V souvislosti s přípravou plochy pro stavbu 26 rodinných domků na ostrožně u kostela sv. Jakuba v obci Církvice – Jakub (okr. Kutná Hora) byla realizována archeologická sondáž plochy určené k zástavbě, která vzhledem k pozitivním archeologickým zjištěním následně přešla v záchranný archeologický výzkum odkrytých částí plochy.

Zkoumaná lokalita se nachází na návrší nad ohybem říčky Klejnárky, na přechodu svahu v temeno ostrožny, na kterém stojí románský kostel sv. Jakuba. Lokalita je v nezastavěném území na západním okraji obce Jakub. Temeno návrší na západě nejdříve pozvolna a poté prudce klesá k říčce Klejnárce tekoucí od Čáslavi, přičemž vzdálenost k vodnímu toku je asi 200-250 m. Nadmořská výška zkoumané plochy je 228 m n.m. Geologické podloží zde tvoří fluviální písky až písčité štěrky středního nečleněného pleistocénu a deluviální hlíny, písčité hlíny až hlinité písky holocenní. Říční niva Klejnárky pod ostrožnou je pak tvořena fluviálními hlínami, hlinitými písky a vodními sedimenty.

O charakteru a skladbě osídlení dnes spojených obcí Jakub a Církvice máme řadu informací, z nichž většina pochází z posledních dvou desetiletí 20. století. Proto bylo možné si již na počátku výzkumu udělat hrubou představu o charakteru zdejšího pravěkého a raně historického osídlení. Z okolí dané polohy jde především o nálezy doby latenské a římské a pak z období vrcholného středověku. Pocházejí odsud však i nálezy obou neolitických kultur a doby bronzové a halštatské. Protože právě jakubská ostrožna mohla být v dřívějších dobách lákavým a také strategickým místem k osídlení, bylo zřejmé, že terénní výzkum zde bude velmi důležitý.

Vlastní terénní výzkum jsme rozvrhli do dvou etap: v první fázi šlo prozkoumání co největší část lokality bezprostředně ohrožené zástavbou v roce 2001 a úkolem druhé fáze výzkumu bylo na základě výsledků první fáze prozkoumat úsek ostrožny vykazující největší koncentraci osídlení a umožnit tak další podrobnější sledování prostorových vztahů v rámci zjištěných struktur a kultur na lokalitě.

První fáze terénního výzkumu proběhla formou skrytí čtyř sond (č. I – IV) s orientací napříč pomyslnými vrstevnicemi svahu ostrožny. V první fázi bylo odkryto celkem 161 archeologických objektů, převážně kůlových jamek a také několik větších sídlištních jam a žlábků a jedna laténské zemnice, které obsahovaly artefakty z doby halštato/laténské a římské.

Druhá fáze terénního výzkumu proběhla formou postupného skrytí větší plochy v jihovýchodním části ostrožny s největší koncentrací archeologických objektů. Zde je potřeba zmínit, že v této etapě výzkumu jsme byli nuceni se potýkat s nepřízní počasí obvyklým v tuto roční dobu. I přes to se však podařilo zachytit dalších 348 objektů, opět převážně kůlových jamek, které patřily k několika kůlovým stavbám z doby halštato/laténské. Dále se odkrylo několik větších sídlištních jam a žlábků a jedna laténské zemnice. Poněkud nejasný je význam soustavy žlábků, které protínají zkoumanou plochu a svým lehce půlměsícovitým tvarem jakoby vymezují určitou oblast. Zajímavý je i objev kamenem vyzdívané stoky pocházející z období novověku. Z objektů bylo získáno velké množství archeologických artefaktů – keramiky, kostí, kamenné industrie, ale i drobných úlomků bronzu, které umožňují datovat jednotlivé objekty.

Výsledky výkopových prácí I. a II. etapy záchranného archeologického výzkumu v Jakubu, získané v průběhu října a listopadu 2001, nám i přesto, že ještě nejsou kompletně zpracovány a vyhodnoceny, dávají možnost utvořit si alespoň přibližnou představu o životě našich předků na území dnešní obce Jakub. Dokládají velmi husté osídlení strategicky položené ostrožny ležící na cestě z Českomoravské vysočiny k Labi před přelomem našeho letopočtu. Ve světle těchto současných poznatků můžeme již dnes s jistotou říci, že osídlení lokality patří mezi nejzajímavější archeologické lokality v Kutnohorském regionu a zasloužilo by si proto možnost být i nadále v průběhu příštích let soustavněji zkoumáno.

*

*