official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Abicko  > 2012  > únor  > Věda a výzkum

Zpět domů, do ELI

Do Fyzikálního ústavu AV ČR se v současné době ze zahraničí vracejí Michaela Kozlová a Jakub Novák, aby pracovali na projektu ELI Beamlines. Jakub Novák, student postgraduálního studia ČVUT, staví společně s kolegy z výzkumného týmu tenkodiskové lasery a Michaela Kozlová, úspěšná absolventka doktorandského studia téže univerzity, se jako experimentální fyzik podílí mimo jiné na přípravě vědeckých programů ELI Beamlines.

09_2.jpg 09_3.jpg
Fota: Archiv ELI Czech Republic
Michaela Kozlová působila v loňském roce v Paříži v Laboratoři aplikované optiky (LOA – Laboratoire d’Optique Appliquée).
Jakub Novák strávil část zahraniční stáže mj. v německém Max-Planck-Institut für Quantenoptik (MPQ) v oddělení attosekundových pulsů, kde spolupracoval na vývoji tenkodiskových pikosekundových laserových zesilovačů.

Michaela Kozlová působila v roce 2011 v Paříži v Laboratoři aplikované optiky (LOA – Laboratoire d’Optique Appliquée), konkrétně ve skupině FLEX (Femtosecond Laser for EUV to X-ray sources). LOA je společné pracoviště pařížské technické univerzity ENSTA, CNRS (National Center for Scientific Research) a vysoké školy polytechnické – École Polytechnique. Skupina FLEX vedená Stephanem Sebbanem se zaměřuje na vývoj sekundárních zdrojů rentgenového záření (HHG, lasery v oblasti měkkého rentgenového záření, elektronové svazky), rentgenovou metrologii a aplikace.
Z bohatého výběru stáží v zahraničí si Michaela nakonec zvolila Paříž, protože na pracovišti LOA již několik let úspěšně generují sekundární zdroje pomocí ultrakrátkých a ultraintenzivních laserových svazků, což je pro ni profesně velice zajímavé. V rámci skupiny FLEX pracovala na zesilovači vhodném k zesilování monochromatických rentgenových svazků. Největším úskalím celého experimentu bylo pro ni vyhodnocování dat. „Když si představíte, že za jeden pracovní den nasbíráte více než tři sta údajů, a to pouze z jedné diagnostiky, tak jejich zpětné třídění zabere více času než experiment sám a jejich vyhodnocení v takovém objemu je velmi náročné,“ říká Michaela.
Jakub Novák sice zamýšlel působit na výzkumném pracovišti mimo domov již v průběhu magisterského studia, ale nemohl si cestu do zahraničí zařídit tak, aby příliš nezasahovala do programu jeho studia. Až jako doktorand v rámci projektu ELI Beamlines odcestoval na studijní stáž do Mnichova. Přes půl roku působil v Německu v Max-Planck-Institut für Quantenoptik (MPQ) v oddělení attosekundových pulsů. Spolupracoval zde na vývoji tenkodiskových pikosekundových laserových zesilovačů, které lze využít jako čerpací lasery pro parametrické zesilování ultrakrátkých pulsů. Právě tyto lasery budou klíčovou technologií i pro jednu z plánovaných beamlines na ELI. „MPQ je významná vědecká instituce a její pracovníci publikují v nejprestižnějších světových časopisech. Pobyt v Mnichově byl pro mě velkou a jistým způsobem těžko nahraditelnou zkušeností. Navíc jsem zde mohl fyzicky pracovat s lasery, jichž se přímo týká zadání mé disertační práce,“ uvádí Jakub.
Také Michaela Kozlová využije svých zkušeností ze zahraničí při vytváření nových laserových svazků v rámci projektu ELI Beamlines. Mladá vědkyně již řadu let působí v badatelském centru PALS (Prague Asterix Laser System), jež je společnou výzkumnou laboratoří Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Důležitým bodem její zahraniční stáže byla možnost pracovat s podobným typem laserového svazku, jaký bude generován v rámci projektu ELI. Rozdíly mezi jednotlivými lasery, které mohou laické veřejnosti velmi jednoduše uniknout, vysvětluje Michaela následovně: „V Praze v centru PALS máme sice ultraintenzivní laser, ale jeho impuls je ‚velmi dlouhý‘, proto mi zkušenost s jiným typem laseru přišla zajímavá. Navíc podobné svazky budou k dispozici v nově připravované infrastruktuře ELI, a i to byl důvod se naučit s takovými impulsy pracovat.“
Mimo pracovní znalosti si ve francouzské laboratoři především cenila otevřeného kolektivu a fungující spolupráce mezi jednotlivými skupinami. Uvědomuje si, že díky otevřenosti kolegů měla možnost naučit se spoustu nových věcí. V průběhu stáže čím dál víc sympatizovala se vztahem Francouzů k pracovním povinnostem: „I když my Češi rádi žertujeme o francouzském přístupu k práci a jejich pracovním rytmu, produktivita práce Francouzů je na vysoké úrovni, a to i bez přesčasů. Francouzi více než Češi respektují skutečnost, že kromě práce má člověk nárok i na osobní život.“
Jakub Novák ocenil příležitost seznámit se s vědeckými pracovníky z různých zemí a vytvořit si s nimi dobré vztahy pro další spolupráci: „Denně jsem pracoval a komunikoval s lidmi doslova z celého světa. Bylo opravdu zajímavé pozorovat, jak velké jsou odlišnosti mezi různými národy, a na druhou stranu poznávat, co všechno mají společné. Mezi přínosy jednoznačně patří i zlepšení jazykových schopností, získání mnoha kontaktů a také navázání nových přátelství.“

