Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.
V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.
Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace příslušné vědce nebo Ing. Kláru Hoyerovou, Ph.D.: hoyerova
ueb [dot] cas [dot] cz.
Na této stránce přinášíme odkazy na deset nejnovějších příspěvků z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.
Můžete nás sledovat a diskutovat s námi také na Facebooku.
|
01.05.2015 - 11:52
Smrk ztepilý (Picea abies) je jehličnatý strom, který náleží do skupiny nahosemenných rostlin. Vývoj zárodků (tj. embryogeneze) není u jehličnanů zdaleka tak podrobně prozkoumán jako embryogeneze rostlin krytosemenných, obzvláště dvouděložné modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Jedním z důvodů je i nesnadnost průběžného sběru vzorků (tedy zrajících šišek) z korun těchto lesních velikánů. |
24.03.2015 - 18:10
Naši badatelé Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D. |
|
01.05.2015 - 11:09
V rámci Dne fascinace rostlinami se koná v sobotu 16. května 2015 od 10-ti do 18-ti hodin akce s názvem "Skryté příběhy rostlin" v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK, Na Slupi v Praze 2. Těšit se můžete na nejrůznější stánky, díky nimž budete moci nahlédnout i do těch nejskrytějších životních procesů rostlin... Akci pořádá Přírodovědecká fakulta UK spolu s Ústavem experimentální botaniky a Českou společností experimentální biologie rostlin. |
27.02.2015 - 15:11
Čepenka odstálá (Physcomitrella patens) je drobný, v přírodě vzácný druh mechu, který je domovem v mírném pásmu. Tento mech obývá laboratoře celého světa už přinejmenším třicet let a stal se oblíbenou modelovou rostlinou rostlinných biologů. |
|
26.04.2015 - 11:44
Ku příležitosti 125. založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky se v Průhonicích koná výstava věnovaná rostlinám. Výstavu můžete navštívit od 30. dubna do 13. září 2015 denně mezi 11. a 19. hodinou, zatímco tamější botanická zahrada otevře denně mimo pondělí v čase 9-17 hodin. Srdečně Vás zveme na návštěvu výstavy. |
25.01.2015 - 20:11
Tentokrát se z povídání o teplomilných exotických rostlinách přesuneme do severské krajiny. V místních jehličnatých lesích, které vypadají snad až pohádkově, roste celá řada mechů a lišejníků. Na detailním obrázku je (kromě mechu) vidět lišejník rodu dutohlávka. Jenže lišejníky jsou zajímavé nejen ze svého estetického hlediska, ale také z pohledu fyziologického. |
|
28.03.2015 - 17:07
Brambory zná snad každý. Tato plodina z čeledi lilkovitých pochází z podhorských oblastí And rozkládajících se na území dnešního Peru. Vzhledem k tomu, že se v místních horách nedařilo kukuřici, bylo v dávných dobách pro místní obyvatele pěstování brambor životně důležité. Kromě konzumace hlíz sloužily brambory k přípravě alkoholického nápoje chacha, který vzdáleně připomíná pivo. |
12.01.2015 - 11:40
Genom pšenice je velmi dlouhý, ve srovnání s lidskou genetickou informací obsahuje dokonce šestkrát více písmen. Ke čtení této genetické informace zásadně přispěla chromosomová strategie, která byla vyvinuta týmem profesora Jaroslava Doležela. Tato metoda odděluje jednotlivé chromosomy, díky čemuž se genetická informace stává dostupnější a je možné ji snadněji přečíst. V červenci 2014 byl v prestižním časopise Science publikován genetický plán pšenice a sekvence prvního z chromosomů, a právě za tímto úspěchem se ohlíží dnešní článek na Technetu. Kromě toho dnes na stejném portálu vyšel rozhovor s vedoucím Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, Jaroslavem Doleželem. |
|
24.03.2015 - 18:24
Ve středu 13. 5. 2015 od 9:00 do 16:00 si budou moci školní třídy (přednostně ze středních škol) prohlédnout laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Lysolajích. K vidění budou mimo jiné moderní přístroje a také různé způsoby pěstování rostlin. Zvídaví budou mít příležitost si také něco vyzkoušet. Program se pořádá v rámci výstavy Botanické příběhy. Svět rostlin od poznání k využití, která je součástí oslav 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČAVU), předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. Nutná registrace: filova(at)ueb.cas.cz, tel. 605 965 153 |
29.12.2014 - 16:15
O Vánoce mnoho lidí konzumuje vyjma exotických plodů notoricky známé mandarinky nebo pomeranče. Prosincová rostlina s příběhem se však zaměří na další, méně známý druh citrusů. Podobně jako dva výše zmiňované druhy citrusů má i tento plod oranžovou slupku a dužninu, je však mnohem menší (dosahuje velikosti 2-4 cm) a oválnější než pomeranče a mandarinky. Tyto plody se obvykle konzumují nebo zpracovávají se slupkou, protože právě ona nese typickou nasládlou chuť kumquatu, přičemž dužnina chutná nahořkle. Už Vás napadá, o jakém citrusu je řeč? |
Čeština
English