Systematické záchranné archeologické výzkumy v Žatci jsou spojeny s rekonstrukcemi inženýrských sítí a další stavební činností. Slovem „systematické“ rozumíme sledování všech stavebních prací a provádění výzkumů v jejich nedlouhém předstihu nebo průběhu. V letech 1997-8 a 1999-2000 byly v rámci Programových projektů MK ČR prováděny dva dlouhodobě předstihové výzkumy, a to pohřebiště a kostela neznámého patrocinia na Chelčického náměstí a na náměstí Jana Žižky severně od městského kostela Nanebevzetí Panna Marie. V letech 1991-1992 výzkumy prováděl Petr Čech pod Regionálním muzeem v Žatci, v letech 1993-2005 v rámci náplně své činnosti v Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě a od roku 2005 pod ArÚ AV ČR, Praha, v.v.i.

V letech 1993-2009 bylo v Žatci uskutečněno 80 záchranných a předstihových výzkumů v rozsahu od několika málo metrů čtverečních až po stovky a byly dokumentovány archeologické situace od ca jednoho metru výkopu po stovky metrů. Největší terénní výzkum proběhl ve spolupráci s D. Malykovou aj. Koštialem v rámci výstavby teplovodů v letech 2003-2006, kdy byl souvisle prozkoumán a dokumentován plošným výzkumem výkop o délce 1 100 m.

 .

do roku 2005

Tepelný napáječ (dále jen TN): V roce 2003 na území raně středověké (dále jen RS) aglomerace dospěla jedna z nejrozsáhlejších investičních akcí ve městě, kterou byla stavba tepelného napáječe. Výkop široký ca 1,5 m byl hlouben mimo veškeré stávající inženýrské sítě, a tím vyvolal nutnost plošného archeologického výzkumu v trase. V roce 2003 to byl úsek v ulici Volyňských Čechů na území Městské památkové zóny na jižním okraji původní RS aglomerace. Skrývka dlažby, štěrkopískových navážek a staré pískovcové dlažby byla prováděna strojově až na půdní typ. Na něm byly patrné horizontálně uložené vrstvy, zahloubené RS objekty z 9. stol., pyrotechnologická výrobní zařízení z 11. stol., vrcholně středověký až novověký hřbitov u zaniklého kostela sv. Mikuláše, zaniklý středověký sklep a další blíže neidentifikovatelná zdiva. Důležitá byla rovněž evidence půdního typu a různé druhy geologického podloží (spraš, štěrkopísek, jíly) pro rekonstrukci terénního a geologického reliéfu. Srovnáním s historickými mapovými podklady (především z roku 1843) jsou patrné změny parcelace a uliční sítě. Výzkum pokračoval přes příkop opevnění vrcholně středověkého města a v zahradě divadla byla k velkému překvapení odkryta RS dřevohlinitá hradba o dvou fázích. Z dochovaných dřevěných konstrukcí, ve starší fázi to byly rošty, v mladší tzv. háková konstrukce, byly odebrány vzorky dřev na dendrochronologické datování (Čech 2004).

V roce 2004 proběhl výzkum na severním konci žatecké ostrožny. Podařilo se využít sondy z let 1999 a 2000, kdy ze v rámci Programového projektu MK ČR probíhal předstihový výzkum. Do širokého výkopu byl umístěn TN, VN, NN a vodovod, čímž byly archeologické terény uchovány před dalším narušením. Výkop byl prodloužen směrem k severu, čímž byl dokončen řez zaniklým minoritským klášterním kostelem sv. Petra a Pavla a stejně tak jeho raně románským předchůdcem s přilehlým pohřebištěm.

Směrem k jihu byl v trase výkopu proveden plošný výzkum okolo západního průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie, které je tvořeno pozdně románským dvouvěžím. Výkop byl ukončen jižně od kostela na náměstí Maxmiliána Hošťálka s tím, že v letech 2005 a 2006 bude dokončen okruh přes ostrožnu a napojí se na výkopy z roku 2003.