09_4.jpg


Na základě dlouhodobé tradice využívání laserových technologií v České republice, které v současné době díky projektu ELI Beamlines procházejí zásadním vývojem, je česká laserová věda v zahraničí uznávána. Pracovníci ze zahraničních institucí regis-trují dění v rámci projektu ELI a vnímají jej jako potenciální zajímavou pracovní příležitost. Němečtí kolegové vzpomínají na spolupráci s českými ústavy. „Lidé, kteří jsou již delší dobu v MPQ, nezapomínají, že odtud byl do Prahy převezen velký laserový systém ASTERIX, současný PALS. Na památku jim z tohoto laseru zbylo ještě mnoho stojánků a držáků na optiku,“ podotýká Jakub.
Při srovnání podmínek české vědy se zahraničím považuje Jakub Novák za sympatické, že na rozdíl od České republiky je v Německu celospolečensky vnímána práce v rámci přírodních věd a techniky jako perspektivní kariéra. Na první pohled je zřejmé, že v Německu mají pro vědu k dispozici mnohem větší finanční prostředky než u nás, což vědce povzbuzuje ke snaze dopracovat se k lepším, špičkovějším výsledkům. „Z lidí pracujících v MPQ byla cítit obrovská motivace mít kvalitní výsledky. Na druhou stranu u nás se pracuje ve větším klidu a je obdivuhodné, že i s malým objemem peněz a často s ne zcela dokonalým vybavením lze dosáhnout zajímavých výsledků,“ domnívá se Jakub.
Michaela Kozlová spatřuje velkou výhodu v našem technickém zázemí optických nebo mechanických dílen. Naše laboratoře jsou obdobně vybavené jako ty špičkové v zahraničí. Za jeden z negativních jevů míst-ního prostředí však považuje velkou administrativní zátěž: „Oproti Praze čas strávený administrativními záležitostmi byl v Paříži vzhledem k ostatním povinnostem minimální.“
(článek byl převzat z Newsletteru ELI Beamlines.)

MARKÉTA HOLUBOVÁ,
ELI Czech Republic

 09_5.jpg