Pracovní skupina „Orientalia Bohemica“
(moderátor Petr Charvát)
Bibliografie s tematikou „Orientalia Bohemica“ za rok 2006

Milena Bartlová: The Magic of Image: Astrological, Alchemical and Magical Symbolism at the Court of Wenceslas IV, in Blanka Seghyová (ed.), The Role of Magic in the Past – Learned and Popular Magic, Popular Beliefs and Diversity of Attitudes, Bratislava : Pro Historia 2005 (UK 1635874 = 05/DON 3040), 19-28.

Milena Bravermannová: Relikviárové tkaniny z tumby svaté Ludmily, in R. Špacková, P. Meduna (edd.), Nomine Liudmilam – Sborník prací k pocte svaté Ludmily, Melník: Mesto Melník 2006, 34-40 (plátno s vyšitým vzorem podoby svastik ze schrány s ostatky svetice, 950-1000, – pokud import, z nemecké oblasti nebo z Egypta; vzorované hedvábí ze zadní cásti dalmatiky 1000-1040, z Byzance, Iráku nebo Sýrie; další pozustatky hnedého a cerveného hedvábí z Byzance, Asie ci území chalífátu).

Pavel Brichácek, Monika Poláková: Archeologická prekvapení v Milevsku – Unikátní nálezy po dlažbou kostela, „Dejiny a soucasnost“ 3/2006, rocník XXVIII, 12 (pod bazilikou velké inhumacní pohrebište, nekolik drevených objektu, základy nejméne 3 sakrálních staveb, osazeno od první poloviny 8. století po zrízení kanonie 1187; kolem roku 1200 zahájena stavba velké románské baziliky; ze sekundárních poloh /zdivo, výplne hrobu, navážka pod maltovým podkladem podlahy v jižní lodi kostela/ nálezy dlaždic, obkládacích desek, strešní krytiny a terakotových stavebních clánku; pocátek výroby dlaždic v první ctvrtine 13. století; dále „cisterciácká“ dlažba mozaiková v rane gotické opatské kapli; a dlaždice zvíkovskopísecké skupiny; zcela nový soubor dlaždic z druhé poloviny 13. století, obrazy zvírat /gryf, jelen, lev, velbloud, slon/, draci, bájné bytosti = zvírata s lidskými hlavami; panovník na koni; od pocátku 14. století dlaždice hladké a režné a v podlahách kombinovány s kamennými deskami; výroba terakotových stavebních clánku; vyobrazení – dlaždice s velbloudem, gryfem, kentaurem/?/).

Mark P. Cohen: Unter Kreuz und Halbmond – Die Juden im Mittelalter, München : C. H. Beck 2005, UK 06/VYM1606 (str. 63: Barbarossa dal Židum z Wormsu roku 1157 výsady, potvrdil tak starší práva daná Jindrichem IV., nejspíše 1090 pro Židy ze Špýru, obe listiny navazují na privilegia dávaná už od Karlovcu: nedotknutelnost majetku; svoboda pohybu za podnikatelskými cíli doplnená vynetím z cel; zprošteni povinnosti ubytovávat vojsko a živit jej; bude-li Žid pristižen s kradeným zbožím, dostane se mu spravedlivého soudu; str. 64 – ochrana pred vnucením krtu; povolení k držení nekrestanských otroku, a to i pokud byli úcelove pokrteni, aby mohli být vykoupeni /krestanské otroky Židé kupovat nesmeli/; dostane-li se Žid do konfliktu s krestanem, bude spravedlive souzen; Židé mají právo rešit si otázky týkající se výhradne jich samých mezi sebou; právo prodávat krestanum víno, léky, barviva).

Studia protobulgarica et medievalia europensia,  Sofija : Tangra 2003, UK 06/VYM 657, 248-255 (r. 354 sídlí Prabulhari S Kavkazu; Hunové je rozptýlí mezi sarmatsko-alanské skupiny, jejichž kulturu PB prijali; v 7. století sídlí v Cernomorí mezi Dneprem, Doncem a Kubání; Mošcevaja Balka má patrit Alanum – suché jeskyne; textil: Byzanc, Írán, Sogd, Cína; 252 obr. 7 – Sogd, kvety rídce rozseté v poli; 252 obr. 8 – kvety oddelené šikmým srdíckovým mrížovím; kvety: hora Mug, Balalyk Tepe, Varachši, Pendžikent, Afrasiab; podobné tkaniny nosí Bulhari v menologiu Basila II.).

