Cílem projektu je empirický popis a analýza vztahu pracovních a rodinných drah v České republice po roce 1989. Projekt kombinuje diachronní přístup založený na srovnání vzorců pracovních drah kohort žen a mužů, které realizovaly reprodukci po roce 1989, se staršími kohortami s analýzou faktorů, které se podílejí na diferenciaci strategií sladění rodiny a práce v 90. letech. Konkrétně si klade za cíl analyzovat změny časování rodičovství a vývoj vzorců úprav pracovního zapojení žen a mužů v průběhu rodinné dráhy. Důraz je kladen na analýzu diferenciace strategií s ohledem na gender, vzdělání, hodnotové orientace a formy rodinného uspořádání. Projekt je založen na sekundární analýze existujících datových souborů. Jeho výsledky přispějí k vysvětlení změn rodinného chování v české společnosti a dopadů ekonomických a sociálních změn po roce 1989 na rodinná a pracovní uspořádání.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 11 - 20)
Tato kapitola představuje teoretická východiska práce. Ukazuje, že koncept životní dráhy poskytuje vhodný teoretický rámec pro studium vztahů pracovních a rodinných uspořádání. Shrnuje klíčové změny rodinného chování, ke kterým dochází v posledních desetiletích v České republice, a jejich teoretická vysvětlení. Na základě přehledu literatury představuje hlavní otázky a témata, na které se zaměřují následující kapitoly.
Rodinné a pracovní starty jsou v sociologii pojímány jako součást širšího procesu přijetí souboru sociálních rolí spjatých se statusem dospělého – tzv. přechodu do dospělosti. Zatímco některým dílčím tranzicím vstupu do dospělosti, jako je vstup do prvního partnerského soužití či vstup do rodičovství a faktorům, které jsou spojeny s prodlužováním období bezdětnosti, byla v české sociologii věnována poměrně velká pozornost, řada dalších témat stála dosud více méně stranou zájmu.
Tento článek zkoumá na základě dat SEPM 2006, jaké faktory ovlivňují pravděpodobnost, že žena, která měla dítě jako neprovdaná, vstoupí později do manželství. Zjištění ukazují, že pro přibližně třetinu neprovdaných matek představuje rodičovství mimo manželství novou fázi rodinné dráhy před vstupem do manželství. Později se provdaly častěji ženy žijící v nesezdaném soužití, s vyšším vzděláním a ženy, které se nechtěly vdávat těhotné.
Stať analyzuje rozdíly časování návratu z rodičovské dovolené na trh práce v závislosti na rodinné situaci matek a důvody rozhodnutí vrátit se na trh práce či zůstat v domácnosti. Analýzy vycházejí ze dvou zdrojů: z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství z roku 2006, zaměřeného na ženy s dětmi do 10 let a z analýzy modelových rodin, jejíž pomocí jsou zkoumány dopady nastavení sociálního systému na ekonomickou aktivitu matek s malými dětmi.
Stať analyzuje rozdíly časování návratu z rodičovské dovolené na trh práce v závislosti na rodinné situaci matek a důvody rozhodnutí vrátit se na trh práce či zůstat v domácnosti. Analýzy vycházejí ze dvou zdrojů: z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství z roku 2006, zaměřeného na ženy s dětmi do 10 let a z analýzy modelových rodin, jejíž pomocí jsou zkoumány dopady nastavení sociálního systému na ekonomickou aktivitu matek s malými dětmi.
Tato kapitola zkoumá postoje k manželství a nesezdanému soužití české populace i její reálné rodinné chování. Zaprvé nás zajímá, zda roste obliba nesezdaných soužití a kdo jim dává přednost. Lze vysvětlit nárůst mimomanželské plodnosti rozšířením nesezdaných soužití? Druhou otázkou, je zda (a jak) se liší charakter nesezdaných soužití a manželství a jak se liší manželské a nemanželské rodiny s dětmi.
Stať vychází z konceptu věkových norem a srovnává představy o ideálním věku rodičovství v České republice a v dalších evropských zemích. Dále se zaměřuje na diferenciaci představ o ideálním časování rodičovství v České republice podle vzdělání a kohortní příslušnosti. Zjištění ukazují, že ideální věk, kdy se stát matkou, je v České republice kladen do nižšího věku než v zemích západní Evropy.
Recenzovaná kniha se zaměřuje změnu ekonomické situace po rozpadu partnerství z hlediska: 1. disponibilních příjmů, 2. účasti žen na trhu práce, 3. rezidenční mobility a 4) životní úrovně. Tato kniha předkládá systematickou analýzu ekonomických dopadů rozvodu a jejich genderových rozdílů v jednotlivých evropských zemích. Metodologicky se opírá případové studie a srovnávací mikro a makro analýzy vycházející z individuálních i agregovaných (kontextových) dat.
Facebook
Twitter