
(ÚSD AV ČR, FZÚ AV ČR, MBÚ AV ČR a MÚA AV ČR), byl řešen pod uvedeným názvem v letech 2008–2012 na
základě podpory Grantové agentury AV ČR (id. číslo IAAX00630801).
Projekt přinesl zcela nové poznatky o vědeckém exilu z totalitního Československa, o jeho
historických kořenech a trendech, motivacích, politických, ekonomických a kulturních souvislostech.
Z konkrétních výsledků je třeba jmenovitě připomenout zejména knihu
Sto českých vědců v exilu (Academia 2011, ed. S. Štrbáňová a A. Kostlán; kniha obsahuje shrnující studii A. Kostlána a
100 hesel věnovaných exilovým vědcům; na přípravě hesel se podílelo cca 80 autorů z různých vědních
oblastí), analýzu emigračních vln v dlouhodobé perspektivě v kolektivní monografii
In Defence of Learning, vydané v Oxford University Press (2011), soubor studií o vědeckém
exilu (in:
Semináře a studie k dějinám vědy, 2009), řadu dílčích studií na stránkách periodika
Dějiny věd a techniky a diskusi o přínosu díla exilového historika B. Loewensteina
(publikováno in:
Dějiny – teorie – kritika 6, 2009). Z akcí uspořádaných v rámci projektu je třeba uvést
zejména pracovní seminář s mezinárodní účastí
Vědci v exilu v roce 2010 a mezinárodní konferenci
Scholars in Exile and
Dictatorships of the 20th Century v roce 2011, která vzbudila velký ohlas (sborník příspěvků
z konference byl zpřístupněn jako elektronická publikace 2012).
Kategorie II/a) Ing. Tomáš Kroupa, Ph.D. (Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v.
i.)
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
Teorie míry a pravděpodobnosti pro nebooleovské matematické struktury byla budována paralelně
s klasickým Kolmogorovovým modelem. Obecnější algebraické struktury umožňují vyjádřit problémy
sahající od měření v kvantových systémech (kvantové logiky) až po algebraické modely kooperativních
her nebo pravděpodobnosti spojitých jevů.
MV-algebry jsou algebrami vícehodnotové Lukasiewiczovy logiky, která modeluje parciální
příslušnost hráče do koalice stejně jako spojitost jistých jevů. Platí analogie Stoneovy věty:
každá MV-algebra je izomorfní s MV-algebrou spojitých funkcí na jistém kompaktním prostoru. Stojí
za zmínku, že takto vzniklá množina funkcí je obecně dosti chudá. Stav (míra) na MV-algebře je
zobecněním konečně-aditivní pravděpodobnosti na Booleově algebře. V teorii her lze MV-algebru
ztotožnit s množinou přípustných koalic, míra na MV-algebře potom představuje rozdělení zisku
hráčům.
Přínos navržené práce z roku 2006 je v objasnění povahy měr na MV-algebrách. Přesně: každá
míra na MV-algebře vznikne jako Lebesgueův integrál vůči jednoznačně určené Borelovské míře na
kompaktním prostoru. Věta zobecňuje některé práce v teorii koaličních her a uspořádaných
strukturách (Butnariu, Klement, Mesiar, Mundici, Navara, Riečan). Dosažená integrální reprezentace
umožnila kvalitativně jiné chápání modelovaných jevů (rozdělení zisku mezi koalice vznikne jako průměr
ohodnocení hráčů; pravděpodobnost spojitého jevu je průměr pravděpodobností booleovských jevů) a
iniciovala další výzkum v této oblasti, jak dosvědčují desítky citací. Výsledek později nezávisle
dokázal italský matematik G. Panti (Invariant measures in free MV-algebras, Communications in Algebra, 36(8), 2849–2861,
2008).
Kategorie II/b) Ing. Václav Mahelka, Ph.D.
