Tým parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podílí na jednom z největších a nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti, TARA Oceans, který si vůbec poprvé v lidské historii klade za cíl zmapovat mikrosvět v mořích po celé planetě. Výsledky výzkumu o rozmanitosti eukaryotického planktonu publikoval v nejnovějším vydání renomovaný vědecký časopis Science (Science 22 May 2015: Vol. 348 no. 6237, Eukaryotic plankton diversity in the sunlit ocean).
Během expedic napříč světovými oceány nasbírali vědci vzorky z více než 300 planktonních
společenstev, aby pak po detailních analýzách obsáhli poprvé celou šíři biodiverzity eukaryotického
planktonu od nejmenších jednobuněčných organismů až po malé živočichy. Z 800 milionů vygenerovaných
genetických kódů chtějí zobecnit poznatky o množství, struktuře a uspořádání eukaryotického života
v našich oceánech. Tyto výsledky pravděpodobně přepíší učebnice biologie a přispějí k nové
klasifikaci planktonu.
Archiv Tara Expeditions
Vědci odhadli, že mořský plankton obsahuje kolem 150 tisíc genetických typů eukaryot, z nichž
každý může ukrývat několik biologických druhů. Celkové číslo se tak pravděpodobně pohybuje kolem
jednoho miliónu druhů eukaryotického planktonu, přičemž doposud jich bylo v odborné literatuře
popsáno asi jen 11 tisíc. Tato eukaryotická biodiverzita je významně větší než bakteriální a také
zpochybňuje klasické dělení planktonu na fyto- a zoo-plankton. Zároveň dvě třetiny této diverzity
patří k málo známým skupinám heterotrofních protist, které zahrnují ohromnou škálu parazitů a
symbioticky žijících druhů.
Český tým z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve složení Julius Lukeš, Aleš
Horák a Olga Flegontova se podílel na analýze druhové rozmanitosti, celkové početnosti a faktorů
podmiňujících výskyt jedné z pěti hlavních linií eukaryot, exkavát. Z jejich výsledků vyplývá, že v
oceánech je tato skupina zastoupena především tzv. planktonními diplonemidy, o kterých se toho až
dodnes vědělo jen málo. Tito obskurní příbuzní důležitých parazitů, například trypanozomy a
leishmanie, (které jsou jedním z hlavních předmětů studia na Parazitologickém ústavu), a volně
žijících jednobuněčných řas krásnooček byli doposud známi pouze z několika málo druhů. „Na základě
analýzy genetických barkódů jsme ovšem zjistili, že celkově tvoří šestou nejvíce početnou a třetí
druhově nejbohatší skupinu planktonu svrchní vrstvy oceánu. Víme taky, že ještě mnohem četnější a
druhově bohatší jsou v hlubinách. Z dostupných dat se domníváme, že jde nejspíš o
parazity/symbionty, pravděpodobně zásadní pro funkci oceánského ekosystému,“ uvádí Aleš Horák.
Podrobnější studium, vedoucí k odhalení biologické role těchto organismů, je teď jednou z priorit
výzkumu Parazitologického ústavu BC AV ČR.
Archiv Tara Expeditions
Mořský plankton s triliony virů, bakterií a prvoků má zásadní význam pro každého obyvatele
Země. Třeba tím, že produkuje stejně kyslíku jako všechny lesy na pevnině dohromady nebo vstřebává
oxid uhličitý z atmosféry, čímž ovlivňuje klima i ve vnitrozemí, včetně České republiky. (Více viz
rozhovor s americkým oceánografem Paulem Falkowskim
Mikroorganismy udržují planetu navzdory člověku
.) Planktonnímu životu se složitou sítí funkcí, vztahů a genového obsahu bude potřeba lépe
porozumět, pokud bude lidstvo chtít modelovat a předpovídat, jak se tento ekosystém mění a
přizpůsobuje změnám životního prostředí.
1 Jun 2015