Mezioborová vědecká sympozia k problematice kultury a umění 19. století se v Plzni pořádají každoročně od roku 1981 a jsou součástí festivalu Smetanovské dny. Značné renomé si tato odborná setkání získala už v osmdesátých letech, kdy mimopražské místo konání dávalo organizátorům a účastníkům širší prostor pro svobodnější uvažování a pomáhalo českým humanitním vědám udržet krok s bádáním na druhé straně železné opony.
Sympozia připravuje organizační tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i. a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spolupracujícími institucemi jsou dále Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje a Archiv města Plzně.
Součástí této vědecké akce je pravidelně bohatý doprovodný program, zejména pak tematické výstavy v Západočeské galerii, jakými byly například Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění (2009), Vražedná realita. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914 (2010), Ach! Italia, cara mia! (2011) nebo Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění 19. století (2012).
Podrobnější informace o plzeňských sympoziích získáte na webu www.plzensympozium.cz.
35. ročník plzeňského sympozia
Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století
Pojem loajalita užívají psychologové, sociologové, religionisté, právníci, kulturní a sociální historikové, spolu s politickými ekonomy nebo soudobými teoretiky managementu v souvislosti s poněkud nevyhraněnými termíny jako přísaha věrnosti, patriotismus, profesní loajalita, osobní integrita.
Od klasického vymezení v knize filozofa Josiaha Royce The Philosophy of Loyalty (1908) se výklad loajality vyvíjel jako povinnost, která klade neosobní (příp. nadosobní) povinnost nad pocit osobní zodpovědnosti. Loajalitu, projev vnitřní důvěry a závazku, lze uplatňovat vůči jednotlivci, skupině i společnosti. Za stěžejní lze přitom považovat otázku týkající se forem jejího uplatňování stejně jako hodnotovou ambivalenci její realizace. V poslední době bývá tato analytická kategorie užívána např. jako plodný koncept v historických pracích německých bohemistů (např. M. Schulze-Wessel (vyd.), Loyalitäten in der Tschechoslowakischen Republik 1918-1938. Politische, nationale und kulturelle Zugehörigkeiten, 2004; Volker Zimmermann, Peter Haslinger und Tomáš Nigrin (vyd.), Loyalitäten im Staatssozialismus: DDR, Tschechoslowakei, Polen, 2010), ovšem již předtím byl rozvíjen např. v americké sociolingvistice (Joshua Fishman, Language loyalty in the United States, 1966). O aktuálnosti problému loajality a loajálnosti v české společnosti svědčí mimo jiné i stálé debaty o vztahu Čechů k Habsburkům, katolické církvi, politickým institucím rakouské monarchie či šlechtě (a ovšem i směrem opačným), které však s pojmem loajalita vůbec nepracují, přestože vědomí její existence by vyjasnilo pozice jejích příznivců i oponentů.
Připravovaný 35. ročník plzeňského mezioborového sympozia se bude věnovat historickým kořenům vzniku a vývoje multinacionální česko-německo-židovské společnosti v rakouské monarchii „dlouhého“ 19. století. Bude si klást otázky po motivech a podobách jednání jednak stabilizujících a podporujících, jednak rozrušujících a destruujících politický, konfesijní, vojenský, společenský a kulturní systém českých zemí „dlouhého“ 19. století, které se odehrávaly prostřednictvím různých aktérů v různých kontextech, definovaných jazykovými, lokálními či časovými kritérii. Zvláštní pozornost přitom hodláme věnovat analýze loajality obyvatel českých zemí vůči habsburskému rodu, vůči české kultuře (ať již definované zemsky či jazykově) či „nadnárodním“ institucím monarchie (církve, vojsko, školství). Zajímají nás přitom pochopitelně i postoje těch, kteří loajální postoje odmítali z různých důvodů dodržovat.
Nad tímto brizantním tématem, zasahujícím svými otázkami i do dnešního, zdaleka ne harmonizujícího se globálního světa, je třeba uvažovat v širším rámci – jak napříč jednotlivými oborovými disciplínami, tak v debatě s kolegy z dalších, zejména německy mluvících zemí. Zvolená doba realizace sympozia – v roce 2015, kdy bude Plzeň evropským městem kultury – potvrzuje tedy i (nejen) odbornou aktuálnost a závažnost naznačeného tématu.
Pořadatelem sympozia je Ústav dějin umění AV ČR v.v.i. a Ústav pro českou literaturu AV ČR v.v.i.
Pavla Machalíková: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Václav Petrbok: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Taťána Petrasová: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Výsledky odborných jednání jsou každoročně publikovány v konferenčních sbornících, které od roku 2008 vydává nakladatelství Academia.