Cílem projektu bylo analyzovat procesy detradicionalizace, individualizace a privatizace náboženských hodnot a forem náboženského života v současné české společnosti, včetně implicitně náboženských jevů a jejich funkčních ekvivalentů. Kvantitativní výzkumy sice ukazují, že míra (deklarované) religiozity české populace je malá, avšak kvalitativní šetření naopak vedou ke zjištění, že pro soudobou religiozitu/spiritualitu jsou mnohem důležitější privatizované a detradicionalizované, „post-durkheimovské“ formy náboženství, které výrazně ovlivňují politické a ekonomické jednání lidí, často aniž si toho aktéři jsou vědomi. Zdánlivá racionalita socioekonomického a politického jednání, s níž počítají neoklasické teorie, se tak ukazuje jako fikce, vedoucí k nesprávným modelům a predikcím. Projekt se proto zaměřil na analýzu hlubinných kořenů těchto typů jednání, které lze shledávat v náboženské/spirituální oblasti, a na jejich praktické dopady v běžném sociálním provozu včetně rodinného života a reprodukce, sociálního jednání a vztahu k nadindividuálním entitám atd. Projekt byl teoreticky a metodicky ukotven v sociologii náboženství, ekonomické sociologie, historii a sociální antropologii, vedle multidisciplinárního teoretického rozpracování problematiky zahrnoval také kvantitativní i kvalitativní empirické šetření.
Zadavatel: GA ČR, č. 403/06/0574; řešitel: Dušan Lužný (ÚR FF MU Brno); spoluřešitel: Zdeněk R. Nešpor
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 13, zobrazeno 1 - 10)
Studie popisuje nový společenský zvyk - stavění pomníčků u silnic obětem dopravních nehod v České republice. Pomníčky jsou většinou trvalé konstrukce a připomínají jak nehodu, tak i osobnost zesnulého, nejčastěji mladého muže. Takové objety jsou utvářeny a navštěvovány pozůstalými - rodiči, jinými příbuznými (partnery, sourozenci) nebo přáteli. Pro pozůstalé mají pomníčky zvláštní význam, posilují a reprezentují intimní pouto mezi živými a mrtvou obětí.
Náboženství působí na život společnosti. Má vliv na politiku, kulturu i ekonomiku. Také mnohé sociální instituce vycházejí z náboženských kořenů. Sociologický přístup ponechává stranou pravost jednotlivých náboženství. Soustřeďuje se na výzkum sociálního jednání, vztahů a skupin, které na základě náboženství vznikají.
Článek se zabývá rozšířením víry v posmrtný život v současné české společnosti s využitím dat z mezinárodního výzkumu ISSP zaměřeného na náboženství (1998 a 2008) doplněného o výsledky kvalitativního výzkumu o charakteru představ o posmrtném životě. V evropském kontextu není víra v posmrtný život tak běžná v České republice, více než polovina české populace dnes vidí smrt jako definitivní konec života.
Encyklopedická příručka sociologie náboženství seznamuje s (1.) vývojem, hlavními přístupy a metodami této disciplíny, (2.) jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a (3.) hlavními postavami oboru. Kniha je určena studentům sociologie, religionistiky a dalších společenských a humanitních věd, badatelům v těchto oblastech, pracovníkům státního i neziskového sektoru, novinářům a širší zainteresované veřejnosti.
Encyklopedická příručka sociologie náboženství seznamuje s (1.) vývojem, hlavními přístupy a metodami této disciplíny, (2.) jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a (3.) hlavními postavami oboru. Kniha je určena studentům sociologie, religionistiky a dalších společenských a humanitních věd, badatelům v těchto oblastech, pracovníkům státního i neziskového sektoru, novinářům a širší zainteresované veřejnosti.
Studie diskutuje, jakou roli hraje náboženství (včetně islámu) a postkřesťanské nenáboženské postoje v současné Evropské unii. Věnuje se problematice konstrukce negativních hranic Evropy a popisuje aktivity náboženských organizací v procesu evropeizace a v aktuálních transnacionálních politikách.
Autor prezentuje základní přehled evropského náboženského vývoje ve druhé polovině 20. století, srovnává situaci v západních a postkomunistických zemích a v návaznosti na existující literaturu analyzuje hlavní vývojové trendy.
Kniha shrnuje kvalitativní výzkum religiozity ve dvou českých městech střední velikosti - České Lípě a Mikulově - který probíhal v letech 2007-08 v rámci projektu Detradicionalizace a individualizace náboženství v ČR; výzkum byl inspirován sštřením Lancasterské univerzity v Kendalu.
Studie analyzuje charakter a zdroje současné nejprodávanější duchovní literatury a jejích čtenářů v České republice. Zároveň přináší případovou studii pražského duchovního knihkupectví, které je srovnáváno s pěti dalšími českými prodejnami tohoto typu a s výsledky podobně zaměřených studií v západní Evropě.
Encyklopedická příručka sociologie náboženství seznamuje s (1.) vývojem, hlavními přístupy a metodami této disciplíny, (2.) jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a (3.) hlavními postavami oboru. Kniha je určena studentům sociologie, religionistiky a dalších společenských a humanitních věd, badatelům v těchto oblastech, pracovníkům státního i neziskového sektoru, novinářům a širší zainteresované veřejnosti.
Facebook
Twitter