English
Vědecko-výzkumné programy Archeologického ústavu AV ČR v Brně, zabývající se dobou římskou a obdobím pozdní antiky, případně úsekem časného středověku, se opírají o rozsáhlý a důležitý pramenný materiál z Moravy, který má úzké vztahy k obdobným památkám v okolních evropských zemích. Jejich řešení se proto neobejde bez úzké mezinárodní spolupráce.
Jedním z pilířů současného bádání o době římské, jíž je označováno období zabírající první čtyři staletí nového letopočtu, kdy se naše země ocitly v bezprostředním sousedství opevněné hranice římského impéria na Dunaji, jsou lokality v katastru bývalé obce Mušova na jižní Moravě.Dominantní postavení zde zaujímá mírná vyvýšenina "Hradisko" při soutoku řek Jihlavy, Svratky a Dyje. Má významnou strategickou polohu a nabízí široký rozhled po okolní krajině. Ojedinělými nálezy římsko-antických artefaktů i mincí na sebe naleziště upoutávalo pozornost již dříve. Na možnost, že by zde skutečně pobývali Římané, se nicméně pohlíželo vesměs skepticky. Jistý obrat přinesly teprve výzkumy ve druhé polovině dvacátých let minulého století, které za finanční podpory tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka prováděl archeolog A. Gnirs. Jeho terénní aktivity sice poskytly doklady o existenci dvou staveb římského původu a drobných předmětů antické provenience, avšak dohady o skutečném významu objektů i o jejich datování neutichly. Hovořilo se o menší římské stanici, která mohla vzniknout v mírových dobách a jejímž účelem bylo kontrolovat místní barbarsko-germánské obyvatelstvo, ba dokonce o dvorci germánského velmože. Přesnější představu o skutečném charakteru zdejších nálezů umožnily teprve výzkumy Archeologického ústavu AV ČR v Brně, které vyvrcholily v 90. letech minulého století a trvají dodnes. Ukázalo se, že nešlo pouze o malou stanici, nýbrž o složitý komplex římských fortifikací s rozsáhlou pevností rozkládající se na kopci "Hradisko" v čele. Byla obklopena několikanásobným pásmem ochranných příkopů a masivní hradbou vybudovanou ze dřeva a hlíny. Výzkumy definitivně prokázaly, že se zde nacházela mohutná základna římského vojska s logistickým zázemím, lázněmi, dílnami na opravu zbraní a výstroje, pecemi na pečení chleba, luxusnějšími stavebními objekty, určenými zřejmě pro pobyt vyšších důstojníků atd. Zjistilo se, že skutečný rozsah lokality, která byla z vnějších stran chráněna římskými dočasnými tábory, dosahuje nejméně 30 ha.
Kromě záplavy nových informací i nálezů (přes tisíc kusů militárií, mincí a ostatních předmětů za poslední tři roky přímo z "Hradiska"), které podstatným způsobem změnily historický obraz římských vojenských aktivit v celé oblasti severně od středního Dunaje, je důležité zejména zjištění dalších stop působnosti římského vojska v místech, kde dosud nebyly vůbec tušeny. Datování římských zařízení na "Hradisku" do 2. poloviny 2. stol., tj. do doby markomanských válek, které vedl římský císař Marcus Aurelius proti místním Germánům, zejména pak jejich poloha hluboko v barbarském zázemí, zařazuje tyto památky k nejvýznamnějším objevům limitní a římsko-provinciální archeologie ve střední Evropě vůbec. Výsledky výzkumu byly publikovány ve větším počtu obsáhlejších studií, které se týkají jak římských objektů samotných, tak i celé řady přidružených problémů souvisejících s interakcemi místních germánských populací a římské armády v době římské vojenské okupace, před ní a v letech po ní. V rámci výzkumných aktivit a za přispění mezinárodní spolupráce bylo zveřejněno rozsáhlé třídílné dílo zhodnocující jedinečný hrob germánského krále odkrytý nedaleko od římské pevnosti. V současné době je připraven do tisku rukopis práce věnované publikaci a teoretickému vyhodnocení římského vojenského zásahu do oblasti severně od středního Dunaje i veškerých dosavadních poznatků o římské pevnosti na "Hradisku" u Mušova. Vysoké ocenění vědecko-výzkumných výsledků, kterých bylo dosaženo i v rámci předchozích grantových projektů, lze z mezinárodního hlediska spatřovat především v tom, že Archeologický ústav AV ČR v Brně, zejména pak tým podílející se na výzkumu římského vojenského i kulturního působení na našem území, byl přizván jako jeden ze čtyř spoluorganizátorů rozsáhlého projektu Evropské komise v rámcovém programu Culture 2000. Na projektu nazvaném Transformation. The Development of a Common Culture in the Northern Provinces of the Roman Empire from Britain to the Black Sea (2004–2007) se podílelo 10 států EU i kandidátských zemí a jeho cílem bylo internetovou formou seznámit širokou evropskou veřejnost s vývojem první společné evropské kultury od Velké Británie až po Černé moře v období antiky.
Neméně závažný je vědecký záměr střediska zpracovat a vyhodnotit památky po místních barbarských populacích, zejména pak osvětlit složité otázky sídelní kontinuity či diskontinuity a etnicko-kulturní identity tehdejšího obyvatelstva v širším středoevropském kontextu velkých migračních pohybů v době stěhování národů. I toto téma má veskrze mezinárodní charakter a je zkoumáno v rámci vícerých našich i mezinárodních projektů, jejichž řešení se účastní partneři ze SRN, Francie, Rakouska, Ruska a Slovenska. Výsledky výzkumu, jehož cílem je podat pokud možno co nejobjektivnější obraz kulturní a historické situace v období, které bezprostředně předcházelo osidlování našeho území prvními Slovany, byly publikovány v řadě studií nebo v monografické řadě v rámci Spisů Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Od roku 1944 vyšlo již osm svazků věnovaných pojednávané problematice, poslední v roce 2007. Připravuje se i větší, shrnující dílo o tomto období, které bude dokončeno v tomto roce.
Jaroslav Tejral,
Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Brno