vedoucí: Mgr. Petr Květina, Ph.D.

zástupce: PhDr. Miroslav Dobeš

.

charakteristika oddělení:

Oddělení archeologie pravěku se zabývá teoretickým a terénním výzkumem lidské kultury od jejích počátků před více než milionem let po dobu stěhování národů (6. stol. n. l.). Jde o tu etapu minulosti, jejíž poznání je téměř zcela závislé na získání a interpretaci archeologických pramenů, neboť písemné zprávy vážící se k našemu území jsou k dispozici v minimální míře.

Počínaje obdobím paleolitu lze na našem území nalézt nejstarší stopy lidské kultury.  Dlouhodobý zájem pracovníků oddělení se zaměřuje na období neolitu (5500-4200 př. Kr.). To je dáno tradicí započatou v 60. letech prof. B. Soudským, který jako první ve střední Evropě úspěšně inicioval rozsáhlý terénní odkryv neolitického sídliště, a to poblíž obce Bylany u Kutné Hory. Právě s touto lokalitou je „neolitický tým“ pravěkého oddělení neodmyslitelně spjatý a jedním z jeho úkolů je správa nálezového souboru a dat z této významné lokality .

Téma sídel, která se svým charakterem vymykají běžnému standardu zemědělského osídlení, tvořilo vždy jednu z domén oddělení archeologie pravěku. Ať už šlo o terénní výzkumy eneolitických hradišť nebo velké odkryvy keltských oppid, vždy přinesly takové akce kvalitativně nové informace o charakteru pravěkých společností. Tímto směrem je orientován i výzkum sídelních struktur mladšího pravěku.

Palčivým otázkám formování archeologického materiálu a zacházení s odpadem je v rámci oddělení věnována velká pozornost. Na tento problém byl zaměřen projekt „Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen“.

Počínaje dobou laténskou a následnou dobou římskou (450 př. Kr. – 400 n. l.) se archeologie musí vyrovnávat nejdříve s nepočetnými, ale postupně frekventovanějšími písemnými zprávami. I když by se mohlo zdát, že historické psané záznamy poznání minulosti usnadňují, jednoduchá kauzalita v tomto případě neexistuje. Na tuto skutečnost upozornil projekt „Střední Evropa na přelomu letopočtu“.

V rámci chronologické etapy protohistorie jsou důležitým pramenem poznání mince. Dokumentace svědectví numismatických pramenů k době laténské a římské ve střední Evropě patří rovněž do koncepce vědeckých témat řešených v rámci pravěkého oddělení.

Specifickou součástí oddělení je detašované pracoviště v Kutné Hoře , jehož smyslem je studovat dlouhodobý sídelní a kulturní vývoj daného regionu. Pracoviště nahradilo nedostatek lokálních pracovníků v památkové péči, a proto provádí systematicky záchranné archeologické akce v regionu, včetně komplexního dozoru nad stavební činností. V důsledku této aktivity disponuje dnes pracoviště podrobnou, průběžně aktualizovanou archeologickou mapou Čáslavska, Kutnohorska a jihovýchodního Kolínska, díky níž je možné sledovat zcela detailně vývoj osídlení v jednotlivých chronologických etapách pravěku a středověku.

Kromě základních teoretických témat spojených s obdobím pravěku zahrnuje činnost oddělení i zpracování a publikaci rozsáhlých terénních odkryvů, provedených v posledních deseti letech jako předstihové záchranné výzkumy na ohrožených lokalitách. Aktuálně jde o dlouholetý výzkum v pískovně ve Vliněvsi a o největší jednorázovou terénní aktivitu ústavu, kterou byl odkryv na stavbě silničního obchvatu města Kolín.

.

pracovníci oddělení pedagogicky působí na:

• Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v Praze – http://uprav.ff.cuni.cz
• Katedře obecné antropologie FHS UK v Praze – http://www.fhs.cuni.cz/antropologie/index.php?co=uvod
• Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové – http://www.uhk.cz/
• Katedře archeologie FF ZU v Plzni – http://www.kar.zcu.cz
• Katedře historie FF PU v Olomouci – http://www.historie.upol.cz/archeologie.php

.

aktuálně řešené projekty:

• Vladař (komplexní terénní výzkum)
• Vliněves (vyhodnocení terénního výzkumu)
• Kutná Hora (dlouhodobý projekt) – http://www.bylany.com
• depozitář Kvílice

.