V roce 2005, již v rámci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., byla zahájen výzkum v trase TN na Hošťálkově náměstí směrem k radnici, poté se zatočil k východu a radnici obešel po východní a jižní straně a pokračoval dále po západní straně náměstí Svobody až k vyústění Dvořákovy ulice. Severně od radnice byly odkryty sídlištní situace (zahloubené objekty a vodorovně ložené vrstvy) z pravěku (KnK), z raného středověku od 9. do počátku 13. století, druhý, tzv. vnitřní příkop opevnění RS hradu, vrcholně středověký sklep vyplněný chlévskou mrvou s četnými dřevěnými zbytky, především loučemi, a novověká dřevěná potrubí. Trasa souběžná s radnicí, tzn. ve směru V-Z, probíhala v zásypu RS příkopu zkoumaném v roce 1992 (Čech 1994), přičemž hloubka výkopu se zde pohybovala okolo ca. 1,2 m, pročež zde výzkum nebyl prováděn. V trase východně od radnice se podařilo odkrýt jižní okraje terénní deprese, která byla v RS využita jako tzv. vnější příkop opevnění RS hradu. Dále k jihu byl částečně prozkoumán pravěký příkop (zatím nezpracovaný a nedatovaný), sídlištní situace (zahloubené objekty a vodorovně ložené sídlištní vrstvy) z mladší doby bronzové (KnK) a RS (9.-12. století). Za uvedení stojí velmi kvalitní dlažba z drobných valounů překrytá propálenými vrstvami spraše. Dlažbu, společně s přilehlými sídlištními situacemi a nálezy dvou tzv. olivovitých perel interpretujeme jako pozůstatek dvorce.

Ve výkopu před jižním průčelím radnice byl překvapivě odkryt základ raně novověké kašny, jehož umístění kolidovalo s vyobrazeními náměstí z 1. pol. 19. století. Z nálezové situace a písemných pramenů vyplynulo, že došlo k přesunu kašny v neznámém období. Dále ve výkopu byly odkryty „obvyklé“ sídlištní situace RS, tzn. horizontálně ložené vrstvy, zahloubené objekty a pyrotechnologická výrobní zařízení. Nálezovou situací se odlišovala jáma v zalomení výkopu směrem k jihu, která byly zaplněna téměř čistým štěrkopískem a ve vrstvě mazlavé šedé hlíny na dně byla nalezena torza čtyř nádoba a rozbitá hliněná oboupohlavní antropomorfní plastika, ze které byla nelezena hlava a trup.

Výkop pokračoval dále k jihu a mimo obvyklé sídlištní nálezové situace byl odkryt hrotitý příkop o šíři 10 m a hloubce 3 m od povrchu půdního typu. Ve spodních partiích výplně byla nalezena středohradištní keramika. Příkop byl zkoumán v roce 1996 v trase kabelovodů na východní straně náměstí a zřejmě jeho vnější okraj byl zachycen v Dlouhé ulici v roce 1997. Celková délka příkopy byla okolo 250 m a fortifikace navazovala na terénní depresi na východním okraji ostrohu zvanou dnes Nádražní schody. Plocha příkopem vymezeného hradu činila 8 ha. Datování podle nálezů keramiky přibližně z vrstev ze spodní třetiny výplně příkopu do 9. století je shodné z obou zkoumaných míst.

.

2006

Výzkum byl zahájen v předstihu v okolí RS kostela sv. Víta ve Dvořákově ulici, nalezeného a zkoumaného v roce 1995. Byly odkryty hroby koncentrované severně od sakrální stavby, ojedinělé hroby západně a východně. Rozsahem bylo pohřebiště nevelké a nízká koncentrace hrobů, na rozdíl od Chelčického náměstí, byla neočekávaná. Výzkum pokračoval dále k jihu a napojil se na trasu z roku 2003. V rozšíření ulice před městským divadlem byla odkryta koncentrace sídlištních objektů a vrstev a raně středověký hrob. Mezi tímto nalezištěm a kostelem sv. Víta se prokazatelně nacházel prostor bez raně středověkých sídlištních nálezů.

