Obr. 1: 1. fáze – V nejstarší fázi žatecké RS aglomerace tvořil opevnění hradu hrotitý příkop v délce ca 240 m, který vymezoval hrad o rozloze 8 ha. Četné doklady osídlení byly odkryty jak uvnitř hradu, tak na přilehlém předhradí. Uvnitř hradu byla zjištěna koncentrace spíše menších zahloubených objektů uspořádaných v pravidelném půdorysu – obdélníku. Z nálezů drobné hmotné kultury (zlomek Ag hrozníčkovité náušnice, pozlacená bronzová puklička a segment modrého sekaného korálu) a ústřední polohy uvnitř hradu přepokládáme vyšší sociální prostředí. Další koncentrace nálezu pochází z Dvořákovy ulice, což ale může být způsobeno rozsáhlejším výzkumem. Byly zde okryty zatím dva nejstarší pyrotechnologické objekty (oranžové body). Na jižním neopevněném předhradí byl na malé pravoúhlé ostrožně umístěn příkopem opevněný objekt (přerušovaná linie). Zahloubené objekty jsou evidovány na rozsáhlé ploše aglomerace, čímž byl dán její rozsah i v mladších obdobích. Je to dáno morfologií terénu, který je výrazně prostorově a výškově členěn a ohraničen řekou Ohří. První fázi vývoje jsou reprezentovány keramickými horizonty Žatec A-C.

Obr. 2: 2. fáze – V další fázi se radikálně mění především ostroh. Starší příkop zaniká, je zčásti zaplněn odpadními vrstvami, především směsí štěrkopísku a spraše, kterou pokládáme za svržené těleso hradby. Do zaplněného příkopu a do místa kde stála hradba byly zahloubeny objekty s keramikou Žatec C-D a objekty s keramikou Žatec E a Žatec G. Nový příkop vymezil hrad o rozloze 4,5 ha a předhradí o rozloze 10 ha. Opevnění předhradí mělo délku ca 460 m a dvě fáze (Obr_23-27). Na předhradí byly odkryty dvě koncentrace objektů, které považujeme za doklady velmožských dvorců. Na Chelčického náměstí to byla dlažba z drobných valounů, nadzemní stavby srubové konstrukce patrné jako negativy v dlažbě, drobné zahloubené objekty. Od jihu prostor ohraničoval palisádový žlab hluboký 1,5 m. Mezi nálezy je výjimečná měděná hrozníčkovitá náušnice pájená stříbrem a zlacená v ohni. Obdobná koncentrace objektů s nálezy dvou olivovitých perel byla odkryta na nám. Svobody v roce 2005 (Obr_07-08). Častěji jsou nacházena pyrotechnologická zařízení, a to po celé ploše aglomerace (oranžové body). Sídlištní nálezy se silně koncentrují do jakýchsi jader, které jsou zřejmě pozůstatky usedlostí. Sídlištní situace datujeme do druhé fáze podle keramiky horizontu Žatec D.

Obr. 3: Za vrchol žatecké aglomerace lze považovat třetí fázi. Vzniká sakrální architektura a přilehlá pohřebiště, opevnění hradu bylo zdvojeno vnitřním příkopem, na celé ploše aglomerace byla umístěna početná pyrotechnologická zařízení na zpracování železa. Sociální prostředí ilustrují četné nálezy drobné hmotné kultury, které nemají obdoby. Uvnitř hradu byl odkryt velmožský, pravděpodobně knížecí dvorec s kostelem vybaveným podlahou z reliéfních dlaždic, na podlaze velké srubové stavby považované za palácovou byl nalezen pískovcový model kostela, olověná závaží, mozaikové kameny z modrého skla, zlomek podstavy pozdně antického poháru, skleněné kroužky, zlomek surového skla a kostěná industrie. Na pohřebiště kolem kostela neznámého patrocinia na východním okraji předhradí, rovněž vybaveného reliéfní dlaždicovou podlahou, byly odkryto 259 jedinců v anatomickém uložení. Na zničených plochách se mohlo nacházet dalších ca 100-130 hrobů. V sedmi hrobech byly v dlaních nalezeny denáry jako oboly mrtvých od Spytihněva II. (1055-1062) po Soběslava II. (1173-1178), nejmladší hroby kryly náhrobníky z různobarevných pískovců (bílý, žlutý, červeny, hnědý). Na jižním neopevněném předhradí byl nalezen tzv. depot šperků, mincí a hřiven v nádobě a v sídlištních situacích další mince (Břetislav I. 1035-1050).
V podhradí na vyvýšeninách nad zřejmě zaplavovaným územím odkryly výzkumy jakýsi tell vzniknuvší sídlením a železářskou výrobou s nálezem falešné mince z 2. pol. 11. století a dutým hroznovým křížkem s reliéfem Ukřižovaného. Na další výspě doklady práce se stříbrem – tyglíky, zlomky mincí a stříbrné plíšky.

Obr. 4: V závěrečné fázi RS žatecké aglomerace se nálezy koncentrují na plochu hradu. Jsou zde evidovány rozsáhlé dlážděné plochy, zahloubený objekt-sklep, zbytek kamenné profánní architektury, doklady nadzemních staveb, nálezy drobné hmotné kultury (dutá skla tlačená do formy, zlomek „svatojakubské“ mušle, trubička ze zlatého plechu, madlo bronzu a mosazi, denáry 2. pol. 12. stol. – královská vláda Vladislava II. (1158-1173) a knížete Bedřicha (1172-1173, 1179-1189). Obdobné nálezy z ostatních míst aglomerace zcela chybí, a to i z opevněného předhradí. Jednolodní kostel Panny Marie na hradě byl přestavěn na trojlodní románskou baziliku. Zcela zaniká vnitřní příkop opevnění hradu a podle zbytků dřevěného roštu a tři plent z lomového kamene je pravděpodobné, že byl postupně převrstvován rozšiřující se dřevohlinitou hradbou. Podoba aglomerace od 2. poloviny 12. století do 1. pol. 13. století směřuje k městu, jehož rozloha necelých pěti hektarů odpovídá soudobým městským založením i západně od Čech. Na předhradí byl nově vystavěn kostela sv. Kříže.

Obr. 5: Ortofoto města Žatec s vyznačenými komponentami RS aglomerace. A – hrad, B – opevněné předhradí, C – jižní neopevněné předhradí, D – podhradí, I – středohradištní příkop, II – opevnění předhradí z 2. fáze, III – vnější příkop hradu z 2. a vnitřní ze 3. fáze vývoje aglomerace, 1 – ul. Obránců míru, výzkumy se koncentrují západně od ní, 2 – pozůstatky příkopu opevnění Pražského předměstí, podle výzkumů původně terénní deprese vymezující RS aglomeraci od jihu, 3 – terasa Ohře. Rozloha aglomerace převyšuje 90 hektarů. Nálezy RS jsou evidovány také vně, hroby jižně, sídlištní i hrobové nálezy severně za Ohří (mimo snímek).