Česky
Jak by vypadaly lesy bez hmyzu? Proč dává většina hmyzích druhů přednost životu v tropickém pralese před českými luhy a háji? Na tyto otázky se zaměří mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR, který obdržel prestižní grant Evropské rady pro výzkum. Odborníci budou na šesti kontinentech studovat složité vztahy lesních ekosystémů; v tropických novoguinejských pralesech pro tyto účely dokonce postaví padesátimetrový jeřáb. Výsledky přispějí k pochopení ekologických principů, podle nichž se jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy poskládají do fungujícího lesního ekosystému, a budou tak důležité i pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.
Letošní výsledky soutěže “pokročilých” grantů Evropské rady pro výzkum pro seniorní vědce opět potvrdily dobrou úroveň české ekologie. Částku 3,35 mil. eur, tj. 92 miliony Kč, získal na svůj projekt profesor Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR, který bude zkoumat vliv hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnující Českou republiku, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu, vždy ve spolupráci s místními vědeckými týmy.
Foto: Archiv BC AV ČR
Foto: Vedoucí projektu Vojtěch Novotný s maskotem týmu, zoborožcem Kokomem
Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly je dnes doplňován i různými experimenty přímo v
korunách stromů, kam se vědci složitě dostávají různými způsoby od šplhání po lanech přes
vysokozdvižnou plošinu až po heliový balón. Nejlépe to jde ale s pomocí klasického stavebního
jeřábu, který se vztyčí uprostřed lesa, aby tam místo stavebních panelů zvedal ke korunám stromů
ekology. Takových vědeckých jeřábů funguje po celém světě devět. Tým prof. Novotného se chystá
postavit desátý v tropických pralesech Nové Guineje, kde Biologické centrum AV ČR společně s
Jihočeskou univerzitou již téměř dvacet let provozují úspěšnou výzkumnou stanici. Ta si za dobu své
existence vydobyla mezinárodní prestiž a zasloužila se mimo jiné o zpřesnění odhadu počtu druhů
hmyzu, žijících na naší planetě.
Výzkum hmyzu v terénních podmínkách Papui-Nové Guinei
„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené
smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může
nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa,“ vysvětluje Vojtěch Novotný. Lesy
jsou ovšem také nebezpečným prostředím, plným dravých mravenců, parazitických vosiček a nenasytných
ptáků a netopýrů, již nepřímo prospívají vegetaci, neboť býložravý hmyz napadají a drží ho tak pod
kontrolou. Tyto ekologické vztahy se mohou velmi zkomplikovat, zejména v tropickém lese, kde spolu
na až 500 druzích dřevin může žít 10 tisíc druhů hmyzu. Studium těchto složitých ekosystémů umožní
lépe porozumět i zjednodušeným lesům u nás doma.
Výzkum navazuje na již existující Centrum pro tropickou biologii. Dále rozvine pestrý tým
vědců a studentů z 12 zemí, a přispěje tak k dlouhodobému úsilí etablovat České Budějovice jako
mezinárodně významné centrum ekologických studií. A jaké má nový výzkum praktické použití? „Chleba
nezlevní ani o halíř, naše ambice jsou větší – chceme porozumět složitému biologickému světu, v
němž žijeme, a doufáme, že naše objevy budou pro čtenáře zajímavým intelektuálním dobrodružstvím,“
dodává Vojtěch Novotný.
Snímek v perexu: Jeřáb pro výzkum lesa v Japonsku. Podobný se čeští vědci chystají postavit v
pralesích Nové Guinei.
22 May 2015