Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


loga-vlevo_CZ1.png

loga-vlevo_CZ2.png

loga-vlevo_CZ3.png

loga-vlevo_CZ4.png

Expertka: Velká naděje při léčbě ALS leží v kmenových buňkách

(tn.cz) Hostem dnešního dílu diskuzního pořadu TN.cz Vaše téma byla lékařka, vědkyně a senátorka za ČSSD Eva Syková. Nehovořilo se ovšem o politice, ale o nemoci, která v 45 letech zabila Stanislava Grosse. Zpráva o tom, že bývalý premiér Stanislav Gross zemřel, zaskočila asi všechny. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že je Gross vážně nemocný, ale skon v 45 letech je přesto nesmírně tvrdou ranou především pro jeho rodinu. Stanislava Grosse zabila neléčitelná nemoc amyotrofická laterální skleróza, známější pod zkratkou ALS. Toto vzácné onemocnění postupně likviduje centrální nervovou soustavu a pacienti většinou nakonec zemřou na selhání orgánů.

 

Je reálné, že se ALS bude dát léčit? Jak nemoc poznat i v raných stádiích? Kdo nemocí trpí a jak často se vyskytuje? Na tyto i další otázky odpovídala lékařka, vědkyně a senátorka Eva Syková.

S hostem debatovala moderátorka Michaela Šmídová, která lékařce pokládala i otázky, které zajímají vás.

 

"ALS není jediná podobná choroba, která se momentálně nedá léčit. Je to smrtelná choroba, kterou trpí 60 lidí ze sto tisíc. Postiženým odumírají svaly, nejprve na končetinách," vysvětluje Syková.

 

Podle vědkyně jsou velkou nadějí lidí trpících touto chorobou kmenové buňky, které dokáží ostatní buňky zachraňovat. Výzkum je ale velmi finančně náročný.

"Snažíme se přijít na to, co vlastně ALS způsobuje. To se snaží zjistit vědecké týmy z celého světa. Ale dědičná je jen velmi zřídka, to víme. Nemoc se dá zpomalit, ale to funguje o to lépe, čím dříve se ji povede diagnostikovat," říká Syková.

 

Kmenové buňky podle dosavadních výsledků fungují i v malém množství a dokáží postup ničivé choroby na několik měsíců úplně zastavit. Ale tato léčba je velmi finančně náročná a pacientů je i u nás mnohonásobně více, než dokáží lékaři a vědci uspokojit.

ALS postihuje třikrát častěji muže než ženy. "Ale pořád nevíme, proč tomu tak je," krčí vědkyně rameny. A popisuje, že většina pacientů zůstává téměř až do smrti v domácím prostředí.

 

Výzkum a hledání léku prý výrazně brzdí nedostatek peněz, Syková odhaduje, že aby se léčba kmenovými buňkami pohnula výrazně kupředu, jsou potřeba desítky milionů korun, které Akademie věd zkrátka nemá.

Eva Syková (*1944) se narodila v Rožmitále pod Třemšínem, vystudovala gymnázium. Na vysokou školu nejprve nebyla kvůli "špatnému" kádrovému profilu přijata. Později se Syková zaměřila na problematiku neurologie a dlouhá léta pracuje v Akademii věd. V roce 2012 se stala za ČSSD senátorkou

16.4.2015