Vera Culíková, Rostlinné makrozbytky z rane stredovekého hradu Stará Boleslav – predbežná zpráva, in Iva Bohácová (ed.), Stará Boleslav – Premyslovský hrad v raném stredoveku (Medievalia Archaeologica 5), Praha : Archeologický ústav AV CR 2003, 367- 379 (369 – na bazi sídlištního horizontu na akropoli nalezeny ve dvou vzorcích fíky, import;374-375 – bylo tam nekolik nažek, ovoce a lécivo, baze sídlištního horizontu = okolo 900).

Peter Dobrev: The Inscriptions in Proto-Bulgarian language discovered by Prof. V. Beshevliev and the origin of the Protobulgarians, in Studia protobulgarica et medievalia europensia,Sofija : Tangra 2003, UK 06/VYM 657, 385-390 (387-388: asi to nebyl turkický jazyk, 388-389 náhrobní nápisy – „popel + OJ“; 389-390: nápis na nádobe z Nagyszentmiklós, kde je župan „leader of the host“; „Boila zoapan gives the goblet as a token of the holy vow to Boitayl zoapan“ – východoíránský dialekt).

Dschingis Khan und seine Erben, Das Weltreich der Mongolen, Katalog, München : Kunstund Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Hirmer-Verlag GmbH 2005 (OÚ III 13 901) (27 – Stein des Cinggis = asi 1224-1225, žulová stéla z valu hradište Chirchirinskoe, Gebiet Priargunski, Transbaikalien, Ermitáž, Sankt-Petersburg BM-728, nápis: „Když Cingischán podrobil lid Sartagul, zrídil tábor. Tu se shromáždila knížata ríše Mongolu u Buqa Socigai, a pri souteži v lukostrelbe dostrelil Yisüngge lukem na 335 alda“ = 530 m, byl to Cingischánuv synovec; 27-28 paizy: jedna z depotu ze vsi Njuki na spodním toku reky Selenge v západní Transbaikalien, Ermitáž, Sankt-Petersburg BM-1121, a druhá je náhodný
nález z roku 1845 z Bezirk Minusinsk, Gouvernement Jenisej, Ermitáž, Sankt-Petersburg BM-1134, text: „Z moci vecných nebes. Budiž posveceno jméno chánovo! Kdo mu neprokáže cest, bude vinen a zemre!“).

Juraj Gembický: Bells and Magic, in Blanka Seghyová (ed.), The Role of Magic in the Past –Learned and Popular Magic, Popular Beliefs and Diversity of Attitudes, Bratislava : Pro Historia 2005 (UK 1635874 = 05/DON 3040), 186-199 (190 – exkomunikace: zvon, kniha a svíce – pronést formuli vyvržení, zavrít bibli, zazvonit na zvon, zhasit svíci a hodit ji na zem;
od 13. století v Z Evrope na zvonech AGLA, což je podle autora kabala, Atha Gibor Leolam Adonay = ´In the eternity is you power, Lord!´ /sic/ = ochrana pred ohnem; 195 – proti ohni chrání i sage = salvia divinorum = šalvej, a na zvonech nekdy otisky listu; 196 – nekdy se v nápisech objevují latinským písmem prepsané grecismy ci hebraismy: ADONAY, ELOY,
ANANISAPTA, TETRAGRAMMATON, AYOS YSCIROS, AYOS OTECOS, AYOS ATHONATUS).

Eugene Helimski: On probable Tunguz-Manchurian origin of the Buyla inscription from Nagy-Szentmiklós, „Studia Etymologica Cracoviensia“ 5, 2000, 43-56 (49 – o županovi, a že 1. tisíciletí, karpatská kotlina; 50 – nápis reckými písmeny prekládá: „Zhupan Boyla ´king´ replaced zhupan Butaul recognized supervised ´king´ “, pricemž ´king´ je jakýkoli suverén,
možná i avarský chán).

Friedrich Krinzinger (ed.), Spätantike und mittelalterliche Keramik aus Ephesos, Österreischische Akademie der Wissenschaften, philosophisch-historische Klasse, Denkschriften, 332. Band, Wien : Verlag der Österreischischer Akademie der Wissenschaften 2005, UK 06/Vym 165 (Joanita Vroom: Medieval Pottery from the Artemision in Ephesos: Imports and Locally Produced Wares, 17-49: cínské seladony, imitace seladonu, španelské lustrové zboží, modrobílý cínský porcelán, asi 12.- 15. století; Susanne Metaxas: Frühbyzantinische Ampullen und Amphoriskoi aus Ephesos, 67-123: 5.- 7. století, kolky,
patrne na tekutá vzácná zboží; Sabine Landstätter, Roman Sauer: Late Roman C-Ware und
lokale spätantike Ware aus Ephesos, 143-201).

