Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Laboratoř behaviorálních a lingvistických studií

Smluvní dohodou statutárních zástupců Psychologického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK bylo 1. ledna 2012 založeno společné výzkumné pracoviště – Laboratoř behaviorálních a lingvistických studií (LABELS). Pracoviště vzniklo z potřeby obou institucí disponovat standardním a funkčním zázemím pro realizaci experimentů ve společenských vědách a zároveň má umožnit přístup studentům, kteří se provozu laboratoře zúčastní na různých pozicích.

13_1.jpg
Všechna fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Otevření nových prostor Labels; zleva vedoucí laboratoře Filip Smolík, ředitel Psychologického ústavu Marek Blatný, vedoucí pražské pobočky Iva Šolcová, stipendista Fulbrightovy komise John Korba a člen odborné rady Labels Jiří Lukavský

Správním orgánem laboratoře je odborná rada, jejímiž členy jsou vedoucí laboratoře Filip Smolík, Jiří Lukavský (PSÚ), Eva Lehečková (ředitelka Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK), Luděk Stehlík (katedra psychologie FF UK) a jako externí člen Cyril Brom (Matematicko-fyzikální fakulta UK). Provoz laboratoře a administrativu spjatou s realizací experimentů zajišťuje koordinátor Filip Děchtěrenko.
Na konci roku 2012 se laboratoř přestěhovala do rekonstruovaných prostor Akademie věd v Hybernské ulici v Praze 1; její slavnostní otevření se uskutečnilo 17. ledna 2013 za účasti statutárních zástupců PSÚ a FF UK. Laboratoř tvoří tři místnosti – jedna je určená k přípravě experimentů a zpracování získaných dat, druhá k realizaci experimentů, které vyžadují složitější technické vybavení, třetí umožňuje sběr dat observační metodou, tj. pozorováním a případně nahráváním účastníků na audiovizuální zařízení. K vybavení patří mj. zařízení na sledování očních pohybů (eye-trackery), počítače a programové vybavení pro přesné měření rychlosti reakcí (Presentation a DmDX) a audiovizuální záznamová zařízení. Laboratoř nabízí i využití speciálního softwarového nástroje pro vyhodnocení experimentů a statistické zpracování nasbíraných dat.
Pracoviště má primárně výzkumný, nikoli výukový charakter. Cílem je realizovat originální výzkum, který posune poznatky v daném vědním oboru. Laboratoř je vhodná pro různé typy výzkumů zaměřené na zkoumání chování a mysli – ať už orientované primárně psychologicky, lingvisticky nebo na jiná odvětví kognitivněvědních disciplín. PSÚ se na provozu laboratoře podílí zajištěním prostor a vybavení a expertizou odborných pracovníků v laboratoři, kteří mohou badatelům pomoci při přípravě experimentů i při jejich vyhodnocování. FF UK se na chodu pracoviště podílí zajištěním pozice koordinátora a propagací laboratoře na fakultě; testované osoby v jednotlivých experimentech pocházejí většinově z řad studentů fakulty.

13_1.jpg
Jiří Lukavský demonstruje aparaturu na měření očních pohybů.

V roce 2012 (v dosavadním sídle laboratoře v ulici Politických vězňů v Praze 1) se experimentů v roli testovaných osob zúčastnilo 230 studentů přednášek a seminářů realizovaných na katedře psychologie, v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a v Ústavu obecné lingvistiky. V psychologii je samozřejmě experimentální metoda déle a pevněji zakotvena, což se projevuje i tak, že studenti psychologie na FF UK mají ve studijním plánu předepsán podíl na výzkumu. Dostávají se tak do laboratoře nejen jako respondenti experimentů, ale v rámci výzkumných stáží i jako pomocníci s administrací. V lingvistice se experimentální metody prosazují až v návaznosti na jiné společenskovědní disciplíny. Cílem zařazování účasti na experimentech je seznámit studenty filologických předmětů a lingvistiky s průběhem a parametry lingvistických experimentů a ukázat jim, co lze tímto přístupem zkoumat. Účast na výzkumu je proto součástí jednak základních kurzů studia – například Úvodu do lingvistiky určeného studentům filologických oborů nebo Úvodu do lingvistiky a lingvistické bohemistiky vypisovaného v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, jednak se předepisuje u předmětů věnovaných psycholingvistice, v níž jsou experimentální metody nutnou součástí metodologického portfolia.
Návrh na realizaci výzkumu v laboratoři může po­dat jakýkoli badatel z obou institucí (včetně studentů pod supervizí pedagoga, například vedoucího diplomové práce), popřípadě při dostatečné kapacitě laboratorních prostor i z institucí dalších. O možnosti realizovat výzkum v laboratoři rozhoduje odborná rada, která také stanovuje priority laboratorního výzkumu.

13_1.jpg
Kalibrační obrazovka softwaru pro snímání očních pohybů

V roce 2012 se realizovaly experimenty zkoumající zejména mentální zpracování jazykové morfologie a procesy vizuální pozornosti při současném sledování většího množství pohyblivých objektů. Reprezentativní ukázkou jazykových experimentů může být projekt studia morfologického primingu, v němž vědci sledují, zda prezentace slova v určitém gramatickém tvaru, např. akuzativu, usnadňuje zpracování jiného slova ve stejném tvaru. Experimenty rovněž zkoumají, zda se efekty liší v závislosti na způsobu realizace daných kategorií např. u různých deklinačních tříd. Experimenty zde využívají úlohu detekce slova (lexical decision), kdy účastníci sledují zobrazená slova a stisknutím tlačítka mají co nejrychleji rozhodnout, zda jde o skutečné slovo. Takto lze zajistit, že si účastník musí vybavit a do značné míry zpracovat zobrazené slovo, jinak by nemohl spolehlivě odpovědět. Jednoduchá odpověď přitom dovoluje přesné a spolehlivé měření reakčního času.
Další informace o výzkumech realizovaných v laboratoři, o možnostech podávání projektů a o prioritních tématech se průběžně aktualizují na webových stránkách http://labels.ff.cuni.cz, jež v tomto roce získají i anglickou verzi.
(Článek letos vyjde rovněž ve Studiích z aplikované lingvistiky.)

EVA LEHEČKOVÁ,
Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK,
FILIP SMOLÍK, Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.