V souvislosti s těžbou písku v okolí obce Vlíněves bylo zjištěno a dokumentováno opakované osídlení od eneolitu po dobu stěhování národů. Dokumentovaná plocha činní několik desítek hektarů souvislé plochy. Pro potřeby výzkumu byla prováděna v největší míře strojová skrývka povrchových vrstev ornice, případně i podorničí. Metodika výzkumu i dokumentace byla průběžně přizpůsobována podmínkám podloží a možnému porušení objektů, typu dokumentovaných objektů a výkopem řešené problematice. Výzkumem zachycené doklady lidských aktivit dokumentují celé spektrum činností a pravěkých technologií provozovaných na lokalitě. V jisté fragmentárnosti byly zachyceny objekty datované do období nálevkovitých pohárů, řivnáčské kultury, kultury se šňůrovou keramikou, kultury se zvoncovitými poháry a období stěhování národů – vinařického stupně. Největší přínos výzkumu této lokality k současnému poznání prehistorie lze očekávat při vyhodnocení nálezů starší doby bronzové – únětické kultury a sídelního areálu přelomu starší a počátku mladší doby železné.
Sídelní areál starší doby bronzové byl zjištěn na ploše více jak 15 ha a lze očekávat, že srovnáním a vyhodnocením zpráv o zjištěných nálezech v předchozích desetiletích se vlastní sídelní areál a areál aktivit ještě více rozšíří. Do současné doby byly zjištěny pohřební a sídelní areály, které se vzájemně vymezují a pravděpodobně i respektují. Interpretace vztahu, prokázání příp. odmítnutí vzájemné časové a funkční provázanosti je cílem dalšího studia. Mezi nejčastěji dokumentované typy sídlištních archeologických objektů na lokalitě tohoto období bezesporu patří obecně zásobní jámy, a to jak sila k uchování obilí tak i jámy s širším využitím, ve kterých bylo zjištěno různě četné spektrum hrubší keramiky i celých zásobních nádob určených nejpravděpodobněji k uskladnění různých druhů potravy (obr. 1). Podařilo se dokumentovat i místo pravděpodobně cíleného ukládání odpadu ze sídliště (obr. 2). Cíleně odebírané vzorky pro výběrové chemické analýzy by mohly rozšířit diskusi o funkčním využití kůlových staveb na lokalitě (obr. 3).
Pohřební areál starší doby bronzové na lokalitě představuje několik skupinových pohřebišť. Uložení pohřbů bylo prováděno do různě upravovaných hrobových jam (obr. 4, 5), byly sledovány pohřby v organických schránkách, pravd. dutých či dlabaných částech kmenů vzrostlých stromů, pohřby s kamennou konstrukcí, u některých hrobů se lze domnívat, že pohřbený mohl být zabalen do rohože z dřevěných prutů. Jistá část pohřbů nevykazovala vnitřní konstrukci hrobů nebo se tuto konstrukci nepodařilo rozeznat. Orientace pohřbů i spektrum milodarů plně odpovídá současným znalostem o pohřebním ritu, zajímavé výsledky poté může přinést bližší analýza součástí oděvu a ozdob, ze kterých lze uvést např. různé typy jantarových náhrdelníků, bronzové jehlice, spirálky, záušnice nebo náramky. Detailní vyhodnocení přinese nejenom nové poznatky k poznání materiálové a technologické úrovni doby, ale díky prostorové uzavřenosti skupin pohřbů též jistou představu a vhled do vzájemných vztahů uvnitř komunity vyjádřených výbavou a umístěním jedinců na pohřebišti.
Sídelní areál přelomu starší a mladší doby železné představuji značně komplikovanou sídelní strukturu aktivit z průběhu bezmála 3 století, které se vzájemně překrývají. Vymezení časové a zároveň v některých případech i funkční souvislosti by mohlo rozšířit současnou představu o sídlištních jednotkách uvedeného období. Z větších objektů uvedeného časového rozpětí, které ale bez bližší relativně chronologické analýzy nelze přímo synchronizovat, byl v areálu dokumentován větší počet pravidelných zahloubených objektů, dle velikosti a umístění zbytků ohnišť několik typů polozemnic (obr. 6, 7) a množství různých nepravidelně zahloubených jam včetně jednoho rozsáhlého hliníku, po jehož obvodu se opět nacházely různě zachované zbytky pecí. Část areálu byla vymezena mělce zahloubeným žlábkem nebo průběžnými řadami kůlových jamek. Zpracování nálezové situace bezpochyby poskytne množství cenných informací pro poznání uvedeného období.
*
*