Další část výzkumu probíhala při jižním okraji náměstí Svobody v rámci výkopu pro přípojky TN.

Výzkum menšího rozsahu byl proveden na Chelčického náměstí, kde proběhla rekonstrukce povrchu. Byl odkryt zahloubený objekt VS, část nadzemní stavby zjištěné výzkumem v roce 1998 a ca 2 m dlouhý úsek palisádového žlabu hlubokého 1,5 m. Společně s výsledky z let 1997 a 1998 lze sídlištní situace (dlažba z drobných valounků, nadzemní stavby, zahloubené objekty) s nálezy keramiky horizontu Žatec C-D a měděnou hrozníčkovitou náušnici pájenou stříbrem a zlacenou „v ohni“ považovat za doklad dvorce.

.

2007

Rozsáhlý výzkum proběhl v průběhu rekonstrukce kanalizace v Zeyerově ulici a na Chmelařském náměstí. Jelikož výkop pro nové vedení byl širší než stávající, byl v nové trase realizován plošný výzkum, jinak byly dokumentovány zahloubené objekty a pyrotechnologická výrobní zařízení z RS na stěnách výkopu.

Další výzkum proběhl na východním svahu ostrohu na protáhlém spočinku v ulici Červenka, kde výzkum odkryl sídlištní vrstvy s keramikou 11. století a denárem Břetislava I. malého střížku (1050-1055). Pod vrstvami byly nalezeny zbytky dřevěné konstrukce v podobě fošen vodorovně ložených a postavených užší hranou na sebe (zjištěny 2 ks). Fošny byly z obou stran zasypány směsí štěrkopísku a rovnoběžně s nimi byl odkryt žlábek se zbytky dřeva a s keramikou Žatec D-E, snad z přelomu 10. a 11. století. Vzhledem k zásypu a orientaci konstrukce kolmo na vrstevnici můžeme uvažovat o jakémsi zpevnění svahu komorovou konstrukcí, která byla usazena na sídlištní vrstvy s keramikou Žatec D s nálezy přeslenů a bronzové odlévané rolničky. Situace byla poškozena zdivem sklepa zaniknuvšího zřejmě v 17. století.

.

2008

V průběhu stavby nové autobusové zastávky v těsné blízkosti kostela sv. Václava v Podměstí byla provedena sondáž u jeho SV nároží. Cílem výzkumu bylo odkrytí základových poměrů stavby datovanou stavebním průzkumem do raného novověku a hledání jejího předchůdce, jelikož první písemná zmínka o kostelu je z roku 1357. Výzkum odkryl ca 5-6 vrstev vozovky z valounů a štěrku, základové zdivo stávajícího kostela provázané s hřbitovní zdí, hroby VS porušené stávajícím kostelem a sídlištní situaci (jáma v písčitém podloží) s nálezy dvou esovitých záušnic, která překrývala hrob RS se značně stráveným skeletem.

Při budování kanalizační přípojky do hotelu Černý orel na jižním okraji žateckého ostrohu byla dokumentována destrukce mladší fáze opevnění předhradí a spodní partie čelní kamenné plenty se písčito-sprašovým „valem“, v němž nebyly zjištěny dřevěné konstrukce.

Další dílčí výzkum opevnění proběhl ca 80 m východně v místě stržené stavby „Střelnice“, která byla částečně zapuštěna do valu vzniklého destrukcí RS dřevohlinité hradby. V sondě položené kolmo na osu fortifikace byla odstraněna stavební suť a plocha začištěna. Podařilo se nalézt stejnou situaci jako na předchozím výzkumu, tzn. starší fázi hradby v podobě písčitého náspu, horní partie destrukce čelní kamenné plenty mladší hradby a vrstvy ji překrývající. Do hloubky výzkum nepokračoval a jeho výsledky budou použity v případě stavebního záměru na uvolněné parcele k definování dalšího postupu.

