Česky
Tropické vedro letošního léta se rozlilo globálně – za sluncem už je zbytečné vyrážet do Středomoří či do Afriky. Jako by snad chtělo podtrhnout ústřední motto 26. kongresu Společnosti pro vědy a umění, jehož pořádání se v prvním červencovém týdnu zhostila Žilinská univerzita, přesněji řečeno její Fakulta humanitních věd. O vážnosti, které se těší československé uskupení učenců a umělců vzniklé v dobách nesvobody před půl stoletím daleko za hranicemi rodné země ve Spojených státech, svědčí i záštita prezidentů obou zemí Ivana Gašparoviče a Václava Klause nad již desátým kongresem SVU pořádaným v srdci Evropy.
Fota: Matěj Hužvár, Archiv Akademického bulletinu
Při zahajovacím ceremoniálu vystoupil Ján Morovič z Katolíckej univerzity v Ružomberoku. Dále (zleva) prorektor ŽU Peter Fabian, prezident SVU Karel Raška, děkanka FHV ŽU Vlasta Cabanová, proděkanka pro vzdělávání Beatrix Bačová a proděkan pro zahraniční vztahy a styk s veřejností Dalibor Mikuláš.
Velkoryse zamýšlený rozlehlý projekt univerzitního kampusu leží na kopci nad Žilinou a připomíná staveniště. Sluneční paprsky sžíhají záda dělníkům, vykopaná hlína vysychá na prach a trávník se mění v seno nastojato. Rozpačitě se rozhlížím, kde zaparkovat, protože nevidím žádné poutače na akci, ale pomoci se mi naštěstí dostává téměř okamžitě, ba dokonce se podařilo v té výhni získat i kousek stínu. Účastníkům konference, přecházejícím mezi jednotlivými budovami, pomáhají v orientaci pozorní pořadatelé; ovšem ani v sálech se moc neochladíte – klobouk dolů před všemi – takto extrémní podmínky jsou náročné pro mladé, natož pro lidi, jejichž tváře dávají tušit značné zkušenosti. Ohromná gratulace za elán a odhodlání, s nímž se na kongresy SVU sjíždějí účastníci z celého světa!
Zahajovací ceremoniál 1. července 2012 uvedl prezident Společnosti pro vědy a umění Karel Raška a promluvili na něm představitelé Žilinské univerzity – prorektor pro zahraniční vztahy a styk s veřejností Peter Fabian, děkanka Fakulty humanitních věd Vlasta Cabanová, starosta Žiliny Igor Chroma, v zastoupení předsedy SAV Jaromíra Pastorka Ján Morovič z Katolíckej univerzity v Ružomberoku. Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš upozornil zdejší auditorium na nutnost postavit se na obranu vzdělanosti. Vždyť je také problematika financování základního výzkumu v Akademii vinoucí se aktuálním obdobím jedním ze symptomů doby: tendenci postavit vzdělání na roveň byznysu pak v plenárním bloku konference odsoudil i bývalý senátor PČR Josef Jařab. Na zahájení promluvil též rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl a poté zástupci ministerstev zahraničí a školství obou zemí. Dlužno dodat, že o příjemné zpestření publika se postarala trojice mladých krojovaných děvčat ze zámořského Kansasu. Jaká škoda, že letošní termín kolidoval s Všesokolským sletem v Praze, kam by část účastníků konference také ráda zavítala – kolikrát si někdo smutně povzdechl…
Jaroslav Pánek předal prezidentu SVU Karlu Raškovi Medaili J. A. Komenského za dlouholetou činnost.