Benedek Láng: Research Problems of Magical Texts in Central Europe, Blanka Seghyová (ed.), The Role of Magic in the Past – Learned and Popular Magic, Popular Beliefs and Diversity of Attitudes, Bratislava : Pro Historia 2005 (UK 1635874 = 05/DON 3040), 11-17
(prehled magických rukopisu ve strední Evrope; 13 – v 15. století v Polsku pusobí Jindrich Cech, obvinen z prechovávání magických knih; 14 – mel veštit z krištálu a vyvolávat duchy, aby mu ukázali v zemi skryté poklady, což provádel v královských zahradách v Kazimierzi; v pražských knihovnách byly magické texty Picatrix = Ghayat al-Hakim a Liber runarum, kde mimokrestanské vedení uvádí i skandinávské starožitnosti).

Michael Loewe: A Biographical Dictionary of the Qin, Former Han and Xiu Periods (221 BC – AD 24), Leiden-Boston-Köln : Brill 2000 (na str. 687-689 je Cang Cchien, zde Qiang Jien: v letech 140-135 Gentleman, vypravil se k Jüe-c´ skrze osídlení Hsiung-nu, ti ho zajali a veznili deset let, oženil se s domorodkou, uprchl a posléze dospel do Da Yuan = Ferghana nebo Sogdiana?; odtud dorazil do Da Xia = možná Baktrie, které se Jüe-c´nedávno zmocnili; Jüe-c´odmítli vytvorit s Chany druhou frontu proti Hsiung-nu. Na zpátecní ceste Cang Cchien opet zajat od Hsiung-nu, ale uprchl a asi roku 126 dorazil do Cang-An. Pošlechten a jmenován Grand Counsellor of the Palace, sepsal obšírnou zprávu. Roku 121 velel vojenské výprave proti Hsiung-nu, druhá pochodová kolona však od nich poražena a Cang Cchien obvinen ze selhání a degradován. Nadále však setrval u dvora a vysílal výzkumné výpravy. Zemrel roku 113.) Oriens“ 2005/5, 5-16 (zvlášte Abdarrahmán III. (912-961) a vývoj po jeho smrti, obcanská válka v 11. století).

Andrea Da Mosto: I dogi di Venezia, Firenze – Milano: Giunti 2003 (str. 3 – Paoluccio = Paulicio, + 717; 4 – Marcello + 726; 5 – Orso + 737, ti všichni voleni shromáždením lidu; pak vládlo pet magistrorum militum dosazených Ravennou, poslední vyhnán 742; 13 – ostatky sv. Marka privezeny za dóžete jménem Giustiniano Partecipazio, + 829, závet: vykonavatelkami chot Felicita a snacha Romana, majetek zanechal klášterum S. Zaccaria a S. Ilario, domácímu služebnictvu dal svobodu; chot má vystavet kostel pro ostatky sv. Marka, ten však nakonec postavil a kultovní náležitosti obstaral bratr Giovanni; 16 – Pietro Tradonico, za nej Benátky povýšeny na vévodství /ducatus/, poprvé 840, patrne on zarazil minci bez císarského obrazu s nápisem Criste salva Venecias; 17 – podle legendy venoval papež Benedikt III. Benátkám tela sv. Pankráce a sv. Sabiny; 864 už má dóže Tradonico soldati forestieri; Orso I. Partecipazio 864-881, bojuje se Slovany a muslimy; 19 – Byzancí poprvé jmenován protospathariem, odvdecil se darem dvanácti bronzových zvonu; zabýval se obchodem,
vlastnil v Akvileji 4 fondaci, vynaté z povinnosti platit poplatky patriarchovi; Giovanni II. Partecipazio 881-887; 28 – roku 976 shorelo pri povstání mesto i s archívem).

Ghada Osman: Foreign Slaves in Mecca and Medina in the Formative Islamic Period, „Islam and Christian-Muslim Relations“ 16/4, 2005, 345-359 (podrobný rozbor etnicit u muslimských otroku na pocátku islámských dejin – z Byzance, Egypta, Etiopie, Íránu).

Cenek Pavlík: Velbloud z Posázaví, „Muzejní a vlastivedná práce – Casopis Spolecnosti prátel starožitností“ 43(1), 2005, 232-236 (pozdne gotický kachel ze soukromé sbírky údajne z Kácova, konec 15. ci pocátek 16. století, obraz muže sedícího na velbloudu, snad ze sídla zdejšího rytírského rodu Dvoreckých z Olbramovic).