Po obdržení dotací zahájilo město Žatec rekonstrukční a revitalizační stavební práce spojené s projektem „Chrám chmele a piva“. V měsíci prosinci, dokončení v únoru a květnu 2009, byl uskutečněn plošný výzkum o ploše 64 m2 v místě stavby vyhlídkové věže. Výzkumem se podařilo odkrýt část dvora, základová zdiva hospodářské stavby a vyzděnou odpadní jímku z novověku (statek na mapě z roku 1843). Hlouběji byly odkryty zbytky základového zdiva nadzemní stavby ze základem pro kachlová kamna v JV nároží ze závěru vrcholného středověku a odpadní vrstvy. Na povrchu sprašového podloží ležely propálené a uhlíkaté tenké vrstvy, zahloubený objekt s plentou z lomového pískovce. Podle statigrafie lze za soudobý považovat nepravidelný zahloubený objekt. Doklady nadzemních staveb a zahloubené objekty jsou považovány za zástavbu vrcholně středověké parcely při opevnění Horního, nebo také Pražského předměstí.

Pod sídlištními situacemi VS byla odkryta superpozice tří pyrotechnologických zařízení s keramikou horizontu Žatec E. V zahloubeném objektu čtvercového půdorysu se stopami výdřevy stěn na „drážku a pero“ a v podlouhlém oválném a hlubokém objektu byla nalezena keramika horizontu Žatec D. Všechny objekty RS jsou prvními svého druhu v dotčeném prostoru.

.

2009

Od května pokračuje předstihový výzkum v rámci revitalizace Pražského předměstí v místě stavby sociálních zařízení v interiéru stáje z 1. pol. 19. století a v trase kanalizace na přilehlém dvoře. Druhou etapou bude v ulici před dvorem plošný výzkum předcházející rekonstrukci povrchu vozovky.

*

*

*

Obr. 1: Výzkum v rámci teplovodního napáječe na Pražském předměstí v roce 2003. 1 – pozdně středověký a novověký hřbitov náležející k zaniklému VS kostelu sv. Michala; 2 – výzkum příkopu opevnění VS města; 3 – výzkum RS opevnění předhradí aglomerace.

Obr. 2: Charakter výzkumu v trase tepelného napáječe, zde Hošťálkovo náměstí 2005.

Obr. 3: Vrstvy propálené spraše v sektoru 067 na nám. Svobody s nálezy keramiky horizontu Žatec C a olivovitým korálem.

Obr. 4: Směrem k severu ostře ohraničená dlažba z drobných valounů na půdním typu v sektoru 067. V sektoru 068 je nálezová situace poškozena zahloubený objektem typu „zemnice“ s keramikou horizontu Žatec D-E. Společně se zahloubenými objekty s keramikou horizontu Žatec C s dalším olivovitým korálem a dle analogické nálezové situace dlažby na Chelčického náměstí, je nálezová situace v sektorech 067-071 interpretována jako velmožský dvorec.

Obr. 5: Charakter výzkumu v trase tepelného napáječe v roce 2005 na nám. Svobody. Ve výkopu na obrázku dole byly odkryty základy zaniklé renesanční kašny.

Obr. 6: Profil příkopu odkrytého v sektoru 093 na nám. Svobody v roce 2005. Ve vrstvách 093080-093090 byla nalezena středohradištní keramika.

Obr. 7: Ukázka středohradištní keramiky z vrstvy 093080 z příkopu v sektoru 093.

Obr. 8: Pozdně středověké a novověké hroby náležející původně ke kostelu sv. Mikuláše na jižním okraji Pražského předměstí.

Obr. 9: Kontraeskarpa příkopu opevnění VS města se zbytkem opěrného zdiva stěny příkopu zahloubeného do spraše s štěrkopísku. V pozadí základový vkop pro základ hradby třetího hradebního pásma. Podle keramiky na dně příkopu došlo k zániku příkopu a výstavbě nové hradby na závěr VS a na počátku novověku.

