Česky
Dědicové Patočkova díla se spolu s význačnými osobnostmi české vědy, včetně představitelů Akademie věd a vysokých škol, setkali 21. února 2012 v Akademickém konferenčním centru v pražské Husově ulici na prezentaci Korespondence s komeniology Jana Patočky (1907–1977). Dvousvazkové vydání, které vůbec poprvé představuje Patočkovu korespondenci s komeniology, připravily pro vydání v nakladatelství OIKOYMENH Archiv Jana Patočky a Oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského Filosofického ústavu Akademie věd AV ČR.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Prezentaci moderoval Vladimír Urbánek z FLÚ AV ČR
Zleva: ředitel Filosofického ústavu Pavel Baran, dcera Jana Patočky Františka Sokolová a člen Akademické rady Petr Bobák
Ucelené komeniologické studie významného českého filosofa již vyšly v rámci Sebraných spisů ve třech svazcích péčí editorky Věry Schifferové; v loňském roce k nim přibyly dva svazky korespondence. „Navracet se k myšlenkovému odkazu Jana Patočky a J. A. Komenského je podnětné i v současnosti. Přeji si, aby nám pro ně zůstalo dostatek porozumění, protože vracet se k minulosti není nikdy promarněným časem,“ vyzdvihl ředitel Filosofického ústavu AV ČR Pavel Baran.
Význam Patočkovy korespondence přesahuje rámec komeniologie, protože pisatelé dopisů (mezi jinými např. bohemistka a překladatelka Milada Blekastadová, slavista, filosof a objevitel Komenského Obecné porady Dmitrij Čyževśkij, filosof výchovy a pozdější vydavatel Patočkova souborného komeniologického díla Klaus Schaller, literární kritik Josef Brambora, klasický filolog Jaroslav Ludvíkovský, klasická filoložka a literární historička Julie Nováková) byli badatelé z rozličných oborů a dílo J. A. Komenského bylo pouze jedním z jejich odborných zájmů.
Vlevo: Děkan Husitské teologické fakulty UK Jan Blahoslav Lášek
Vpravo: Tomáš Havelka z FLÚ AV ČR
„Čtenáři se tak dozvědí mnohé o 20. století a jeho kulturním a duchovním klimatu. Hodnotu dopisů zvýrazňuje i to, že zachycují názory ve své době nepublikovatelné. Velmi cenná je i korespondence M. Blekastadové z období bezprostředně po Patočkově smrti s významnými evropskými vědci – např. Ludwigem Landgrebem či Romanem Jakobsonem,“ vyzdvihla Věra Schifferová z FLÚ AV ČR, která Patočkovu korespondenci k vydání připravila ve spolupráci s Tomášem Havelkou (první svazek) a Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky.
Věra Schifferová z FLÚ AV ČR během prezentace
lsd