English
Vědeckou spolupráci mezi Akademií věd ČR a Akademií věd Moldavska (Academia de ştiințe a Moldovei – ASM) lze považovat za relativně novou. První kontakty obě instituce navázaly teprve v roce 2007, kdy se ASM obrátila na AV ČR s návrhem navázat smluvní spolupráci. Po vyjednávání a zjišťování zájmu na akademických vědeckých pracovištích byla dohoda podepsána 20. září 2008 během mezinárodní konference Science and Education Policies v moldavském Kišiněvě. Stvrdili ji předsedové obou akademií – Václav Pačes a Gheorge Duca.
Dohoda se realizuje formou výměny odborníků, společných projektů, výměny informací a publikací a účasti na vědeckých akcích. Smluvně stanovená výměnná kvóta pro vědce v délce šesti týdnů je dostačující; prozatím nebyla nikdy plně využita. Od roku 2008 se podařilo iniciovat spolupráci ve dvou tematických oblastech. Garantem spolupráce v archeologii a historii, které se chceme věnovat v některém příštím vydání AB, je Archeologický ústav AV ČR v Brně. Zdárnou realizaci komparativní studie zachování biodiverzity na Šumavě a v moldavské rezervaci Codri garantuje Entomologický ústav BC AV ČR.
Ochrana přírody a biodiverzita
Pro státy s rostoucím nebezpečím změn životního prostředí představuje biodiverzita a ochrana přírody velkou výzvu. V Moldavsku je aktuální především úbytek přírodních zdrojů (primárně vody) a také rostoucí tlak na přírodní habitáty (75 % moldavské půdy se využívá pro zemědělství a farmářství). Ochrana zbývajících původních habitátů je tedy důležitá. Česká republika má několik dobře ochraňovaných původních mokřadů a lesních porostů se svou charakteristickou biodiverzitou. Naše zkušenosti v ochraně přírody a cenných habitátů mohou tedy být Moldavsku dobrým příkladem.
Foto: Aurel Lozan, Archiv autora
Housenka bekyně velkohlavá (Lymantria dispar) na dubu pýřitém (Quercus pubescens) je považována za nebezpečného polyfágního škůdce pro porosty listnatých stromů. Moldavsko, jižní část rezervace Codri.
Entomologický ústav BC AV ČR se coby instituce základního a částečně aplikovaného výzkumu hmyzu zaměřuje rovněž na hmyzí škůdce a jejich monitorování. Právě tento výzkum může sloužit jako model pro řešení všeobecných biologických problémů. Výzkumné zájmy moldavského Zoologického ústavu (www.zoology.asm.md) se orientují na diverzitu a monitorování živočichů v půdních a sladkovodních ekosystémech, na strukturu, dynamiku, evoluci a ochranu živočišných společenstev.
Spolupráce obou institucí začala již v roce 2001 prostřednictvím NATO Science Fellowship Programme, v jehož rámci absolvoval vědecký pracovník z kišiněvského Zoologického ústavu studijní pobyt v Entomologickém ústavu. Vznikl mezinárodní výzkumný tým zabývající se entomologickými studiemi, který již publikoval kvalitní vědecké práce – např. ve vědeckém časopise Rady Evropy Futoropa či v on-line časopise Univerzity ve Wisconsinu Journal of Insect Science.
Foto: Zdeněk Mráček, Archiv autora
Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) patří mezi ohrožené druhy motýlů ČR a Moldavska. Severní Moldavsko, chráněná území Cosauti.
Oba vědecké týmy společně řeší mnoho otázek – např. ochranu přírody a krajiny, biodiverzitu, taxonomii a ekologii hmyzu, biotechnologii a molekulární biologii. Během dvou studijních pobytů v Moldavsku v celkové délce 37 dnů dva čeští vědci studovali hmyzí společenstva v přirozených i zemědělských ekosystémech, dále hledali entomopatogenní nematody a lumčíky a parazitoidy hmyzích lesních škůdců. Z výsledků terénních výzkumů vyplývá, že nejvíce zachovalé jsou v Moldavsku lesní ekosystémy, zatímco původní stepní ekosystémy již, de facto, neexistují. Rovněž mokřady silně ovlivňuje lidská činnost včetně melioračních zásahů.
Foto: Aurel Lozan, Archiv autora
Terénní entomologická exkurze studentů Zoologického ústavu se zaměřením na lesní škůdce v přírodní rezervaci Codri. Moldavsko, centrální Moldavská pahorkatina
Současná spolupráce se zaměřuje především na pomoc při zachování biodiverzity a pokouší se přispět ke zvyšování počtu chráněných oblastí a ke kvalitě způsobů ochrany a původních habitátů, jež slouží jako zdroj vzácných a ohrožených druhů hmyzu pro případné reintrodukce do okolí. Na druhou stranu se jiné hmyzí druhy pro Moldavsko stávají invazní a mohou kriticky ohrožovat původní entomofaunu, což může vyústit ve vážné ekonomické ztráty v zemědělství a lesnictví.
JANA VLACHOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR,
AUREL LOZAN a ZDENĚK MRÁČEK,
Entomologický ústav BC AV ČR, v. v. i.