Cílem je provést komplexní, odborně založenou analýzu dotazovacích
šetření volebních preferencí do Parlamentu ČR. Projekt vytvoří přehled
o výzkumech, shromáždí a systematicky zpracuje dostupné materiály,
zpřístupní veřejně dostupné datové soubory pro sekundární analýzu,
provede analýzu metodologie šetření a analýzu kvality dat, vytvoří
systém kritérií pro posouzení a zhodnotí a srovná kvalitu hlavních
šetření, provede analýzu metod propočtů volebních odhadů a vytvoří
podklady pro nové metody propočtů. Výsledky a shromážděné materiály
budou zpřístupněny širokému okruhu uživatelů a producentů výzkumů
pomocí internetového centra. V ČR je produkována řada výzkumů volebních
preferencí, které pocházejí z různých zdrojů, mají různé cíle a různou
kvalitu. Projekt poskytne údaje potřebné pro orientaci ve zdrojích dat
a podklady pro kvalitní vyhodnocení informací z výzkumů, které byly
dosud postrádány odbornou i neodbornou veřejností.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 14, zobrazeno 11 - 14)
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.
Stať se zabývá teoretickým vymezením podmínek, zákonitostí a parametrů volebního rozhodování (či politické volby v obecném významu) z pozice současných sociálních věd.
Autor se pokouší o novou teoretickou interpretaci jevu „agenda setting“. Nejprve shrnuje dosavadní poznatky o tomto jevu a následuje autorův výklad vycházející z širšího rámce dvou základních interpretací principu, na němž agenda setting funguje: psychologické interpretace a interpretaci založené na důvěře občanů v média.
Facebook
Twitter