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
Vědecké zkoumání genového toku „zemědělská plodina–planý příbuzný“ je fascinujícím detektivním
příběhem 21. století. Nesnadný úkol v komplexu druhů „pšenice setá–pýr prostřední–pýr plazivý“ může
poodhalit rizika spojená s pěstováním geneticky modifikované pšenice. Téma, které se týká všech.
Předpokladem úspěchu je hluboké poznání genomů a původu druhů, ale též schopnost porozumět složitým
procesům křížení. Pšenice, jedna z nejdůležitějších plodin světa, je potomkem tří příbuzných druhů
trav, od nichž dostala do vínku po jednom genomu. Její genom je tedy hexaploidní a stejně je tomu i
u obou druhů pýrů. Oba pýry se prokazatelně kříží a genom křížence představuje pestrou paletu
útržků s dochovanými stopami předků a prapředků. Jací jsou ale předkové těchto planých trav a jaká
je historie jejich vzniku? Přestože je pýr plazivý jako zásadní plevel dobře probádaným druhem,
přinesla naše studie nové, netušené poznatky. V jeho genomu je vepsáno nejméně osm genetických
linií předků z šesti různých rodů, dokládajících postupné hybridizace různě starého data:
Pseudoroegneria a ječmen coby hlavní konstituenty genomu a k nim další jako příměsi, všechny
z příbuzenského okruhu pšenice, Triticeae. Překvapivým zjištěním bylo objevení příměsí genetické
informace z rodů sveřep, a především proso. Trav, které botanikové řadí mimo Triticeae. Jak a kdy k
těmto příměsím došlo, zůstává záhadou. A pýr prostřední? Zjistili jsme, že jedním z jeho rodičů je
pravděpodobně druh mnohoštětu, starý známý z příběhu o vzniku pšenice, který jí před dávnou dobou
svůj genom předal. Náš výzkum přinesl důkaz o tom, že pýr prostřední má s pšenicí geneticky daleko
více společného, než se původně předpokládalo. Zůstává otázkou, zda mají jen společného předka,
nebo se již jedná o křížence jiného druhu s pšenicí.
Kategorie II/c) PhDr. Martin Holý, Ph.D. (Historický ústav AV ČR, v. v. i.)
Stručná charakteristika vědeckého výsledku:
Kniha
Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (Historický ústav, Praha, 2011, 504
s.) se zaměřuje na vychovatele šlechty z Království českého a Markrabství moravského v letech 1500–1
620. Kromě úvodu a závěru je rozdělena na celkem osm kapitol. První se zabývá terminologií
užívanou pro zkoumané osoby v raném novověku, stejně jako i v době moderní. Na způsob jejich výběru
a kritéria, která se při něm uplatňovala, se zaměřuje následující kapitola. Dále je mimo jiné za
pomoci dvou zvolených case studies sledována náplň, průběh a délka vychovatelské služby. Mimořádně
pestré geografické, jazykově-národnostní, konfesijní i sociální skladbě šlechtických preceptorů či
hofmistrů je věnována pátá kapitola. Následně je analyzován jejich vzdělanostní profil, a to nejen
studia na latinských partikulárních školách, ale také vzdělávání se na soudobých akademiích či
univerzitách. Na kariéry sledovaných osob po uzavření jejich vychovatelské služby české a moravské
šlechtě se soustředí sedmá kapitola, osmá se pak zabývá jejich vlastní literární činností. Závěr
práce načrtá některé z hlavních tezí monografie a také možnosti dalšího výzkumu. Nedílnou součást
knihy, zasazující zkoumanou problematiku do širších souvislostí kulturních, vzdělanostních, ale
také náboženských či sociálních dějin 16. a 17. století, tvoří rovněž přílohy. Nejobsáhlejší z nich
přináší biogramy celkem 365 vychovatelů české a moravské šlechty, které mohou být využity nejen pro
další výzkum dějin raně novověké kultury a vzdělanosti, ale také zcela jinak zaměřeným
bádáním.
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR