Mezinárodní publikační praxe v oborech společenských a humanitních věd
20.5.2015
Ve středu 20. 5. se na půdě Akademie věd ČR uskutečnil seminář pořádaný Grantovou agenturou České republiky s názvem Mezinárodní publikační praxe v oborech společenských a humanitních věd. Na semináři vystoupili mj. doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., z CERGE-EI (společné pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu AV ČR) a prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., z Historického ústavu AV ČR. Seminář zahájili předseda GA ČR prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc., a místopředseda AV ČR PhDr. Pavel Baran, CSc., který zdůraznil, že „GA ČR je pro humanitní a sociální vědy klíčovým a v některých případech jediným poskytovatelem účelových prostředků.“ Kriticky se vyjádřil o tzv. kafemlýnku, který podle něj zcela deformoval práci a motivaci v sociálních a humanitních oborech.
Na prahu svobody. Vítězství 1945
19.5.2015
Senát Parlamentu ČR uspořádal 19. května ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, Masarykovou demokratickou akademií a Friedrich-Ebert-Stiftung stejnojmennou mezinárodní konferenci, která je další z připomínkových akcí k 70. výročí konce druhé světové války v květnu 1945. V zahajovací části vystoupili vedle předsedy Senátu Milana Štěcha, předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, ředitelka Historického ústavu AV ČR Eva Semotanová a místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran, který mj. vyzdvihl nezpochybnitelnou hodnotu autentických zážitků lidí, jež události sami prožívali, upozornil na důležitost jejich uchování a šíření a zdůraznil osobní i společenskou odpovědnost za vývoj dobových událostí. Po úvodních projevech udělil Milan Štěch účastníkům protinacistického a protifašistického odboje Stříbrné pamětní medaile Senátu.
Pocta Dobroslavu Orlovi
23.4.2015
Ke 145. výročí narození Dobroslava Orla (15. prosince 1870 – 18. února 1942), kněze, hymnologa a významné osobnosti české a slovenské hudební vědy, připravil Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR společně s Městem Ronov nad Doubravou na dny 23.–25. dubna 2015 třídenní akci, která by chtěla připomenout vědecký a umělecký odkaz tohoto ronovského rodáka (program třídenní akce zde). Hlavním bodem programu je mezinárodní muzikologická konference, připomínající a osvětlující Orlův význam pro obor hudební věda a pro vznik a fungování různých institucí v českých zemích i na Slovensku (program konference zde). Konference se uskuteční v blízké obci Třemošnice i v samotném Ronově n. Doubravou, kam jsou umístěny další doprovodné akce. V Galerii Antonína Chittussiho je v sobotu 25. dubna 2015 v 10.30 naplánována vernisáž výstavy o Dobroslavu Orlovi, na které promluví autorka scénáře Jana Vozková, pracovnice Kabinetu hudební historie. Během třídenní akce se také uskuteční dvě umělecké produkce: koncert souboru Motus Harmonicus (umělecký vedoucí Jakub Michl) se bude konat v pátek 24. dubna 2015 v 18 hodin v kostele sv. Vavřince a jeho program je zasvěcen hudbě františkánů, tedy tématu, kterému se věnoval i Orel (program zde). Podobně je motivován i druhý koncert, na kterém vystoupí soubor Čeští madrigalisté (diriguje Veronika Hádková) a který se bude konat v sobotu 25. dubna 2015 v 15 hodin v kostele sv. Vavřince; průvodním slovem jej doprovodí Veronika Mráčková (program zde).
