Projekt chce analyzovat vazby mezi životními podmínkami a jejich vnímáním v českých, maďarských, polských a slovenských domácnostech. Po ukázání trendů v agregátních ukazatelích sociálně-ekonomického vývoje se budeme ptát na stupeň a charakter jejich kongruence. Na základě různých datových zdrojů o domácnostech bude nerovnost objektivní životní úrovně a jejích faktorů konfrontována s vnímanou spokojeností v členění podle zemí a období. po roce 1990. Srovnávací výzkumy zemí EU budou analyzovány pro zjištění měnící se asociace mezi materiálními podmínkami domácností a zvládáním finančních problémů po roce 2005 v průřezovém srovnání a longitudinálním sledování. Budou porovnány dva protikladné výklady: 1. objektivní stav není vnímán odpovídajícím způsobem a musíme hledat příčiny tohoto stavu; 2. objektivní ukazatele jsou nedostatečné pro zachycení životních podmínek v širším pojetí. Projekt vyústí do závěrů o interakcích mezi objektivními a subjektivními indikátory, které je nutno sledovat ve výzkumu a uvažovat v koncipování sociálních politik.
měření životní úrovně;příjmy domácností;subjektivní indikátory;spokojenost; štěstí
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 7, zobrazeno 1 - 7)
Článek pojednává problémy na rozhraní objektivních a subjektivních indikátorů. V první části jsou popsány vícerozměrné přístupy a ve druhé části popsány koncepty štěstí a spokojenosti. Poté je analyzován vztah mezi ekonomickým růstem a lidským štěstím. Ve čtvrté části jsou ukázána výzkumná data o sdělované spokojenosti v České republice, která jsou připravená k analýze a komparaci. V závěru jsou načrtnuty perspektivy výzkumu v dané oblasti.
This study focuses on comparison of factors of job satisfaction within Europe. The rare comparative papers on this subject commonly compare Western Europe (WE) and Eastern Europe (EE) by pooling data on the two regions. By contrast, this analysis takes into account dis/similarities within each of the two regions. We use an ordered probit regression model based on European Social Survey 2010 and test the homogeneity of the two WE and EE regions.
The basic structure of gender wage gaps, based on the EU-SILC 2008 dataset, is to a great extent similar for the Czech and Slovak Republics. A relatively small but positive part of the observed gender wage gap can be explained by gender differences in characteristics in the Czech and Slovak Republics, with a high contribution of job characteristics. An opposite result proved in Hungary and Poland, where working women have on average even better characteristics than working men.
Šetření European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) je důležitým zdrojem komparativním statistických dat. Ačkoli je šetření harmonizováno Eurostatem, individuální mikrodata obsahují mnoho rozdílů mezi zúčastněnými zeměmi, které vznikají kvůli odlišnostem v národních podmínkách, ve způsobu sběru dat či v jejich zpracování. Cílem tohoto článku je zhodnotit možnosti a omezení dat EU-SILC.
The potential provided by survey data for studying simultaneous changes in earnings disparities, inequality of household income, and the connections between them has thus far been underexploited. This paper presents various data on four Central and East European (CEE) countries, as well as some data on Austria and Germany for the sake of comparison.
This article contributes to the debate about the impact of the transition to subjective well-being. After reviewing the relevant literature the authors draw on the surveys of the European Values Study between 1991 and 2008 to describe the trends in life satisfaction in 13 ‘Western’ and 11 ‘Eastern’ countries. The analysis finds that life satisfaction levels in transition countries have come to approach those in the West: the ‘rather unhappy’ 1990s were followed by the ‘rather happy’ 2000s.
Facebook
Twitter