S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 14.8. 2011, po dlouhé těžké nemoci, zemřela naše kolegyně paní PhDr. Jitka Hralová. Poslední rozloučení s naší kolegyní PhDr. Jitkou Hralovou se koná v úterý 23. 8. 2011 ve 12.40 hod. v Malé obřadní síni strašnického krematoria.

Krátce po svých osmdesátých narozeninách opustila po dlouhé nemoci řady českých archeologů PhDr. Jitka Hralová (12. 7. 1931-14. 8. 2011).

Ještě za studií pracovala v letech 1953 -1954 v Severočeském muzeu v Liberci, od roku 1955 až do odchodu na odpočinek v roce 1991 byla vědeckou pracovnicí v pravěkém oddělení Národního Muzea v Praze.

Specializovala se na problematiku období kultury lužické a na dobu halštatskou. Z tohoto časového úseku uveřejnila řadu prací, především v publikacích vydávaných Národním muzeem. V řadě „Fontes Archaeologici Pragenses“ zpřístupnila archeologické obci nálezy z lužického pohřebiště v Malé Bělé na Mladoboleslavsku (Das Lausitzer Gräberfeld in Malá Bělá, Pragae 1963) a později zpracovala mohylové pohřebiště (Das Hügelgräberfeld in Újezd u Radnic, Pragae 1993). Její základní práce „K problémům pozdní doby bronzové v Pojizeří“ (Sborník NM v Praze, sv. XI/1, Praha 1957) je stále archeology používána. Také v kolektivním díle pracovníků pravěkého oddělení NM „Pravěk Československa“ (Praha 1960) je autorkou tří rozsáhlých kapitol zahrnujících časový úsek mladší a pozdní doby bronzové a mladší doby halštatské. Některé práce publikovala i v zahraničních časopisech a některé také se svým manželem Jiřím.

Kromě archeologie se Jitka Hralová po roce 1989 věnovala velmi obětavě organizační práce v Sokole až do okamžiku, kdy jí přepadly vážné zdravotní potíže, které jí také bohužel zabránily v bližším osobním kontaktu s kolegy v oboru.

Jitka Hralová zůstane v dobré paměti hlavně u starší generace archeologů, kterým při studiu ve sbírkách NM vycházela vždy ochotně vstříc. Velmi jsme si vážili její přímočaré otevřenosti i její starostlivosti a obětavé péče o rodinu.

.