Hlavním cílem projektu je vytvořit český uzel evropské velké distribuované výzkumné infrastruktury Konsorcium evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA-ERIC, a zajistit tak zapojení České republiky do vybudování jednotného evropského systému sociálněvědních datových služeb. Centralizované, veřejně přístupné datové archivy patří k základním infrastrukturám pro sociálněvědní výzkum a výuku. Tyto archivy slouží jako platforma pro sdílení dat a výzkumných nástrojů mezi výzkumnými týmy, usnadňují používání dat z vědeckých výzkumů ve vysokoškolské výuce, umožňují kombinaci více datových zdrojů v jednotlivých projektech a prostřednictvím propojování databází přispívají k produkci nového empirického materiálu. Projekt CESSDA byl vybrán v procesu ESFRI a zařazen do ESFRI Roadmap za účelem vytvoření jedné z ústředních výzkumných infrastruktur Evropského výzkumného prostoru. Na základě propojení evropských datových archivů sdružených v současné síti CESSDA nyní vzniká společná datová infrastruktura, která umožní výzkumníkům vyhledávat a získávat socioekonomická data v Evropě v rámci jednotného integrovaného systému vysoce kvalitních datových služeb. CESSDA tím odpovídá na poptávku po datových zdrojích pro evropský komparativní výzkum a významně posiluje podmínky pro dosahování excelence v evropském sociálněvědním výzkumu. Hlavní přínos pro české výzkumníky je v integraci českých dat do kontextu mezinárodních databází, a tedy ve vytvoření datového zdroje pro mezinárodní komparace zahrnující Českou republiku. Dostupnost mezinárodně srovnatelných dat je podmínkou pro orientaci výzkumu na mezinárodní excelenci a zároveň východiskem pro účast v mnoha projektech programů EU a dalších mezinárodních programů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 23, zobrazeno 11 - 20)
Kapitola podává přehled výzkumů o rodině, které byly realizovány v uplynulých deseti letech a data z nich jsou veřejně přístupná. Text informuje o datech z výzkumných šetření, která se věnovala tématům relevantním pro výzkum rodiny, jako jsou postoje k manželství a partnerství, sexuální chování, rodičovství, interrupce či role v rodině.
Text upozorňuje na důležitost mezinárodního komparativního výzkumu v sociálních vědách a předkládá seznam mezinárodních šetření, kterých se zúčastnila Česká republika. Autoři poskytují čtenářům základní informace ke každému uvedenému výzkumnému projektu a nabízí čtenářům velmi obsáhlý přehled mezinárodních komparativních šetření ve formě tabulek.
Text se věnuje problematice standardizace proměnných v mezinárodních komparativních výzkumech vzdělanosti. Autor pracuje s rozšířenou mezinárodní klasifikací vzdělání (ISCED a CASMIN) a rozebírá metodologické problémy, které se vztahují k měření vzdělanosti. Dále upozorňuje na obtížnou porovnatelnost vzdělávacích systémů v různých zemích. K výše uvedeným problémům autor uvádí řešení, která byla použita ve významných výzkumných projektech (ESS, EVS, ISSP, PISA).
Autoři se věnují problematice standardizace nástrojů měřících společenský status a zařazení do sociální třídy v mezinárodních komparativních šetřeních. Kromě škál prestiže povolání SIOPS a socio-ekonomického statusu ISEI-08, se text detailně zabývá Goldthorpeovým třídním schématem EGP a nově zaváděnou Evropskou socioekonomickou klasifikací ESeC/ESeG. V kapitole je rovněž diskutována problematika nové verze klasifikace povolání ISCO-08 a její české verze CZ-ISCO.
Tato kapitola poskytuje úvod do problematiky managementu dat. Autor představuje základní a nejpodstatnější koncepty managementu dat a upozorňuje na důležitá témata jako je sdílení dat a ochrana osobních údajů.
Although the construction of databases, data processing, documentation and other operations with data may have a fundamental influence on research results, the management of data rarely receives attention as a separate subject in the methodology and practice of survey research. More often it gains attention only in the form of individual and isolated tasks during different stages of the research process.
Kapitola poskytuje souhrnné informace o zdrojích a typech dat pro Českou republiku. Autor předkládá přehled institucí, které v minulosti a v současnosti vytvářely sociologické databáze, a dále vyjmenovává významné zdroje dat vážící se ke konkrétním tématům.
Kapitola poskytuje přehled mezinárodních šetření politických postojů a chování, kterých se účastnila Česká republika (a částečně Slovensko). Autor předkládá popis významných šetření jako je Eurobarometer, Comparative Study of Electoral Systems (CSES), European Election Study (EES) a Civic Education Study (CIVED). Část kapitoly je věnována šetření politických témat, která proběhla v rámci projektů ISSP, EVS, ESS a WVS.
Kapitola poskytuje přehled a vyhodnocení množství výzkumů zaměřených na studium veřejných politik a politických témat a realizovaných v České republice od roku 1990. Autor vyhodnocuje šetření volebního chování ve volbách do Poslanecké sněmovny, do Senátu a do regionální samosprávy. Kapitola také podává krátké pojednání o výzkumech exit-poll a panelových výzkumech.
Facebook
Twitter