Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Mezinárodní konference o výzkumu komet na observatoři v Ondřejově
Na snímku jsou zachyceny gejzíry na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko zachycené sondou Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda se s kometou blíží ke Slunci a tato mise je jedním z témat o tomto víkendu probíhající konference na observatoři v Ondřejově. Příspěvky přednesou účastníci z Anglie, Německa, Rakouska, Holandska a také USA. Mezi účastníky bude rovněž slavný a světově uznávaný fotograf komet Michael Jaeger. Spolupořádáme se Společností pro meziplanetární hmotu. Program a více informací http://www.smph.cz/events/European-comet-conference-Ondrejov-2015.
V červnu a v červenci vyhlížejte nezvyklá noční svítící oblaka
Se startem června 2015 už můžeme netrpělivě vyhlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!
Prémie Otto Wichterleho Akademie věd pro Dr. Jaroslava Dudíka ze Slunečního oddělení
Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.
Přednáška o trpasličích planetách Ceres a Pluto v Plzni
3. června 2015 od 19 hodin ve Velkém klubu plzeňské radnice proběhne přednáška pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petra Scheiricha o trpasličích planetách Ceres a Pluto. Obě jsou nyní v hledáčku zájmu astronomů. Pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň. Na snímku americké NASA je Ceres se záhadnými bílými skvrnami na povrchu.
Na čem pracujeme: Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51, klasifikovaný jako Seyfertova galaxie typu 1, se stal cílem studie vedené Jiřím Svobodou z AsÚ. Fairall 51 je totiž i zdrojem polarizovaného záření, které se u Seyfertových galaxií typu I neočekává. Polarizované záření je naopak typickým znakem Seyfertových galaxií typu II. Tento nesoulad se pokusil J. Svoboda ozřejmit.
Na čem pracujeme: Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
Hvězdy jsou v diagramu efektivní teplota—svítivost (tzv. Hertzsprungově-Russelově diagramu) rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme na hlavní posloupnosti, méně pak v oblasti rudých obrů a nemalý počet zástupců i úplně vlevo dole mezi bílými trpaslíky. Na H-R diagramu jsou však přítomny i nejrůznější exotičtější typy hvězd, mezi něž patří i modří podtrpaslíci. Ti se stali cílem přehledové studie A. Kawky, S. Vennese a jejích kolegů z AsÚ i jiných astronomických institucí ve světě.
Na čem pracujeme: Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
Hvězdy jsou v diagramu efektivní teplota—svítivost (tzv. Hertzsprungově-Russelově diagramu) rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme na hlavní posloupnosti, méně pak v oblasti rudých obrů a nemalý počet zástupců i úplně vlevo dole mezi bílými trpaslíky. Na H-R diagramu jsou však přítomny i nejrůznější exotičtější typy hvězd, mezi něž patří i modří podtrpaslíci. Ti se stali cílem přehledové studie A. Kawky, S. Vennese a jejích kolegů z AsÚ i jiných astronomických institucí ve světě.
Již za necelé dva týdny pořádá Astronomický ústav každoroční Dny otevřených dveří ve svém sídle v Ondřejově. Nabídneme prohlídku našich pracovišť, přednášky pro dospělé i program pro děti, výstavy a pozorování večerní oblohy.
Na čem pracujeme: Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
Průnik a následný dopad meteoritu Čeljabinsk 15. února 2013 byl nepochybně astronomickou událostí roku. Stovky záznamů z palubních kamer umožnily velmi přesné určení dráhy tohoto přibližně 20metrového tělesa jak v atmosféře, tak v meziplanetárním prostoru. J. Borovička z AsÚ a jeho kolegové si již v článku vydaném v roce 2013 v prestižním časopise Nature všimli, že trajektorie meteoroidu Čeljabinsk je nápadně podobná trajektorii planetky (89039) 1999 NC43 a usoudili, že Čeljabinsk by mohl být odštěpkem tohoto tělesa. Široký mezinárodní tým, jehož součástí byli i pracovníci AsÚ, tuto hypotézu podrobně otestoval a s vysokou statistickou věrohodností vyvrátil.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2015
Dvanáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 20. do 24. dubna 2015. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Na čem pracujeme: Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za nejvyšší pozornosti řady přístrojů včetně dalekohledů VLT provozovaných ESO. Na analýze výsledků se opět podíleli i vědci z AsÚ, mezi nimi i Michal Zajaček, bývalý student Vladimíra Karase a dnes doktorand International Max-Planck Research School v Bonnu. Zdá se, že oblak průlet kolem centra Galaxie přežil a tento průlet poodhalil odpovědi na otázku, co je tento útvar vlastně zač.
