XLV. zasedání Akademického sněmu

V Národním domě na pražských Vinohradech zasedal 16. prosince 2014 Akademický sněm AV ČR, jehož členové projednali mj. Zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR za období od předcházejícího XLIV. zasedání Akademického sněmu. V jejím rámci byla oficiálně představena Strategie AV21 i nové logo AV ČR. Byla zvolena Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2014–2018 a projednány úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků či ukončení činnosti Grantové agentury AV ČR a zrušení jejího statutu.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Vladimír Dlouhý, Rudolf Zahradník, Tomáš Zima, Jiří Drahoš, Miluše Horská, Pavel Bělobrádek a Milan Štěch

Úvod jednání, jehož se účastnilo 224 členů Akademického sněmu (88 %), patřil projevu předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a zdravicím předsedy Senátu PČR Milana Štěcha a místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a zároveň předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Pavla Bělobrádka. Předseda AV ČR prof. Drahoš oficiálně zveřejnil Strategii AV21, která principiálně ovlivní směřování naší nejvýkonnější badatelské instituce a zároveň přehodnotí její postavení v českém výzkumném prostoru. Uvedl, že se nová strategie zaměří na rozvíjení toho, co jiné složky systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice nemohou dostatečně efektivně zajistit. K jejímu naplnění zformulovala AV ČR strategii využívající mezioborové a meziinstitucionální spoluprace se záměrem identifikovat problémy a výzvy soudobé společnosti a koordinovat výzkumné úsilí pracovišť AV ČR k jejich řešení. Jednotlivé okruhy strategie se dotýkají témat, jako jsou například zdraví, využití energie či životní prostředí (celkem jde o 14 programů); participovat by měly konkrétní vědecké týmy, nikoli jednotlivé ústavy. Předseda AV ČR v této spojitosti zdůraznil, že z perspektivy rozvoje vědy jako takové je zřejmé, že se stírají hranice mezi tradičními kategoriemi vědecké práce, a to zvláště mezi výzkumem základním a aplikovaným (projev naleznete zde).

Brožura o možnostech aplikačních laboratoří AV ČR by měla usnadnit orientaci firmám i státní správě.

Právě pro potřeby navázání přímých kontaktů s průmyslovou sférou a podporu konkrétních projektů připravila AV ČR publikaci Aplikační laboratoře. Informace o laboratořích, jež mohou vyvíjet praktický výzkum, v současnosti AV ČR distribuuje ve formě brožury firmám a státní správě (elektronickou verzi naleznete na www.cas.cz). Jak uvádějí prof. Josef Lazar a prof. Tomáš Kruml v příspěvku Akademie věd a aplikovaný výzkum (AB 7–8/2014), Akademie může podnikům kromě erudovaných odborníků nabídnout i využitelné přístrojové vybavení. Ve druhé ose OP VaVpI podporující vznik aplikačních laboratoří uspělo pět projektů z AV ČR (ALISI – Ústav přístrojové techniky, Algatech – Mikrobiologický ústav, ExAM – Ústav živočišné fyziologie a genetiky, HiLASE – Fyzikální ústav, TOPTEC – Ústav fyziky plazmatu). Kromě toho v mnoha dalších ústavech existují kvalitně vybavené laboratoře, které lze pro aplikovaný výzkum využít. V publikaci jsou zastoupeny vybrané laboratoře nejen z technických oborů či z oblasti aplikované fyziky a chemie, ale také ze sekce věd o živé přírodě a společenských věd; zastoupená akademická pracoviště představují technologie, které badatelé rozvíjejí pro využití ve výzkumu, ale jejich kapacitu nabízejí k praktickému uplatnění. Ini­ciativa AV ČR z konce roku 2014 tak vytváří prostor k výměně vzájemných zkušeností a poznatků z mnohých forem dosavadní spolupráce: od smluvního výzkumu přes výzkum kolaborativní až po transfer technologií. Informační publikaci doplní rovněž související webový portál.

Podporu Akademii věd a její nové strategii rozvoje vyjádřil předseda Senátu Milan Štěch. V projevu (viz zde) konstatoval, že horní komora PČR chce být v politické sféře velvyslancem a obhájcem badatelských zájmů AV ČR i české vědy obecně. Také ocenil již tříleté naplňování společného memoranda o spolupráci a předpokládá její další vzájemné prohlubování; představitele AV ČR vyzval k předkládání dalších námětů v souvislosti se zahájením nového volebního období Senátu. Zpracování témat oboustranného zájmu by mělo vést nejen k obohacení senátorů a veřejnosti o důležité poznatky v různých oborech, ale také k přiblížení řešení problémů, s nimiž se česká věda potýká (například odchod nadějných vědců do zahraničí).

Rovněž místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek je přesvědčen, že připravovaná koncepce AV ČR přispěje k systematickému rozvoji české vědy a ekonomiky. Spolupráce výzkumných institucí s průmyslovou sférou je podle něj nezbytná. I z tohoto důvodu vláda přidělila AV ČR v rozpočtu na příští rok o 100 milionů korun více (celkově tak získá 4,52 miliardy – o 2 % více než v předchozím roce). Jak dále uvedl, věda je přínosná nejen proto, že zabezpečuje blahobyt, usnadňuje život a její výsledky posouvají společnost ekonomicky a sociálně, ale také zprostředkovává kritické myšlení jako základ toho, abychom oddělili racionalitu od emocí a dokázali být například při hodnocení objektivní (viz zde).

Aktivity Senátu, jmenovitě Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, shrnula senátorka a zároveň ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková – její komentáře se týkaly například udržitelnosti velkých infrastruktur; jejich hodnocení a financování; financování výzkumu, vývoje a inovací v Praze; udržitelného rozvoje a podpory výzkumu, vývoje a inovací na úrovni EU. Krátce se vyjádřila mj. k činnosti RVVI, jejíž je 1. místopředsedkyní (viz zde).

Potlesk patřil také projevu čestného předsedy AV ČR prof. Rudolfa Zahradníka, který naleznete zde.

Jednání v Majakovského sále se mezi jinými zúčast­nili předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, předseda Učené společnosti prof. Jiří Bičák, místopředsedové RVVI prof. Ivan Málek a dr. Arnošt Marx, předseda Grantové agentury ČR prof. Ivan Netuka, předseda Rady vědeckých společností ČR doc. Lubomír Hrouda, předsedkyně Technologické agentury ČR Ing. Rut Bízková, předseda Rady vysokých škol doc. Jakub Fišer, předsedkyně Českého statistického úřadu prof. Iva Ritschelová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, předseda Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu Ing. Jiří Hladík, prezident Hospodářské komory ČR dr. Vladimír Dlouhý či poradce předsedy vlády ČR Vladimír Špidla.

Příští zasedání Akademického sněmu se uskuteční 23. dubna 2015.

LUDĚK SVOBODA