V pořadí téměř jubilejní, 10. kongres na území Česka nebo Slovenska (SVU zůstává věrna československé tradici) se nesl v osvědčeném programovém schématu. Již zmíněnému plenárnímu bloku, nazvaném SVU and its Role in the Era of Globalisation and Transatlantic Collaboration (SVU a její role v éře globalizace a transatlantické spolupráce), předsedal Karel Raška a k řečnickému pultu pozval postupně sedm osobností. Emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, letošní nositel Ceny Františka Palackého Josef Jařab hned v úvodu zdůraznil, že se politikové snaží ovládnout oblast vzdělávání a je nezbytné se bránit – studenti nejsou pouhými klienty a vzdělávání není předmětem pouhého byznysu. S laskavým svolením prof. Jařaba si můžete jeho přednášku na žhavé téma přečíst zde. Vedoucí Stálé senátní komise pro krajany žijící v zahraničí PČR Tomáš Grulich přiblížil minulost, současnost a budoucnost vztahů ČR s krajany venku, zatímco obecněji, v širším kontextu se z pozice historika zamyslel nad Evropou na křižovatce místopředseda AV ČR pro třetí vědní oblast Jaroslav Pánek. Do Světa vědy bez hranic pak zasadil rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer společné pracoviště Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí Ústavu buněčné biologie a patologie 1. LF UK Ivan Raška nazval svou přednášku Gene silencing: The hunt for the polycomb G group proteins (PcG) bodies in the Amazone Chromatin Forest. O současné veřejné zdravotní strategii v oblasti HIV v USA informoval profesor Eugene G. Martin z Pathology & Laboratory Medicine, UMDNJ – Robert W. Johnson Medical School, Somerset, USA. V průběhu tohoto bloku se udála i malá slavnost – prezident SVU Karel Raška za svou činnost převzal Medaili J. A. Komenského z rukou Jaroslava Pánka.
Krojovaná děvčata přijela z amerického Kansasu.
Společnost pro vědy a umění, jak již z názvu patrno, klade umění stejnou váhu, tudíž nemohly chybět koncerty, byť i ty byly poznamenané nezvyklým horkem. Do hudby pronikal hukot ventilátorů, klimatizace nestíhala, pot se ze všech jen řinul. Neúprosně se mi vtírala otázka, zda je současná architektura spoléhající buď na neustálé ochlazování v létě, nebo topení po zbytek roku tím správným východiskem pro dobu energetické krize…
Paralelním přednáškám se věnuje příspěvek na další straně. Doplním jen, že počet řečníků z různých zemí světa včetně Japonska vysoce přesáhl stovku. Přehled přednášejících i jejich abstraktů najdete na www.svu2000.org.
Je obdivuhodné, s jakou vitalitou se na kongresy sjíždějí lidé z celého světa. Důkazem je i stále dobře naladěný Ivo K. Feierabend, emeritní profesor Univerzity v San Diegu a syn významného českého národohospodáře a politika Ladislava K: Feierabenda.
Příjemný únik z vedra a současně možnost neformálních hovorů a navazování nových kontaktů poskytlo společné „pltění“ po Váhu (jak nazývali plavbu naši průvodci – jinak vesměs studenti místní univerzity) s historickým exkurzem po okolních pamětihodnostech, ať už to byly železniční stavby, místa válečných bojů nebo Starohrad či hrad Strečno. Plenérovou přednášku vedl poté architekt Dušan Mellner v areálu Budatínského hradu a poté kostelíku… Jen málokdo také asi zná cennou prvorepublikovou urbanistickou koncepci města Žilina, na jejíž zkáze se začal podepisovat až současný „investorský boom“ – funkcionalistické stavby podrobně zachycuje Dušan Mellner ve své publikaci, kterou představil v rámci kongresu.
Světové kongresy SVU se konají jednou za dva roky a z pochopitelných důvodů až do 90. let minulého století míjely tehdejší Československo. Poprvé v Česku se kongres uskutečnil v roce 1992 v Praze, po dvou letech taktéž, v roce 1996 v Brně, o dvě léta později poprvé na Slovensku v Bratislavě (1998). Výroční, 20. kongres v roce 2000 byl sice uspořádán ve Washingtonu, avšak následovala Plzeň (2002), Olomouc (2004), České Budějovice (2006), Ružomberok (2008) a Tábor (2010). O pořadatelství 27. kongresu SVU v roce 2014 se ucházejí východočeské Pardubice.
MARINA HUŽVÁROVÁ