Mendel 190

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Letošní výročí narození Gregora J. Mendela (1822–1884), geniálního přírodovědce, zakladatele genetiky a augustiniána, jenž významně posunul biologické vědění, připomíná aktivita Mendel 190, kterou zastřešují Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. K iniciativě se připojilo rovněž Národní technické muzeum v Praze stejnojmennou výstavou, nad níž záštitu převzal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš společně se starobrněnským opatem Lukášem Evženem Martincem, OSA.

Výstava, kterou lze shlédnout do 28. října 2012, seznamuje se životem a dílem G. J. Mendela, milníky jeho života, vědeckým bádáním i oblastmi jeho společenského působení na Moravě, v Brně a starobrněnském opatství. Světoznámého vědce představuje především jako vynikajícího meteorologa, zapáleného včelaře i opata augustiniánského kláštera.

Veřejnost má poprvé příležitost vidět originál rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy (Versuche über Pflanzenhybriden – 1865), v němž Mendel pomocí matematických principů definoval princip dědičnosti pro rostliny a pro živočichy, čímž položil základ genetiky jako vědního oboru. Cenný rukopis se po zastavení činnosti ­Augustiniánského opatství dostal do úschovy členů augustiniánské provincie v Čechách a později augustiniánského vikariátu ve Vídni, odkud byl roku 1987 zapůjčen augustiniánům v Německu. Mendelův rukopis vypátralo po svém obnovení brněnské opatství, ale německá strana jej nechtěla navrátit s tím, že jej považuje za kulturní dědictví. Česká republika získala dokument zpět na základě diplomatických jednání na úrovni českých úřadů a ministerstva zahraničí po 25 letech teprve letos v únoru.
MaP