Seminář o důsledcích druhé světové války pro Československo
16.4.2015
Ve čtvrtek 16. dubna se v prostorách Poslanecké sněmovny PČR uskutečnil seminář „Konec II. světové války a dopady na českou společnost“. Akce pod záštitou předsedy PS PČR Jana Hamáčka a předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše se konala v rámci cyklu seminářů „Vědecké poznatky – základy pro lepší, konkurenceschopnou společnost“, organizovaných na základě memoranda o vzájemné spolupráci obou zmíněných institucí z r. 2012. Že je téma semináře stále živé, připomněl prof. Jiří Drahoš: „Vzhledem k novým napětím v mezinárodních vztazích získává toto téma přesah zasahující i do politické sféry.“ V podobném duchu se vyjádřil i předseda PS PČR Jan Hamáček: „Sedmdesáté výročí konce druhé světové války přichází v době, kdy evropský i světový systém stojí na nepevných základech a porušování mezinárodního práva je spíše pravidlem než výjimkou.“
V on-line diskusi světových ekonomů v New Yorku se bude diskutovat i o vhodnosti Eura pro Českou Republiku
15.4.2015
O půlnoci ze středy na čtvrtek 15.–16. dubna těsně po půlnoci v době 00.00–01.30 hod. SELČ (18.00–19.30 hod. newyorského času) bude možno na internetu sledovat on-line panelovou diskusi na téma „Evropa: Současná situace a cesta vpřed“, která se uskuteční v Centru globální hospodářské politiky na Columbia University (CGEG). Panelové diskuse se kromě Jana Švejnara z IDEA při CERGE-EI (společné akademické pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR) v Praze jako hlavní vystupující zúčastní ministr financí Spolkové republiky Německo Wolfgang Schäuble, držitelé Nobelovy ceny za ekonomii Joseph E. Stiglitz a Edmund S. Phelps a dále profesor ekonomie z Columbia University Alessandra Casella.
Světové akademické ocenění pro Jana Švejnara
14.4.2015
Český ekonom Jan Švejnar, spoluzakladatel CERGE-EI, společného akademického pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky (NHÚ AV ČR), a ředitel think tanku IDEA při NHÚ AV ČR získal Cenu IZA. Jde o vysoké akademické ocenění za vědeckou práci věnovanou tématům ekonomie práce, ekonomického rozvoje a přechodu od centrálně řízené k tržní ekonomice. Cenu IZA uděluje Institut pro studium práce (Institute for the Study of Labor, IZA), sídlící v německém Bonnu, a je nejvýznamnějším vědeckým oceněním na světě udělovaným na poli ekonomie práce. Mezi dosavadní laureáty Ceny IZA patří světoznámí akademičtí ekonomové včetně nositelů „Nobelovy ceny za ekonomii“ Dale Mortensena a Christophera Pissaridese.
Velká Morava v Praze
9.4.2015
Archeologický ústav AV ČR a Moravské zemské muzeum ve spolupráci se Správou Pražského hradu uspořádaly a zvou na výstavu Velká Morava a počátky křesťanství. Mezinárodní putovní výstava, která byla již k vidění v Brně, představí nejvýznamnější archeologické nálezy z období Velké Moravy, státního útvaru, který v 9. století existoval na území dnešní střední Evropy a hrál zde významnou úlohu. „Mnohé představované předměty ze starších i nových archeologických výzkumů jsou národními kulturními památkami a řada z nich nebyla dosud nikdy vystavována,“ shodují se oba hlavní autoři výstavy – doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně, a doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., z Moravského zemského muzea. Výstava bude otevřena denně od 10 do 18 hod. v Císařské konírně Pražského hradu od 17. 4. do 28. 6. 2015.
Mezi barbarstvím a civilizací
18.3.2015
Když představitelé Akademie věd ČR formulovali výzkumné programy nové Strategie AV21, těžko si mohli představit, jak aktuálním se zakrátko stane název jednoho z jeho okruhů – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. Ačkoli většina civilizovaných zemí ctí mezinárodní úmluvu UNESCO z roku 1954, že nebude vojensky útočit na památky, neplatí to všude.
Hlávkovy Lužany v reprezentativní publikaci
10.2.2015
První publikaci o zámeckém sídle Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění (ČAVU), představil veřejnosti předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně s prof. Václavem Pavlíčkem, předsedou správní rady a prezidia nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která knihu vydala v souvislosti se 110. výročím svého založení (1904), 125. výročím založení ČAVU (1890) a 140. výročím otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž budovu Hlávka navrhl a postavil. Úkolu sestavit autorský kolektiv se ujal prof. František Šmahel (Filosofický ústav AV ČR), který přizval ke spolupráci osvědčené odborníky a znalce.
Unikátní archeologický nález po více než 100 letech
21.1.2015
Dvojici hrobů příslušníků vládnoucí vrstvy bylanské kultury objevili v listopadu a prosinci roku 2014 pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Bohatě vybavené komorové hroby pochází ze starší doby železné (8.–7. století př. n. l.). Místo objevu v pražských Letňanech se tak stalo teprve druhou lokalitou v hlavním městě s nálezem kostrového pohřbu na voze. Tou první je Bubeneč, kde archeolog a sběratel Josef Antonín Jíra v květnu roku 1907 získal předměty z již porušeného hrobu, v němž byl původně čtyřkolový vůz.
