Život a smrt kazatele

Když se Janu Husovi blížila čtyřicítka, zdál se být na vrcholu slávy a vlivu. Známý kazatel v Betlémské kapli a bakalář svaté teologie se těšil podpoře královského dvora i přátelství pražského arcibiskupa.
Brzy ale přišly potíže: udání, procesy, klatba, vyhnanství a po něm odchod do Kostnice. Tam byl Hus nakonec uvězněn a upálen jako kacíř. Po celý život se přitom zabýval stejnými myšlenkami jako otcové kostnického koncilu – jak napravit zlořády v církvi, sužované papežským schizmatem a nedůstojným životním stylem kleriků. Co tedy otcové koncilu shledali na Janu Husovi tak nebezpečným, že jej poslali na smrt v plamenech? Kniha se zabývá genezí rozsudku a hledá jeho příčiny v osobitých rysech Husovy životní dráhy a veřejného působení. Líčí jeho úspěch a pád: jakými cestami se mu podařilo získat si proslulost a vytvořit okruh stoupenců a proč to přilákalo pozornost strážců dogmatu. Jan Hus je tu chápán jako příklad veřejně angažovaného učence, který se kvůli své popularitě dostane do vážných potíží. Zachytit život a smrt kazatele znamená zároveň dozvědět se něco o pozdně středověké společnosti, jejím chápání světa, jejím vnitřním napětí a předsudcích.

Husovy listy z Kostnice podle edice Bohumila Ryby

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájil na kacířské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980).

Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky sedm studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle učení židovských myslitelů v renesanční Itálii se zabývají např. vlivem španělského vědění 16. století na Francise Bacona, výrokovou logikou pozdní scholastiky, dramatikou bratrské školy v Lešně, recepcí německé rozjímavé literatury u českých humanistů, obrazem pobělohorských exulantů v městě Slaném či srovnáním náboženských identit u východočeských nekatolíků a languedockých reformovaných.

V anglickém a německém jazyce

V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům? A jak se do našeho pojetí blaženosti promítá naše porozumění sobě samým a celku, jehož jsme součástí? Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.

Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k nimž patří právo na sebeurčení a na sebeobranu, zdůvodnění principů spravedlivé války, vztah mezi preventivní a předjímající válkou, charakteristika války za národní osvobození a občanské války, humanitární intervence a odpovědnost ochraňovat, práva a povinnosti vojáků a civilistů ve válce, otázky terorismu, nejvyšší ohrožení a normativní otázky jaderné války. Kniha je určena jak odborníkům z oblasti filosofie, politologie, globálních studií, teorie mezinárodních vztahů a mezinárodního práva, tak i všem, koho tyto závažné problémy znepokojují.