David Pingree: The Diffusion of Arabic Magical Texts in Western Europe, in La diffusione delle science Islamiche nel Medio Evo Europeo, Roma: Accademia Nazionale der Lincei 1987, 58-102.

Lumír Polácek (ed.): Studien zum Burgwall von Mikulcice VII, Brno : Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der CR 2005 (189: sonda Z, 1969-I, c. 29, jsou tam jámy, hroby, depoty, Fussbodenaufschüttungen; ve V cásti plochy stopy ohrazení III. kostela s vchodem; pred vchodem asi 20 hrobu; bez výbavy, patrí k horizontu mladšímu než Fussbodenaufschüttungen; „Mit dieser Grabgruppe werden hypothetisch die drei norditalienischen, an die Wende des 9./10. Jh. datierte Denare verbuden“; 191 Abb. 180, plán s vynesením nálezu mincí – dve z objektu 722 nebo nad ním, jedna na ploše; 192 Abb. 182 – tretí na ploše je v blízkosti hrobu 999).

Nada Profantová, Vlastimil Novák: Umajjovská medená mince z Celákovic, okr. Praha Východ, „Numismatický sborník“ 20, 2005, 21-28 (i soupis lokalit, celákovický fals je umajjovský, pozdní 8. nebo rané 9. století).

Pavlína Rychterová: Die Offenabrungen der heiligen Brigitta von Schweden – Eine Untersuchung zur alttschechischen Übersetzung des Thomas von Štítné (um 1330 – um 1409), Köln – Weimar – Wien : Böhlau Verlag 2004, UK 06/NZL1185 (na str. 120 o ceském prekladu Barlaama a Josafata (krestanská verze životopisu Buddhy Šákjamuniho), dve verze, každá doloženy tremi rukopisy, není jasné, zda vskutku Štítný, ale za posledních ctyricet let se tím nikdo nezabýval).

Peter Stadler et al.: Ein Beitrag zur Absolutchronologie der Langobarden aufgrund von C-14 Datierungen…, „Archaeologia Austriaca“ 87, 2003, 265-278 (268-269: po roce 568 už žádné langobardské hroby, všichni odešli; 271: Slované pred rokem 600 nejsou, až 630 avarský zábor, keramika – hrebenování, znacky na dnech).

Loretta Vandi: Il Manoscritto Oliveriano 1 – Storia di un codice boemo del XV secolo, Fondazione: Casa di Risparmio de Pesaro 1841, 2004 (rukopis žaltáre a kalendáre malovaný v dílne Valentina Noha v Praze v letech 1475-1480, pro nekoho z dvorských kruhu, možná pro samého krále, rada údaju o iluminovaných rukopisech z ceských zemí 1350-1500, vzory Valentina Noha v Porýní, ale i ve Francii, zvlášte kalendár, rada údaju o Mistru hracích karet a o karetních hrách vubec, viz zde uvedenou literaturu; o orientálním puvodu hry v karty Sophie Makariou, No. 40. Carte a jouer, in L´Orient de Saladin – L´art des Ayubides, Exposition présentée a l´Institut du Monde Arabe, Paris, du 23 octobre 2001 au 10 mars 2002,
Paris 2001, str. 48.).

Roman Zaoral: Ceské a moravské ražby z pokladu Fuchsenhof, „Numismatický sborník“ 20, 2005, 61-108 (také o vztazích Cechy-Benátky; 62 – 1 ks dirhemu, ražba království jeruzalémského, Akkon 1253-1260; 67-68 – Ceši v Jeruzaléme za PO II, Marqualdus suppanus, ceské a moravské mince z depotu v Caesareji Maritime).

Roman Zaoral, A Numismatic Evidence on Czech Pilgrims in 13th Century Caesarea, in D. Doležal, H. Kühne (edd.), Wallfahrten in der europäischen Kultur – Pilgrimage in European Culture (Europäische Wallfahrtsstudien Bd. 1), Frankfurt a. M. 2006, 73-79 (mincovní depot).

Roman Zaoral, Das böhmische und mährische Münzwesen des 13. Jahrhunderts im Licht des Schatzfundes von Fuchsenhof (Österreich), in C. Alfaro, C. Marcos y P. Otero (edd.), XIII Congreso Internacional de Numismática, Madrid 2003, Madrid 2005, 1417-1425.