Obr. 10: Celkový plán sond v trase tepelného napáječe z roku 2003 (vpravo) a revizního výzkumu v zahradě městského divadla z roku 2004 (vlevo). V obou případech výzkum odkryl dvě fáze RS opevnění předhradí. Plánek zobrazuje odkryv čelní kamenné plenty starší fáze a zbytky dubových roštů (vpravo – dřeva dole). V sondě vlevo se v náspu za čelní plentou podařilo odkrýt jen několik kusů dřev. Starší hradba byla posléze upravena do svahu a na její vrcholu byla založena hradba mladší. Z ní zůstaly zachovány kmeny rovnoběžné s osou fortifikace ukotvené háky do tělesa hradby (sonda vpravo – nahoře, sonda vlevo – vlevo nahoře). Na něm byla založena čelní kamenná plenta.

Obr. 11: Profil AB – bílé místo uprostřed je ponechaná plenta starší hradby, nad jí je destrukce čelní plenty mladší hradby.

Obr. 12: Profil CD (horizontálně obrácen) – vlevo nahoře se nachází zbytek čelní plenty mladší hradby.

Obr. 13: Profil EF – vlevo nahoře se nachází zbytek čelní plenty mladší hradby. Velké ploché kameny postavené na hranu jsou snad předělem v bloku nebo úseku hradby. Východně od nich (sonda 2003) byly v jádru opevnění zjištěny četné dubové kmeny zasypané čistou spraší, západně (sonda 2004) tvořil jádro hradby štěrkopísek s ojedinělým výskytem spraše.

Obr. 14: Profil GH (horizontálně obrácen) – čelní plenta a berma starší hradby (vpravo dole).

Obr. 15: Čelní plenta mladší hradby byla založena na hákové konstrukci. V sondě 2003 byla dřeva konstrukce ohořelá, další stopy požáru mladší hradby byly evidovány při výzkumu opevnění v roce 2008 na východní straně předhradí.

Obr. 16: Nejrozsáhlejší výzkumy na žateckém ostrohu z let 1996-2006.

Obr. 17: Sondy výzkumu v trase tepelného napáječe v roce 2005. Modře vyznačeny sektory s kontexty datovanými podle keramiky do středohradištního období.

Obr. 18: Četné superpozice RS objektů odkryté výzkumem v místě stavby kašny na nám. Svobody v roce 2006.

Obr. 19: Celkový plán výzkumu RS kostela sv. Víta z let 1995 a 2006. Pohřbívání se soustředilo do prostoru severně a severovýchodně od sakrální stavby (somda A, sek. 109-111, 116), západně byly odkryty jednotlivé hroby (sek. 120-122), větší koncentrace hrobů byla zjištěna také v sondě 1/95 jižně od kostela.

Obr. 20: Mužský dvojhrob v sek. 109 na pohřebišti u kostela sv. Víta ve Dvořákově ulici (výzkum 2006).

Obr. 21: Lebka staršího jedince se zásekem mečem z dvojhrobu v sek. 109 (na obr. 14 jedinec vpravo). Foto J. Likovský.

Obr. 22: Lebka mladšího jedince s vpichem ostrým hrotem do týla (na obr. 14 jedinec vlevo). Foto J. Likovský.

Obr. 23: Lebka mladšího jedince s mečem odseknutou pravou stranou lebky. Foto J. Likovský.

Obr. 24: Lebka mladšího jedince se zásekem mečem na levé straně lebky. Foto J. Likovský.

Obr. 25, 26: Výzkum u kostela sv. Václava v roce 2008 – ukázka ze „Zprávy pro investora“.

Obr. 27: Výzkumy z let 2008-2009. 1 – sonda u kostela sv. Václava; 2-3 – výzkum RS opevnění předhradí.