Jasný a velmi dlouhý bolid v sobotu v noci 11. dubna 2015 nad Českou republikou
V sobotu pozdě večer krátce před půl jedenáctou letního času (přesně v 22:25:11.8-18.6 SELČ) přeletěl nad územím Olomouckého, Pardubického a Královehradeckého kraje velmi jasný meteor (bolid), který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků z těch oblastí České republiky (ale třeba i Slovenska a Polska), kde obloha byla v tu dobu aspoň částečně jasná. Mnozí z nich nám tento vzácný přírodní úkaz podrobně popsali ve svých hlášeních. Za všechna tato hlášení děkujeme, a protože není v našich silách na všechna jednotlivá pozorování odpovědět, tak aspoň touto formou podáváme vysvětlení, k čemu přesně došlo, co tento jev v sobotu v noci 11. dubna 2015 nad územím naší republiky způsobilo a kde a jak probíhal.
Mezinárodní konference o výzkumu komet na observatoři v Ondřejově
Na snímku jsou zachyceny gejzíry na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko zachycené sondou Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda se s kometou blíží ke Slunci a tato mise je jedním z témat o tomto víkendu probíhající konference na observatoři v Ondřejově. Příspěvky přednesou účastníci z Anglie, Německa, Rakouska, Holandska a také USA. Mezi účastníky bude rovněž slavný a světově uznávaný fotograf komet Michael Jaeger. Spolupořádáme se Společností pro meziplanetární hmotu. Program a více informací http://www.smph.cz/events/European-comet-conference-Ondrejov-2015.
V červnu a v červenci vyhlížejte nezvyklá noční svítící oblaka
Se startem června 2015 už můžeme netrpělivě vyhlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!
Prémie Otto Wichterleho Akademie věd pro Dr. Jaroslava Dudíka ze Slunečního oddělení
Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.
Přednáška o trpasličích planetách Ceres a Pluto v Plzni
3. června 2015 od 19 hodin ve Velkém klubu plzeňské radnice proběhne přednáška pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petra Scheiricha o trpasličích planetách Ceres a Pluto. Obě jsou nyní v hledáčku zájmu astronomů. Pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň. Na snímku americké NASA je Ceres se záhadnými bílými skvrnami na povrchu.
Na čem pracujeme: Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51, klasifikovaný jako Seyfertova galaxie typu 1, se stal cílem studie vedené Jiřím Svobodou z AsÚ. Fairall 51 je totiž i zdrojem polarizovaného záření, které se u Seyfertových galaxií typu I neočekává. Polarizované záření je naopak typickým znakem Seyfertových galaxií typu II. Tento nesoulad se pokusil J. Svoboda ozřejmit.
Na čem pracujeme: Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
Hvězdy jsou v diagramu efektivní teplota—svítivost (tzv. Hertzsprungově-Russelově diagramu) rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme na hlavní posloupnosti, méně pak v oblasti rudých obrů a nemalý počet zástupců i úplně vlevo dole mezi bílými trpaslíky. Na H-R diagramu jsou však přítomny i nejrůznější exotičtější typy hvězd, mezi něž patří i modří podtrpaslíci. Ti se stali cílem přehledové studie A. Kawky, S. Vennese a jejích kolegů z AsÚ i jiných astronomických institucí ve světě.
