Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 71 - 80)
The author studies changes in availability and use of daycare services in Czech society in context of changes in female laborforce participation, gender relations, family policy and public debates on childcare, population decline and economic prosperity.The author claims that the current decline in daycare services is influenced not only by current socioeconomic trends but is truly embedded in the history of daycare services in the region.
The article focuses on changes in availability and use of childcare and pre-school facilities after the Second World War in the Czech society during different periods of communist regime and during the post-1989 era. It studies how they are embedded in context of women’s participation on the labour market, gender roles, social policies, fertility rates, public debates on care and fears of population decline.
Recenze knihy dvou významných osobností kritické teorie Nancy Fraser a Axela Honnetha představuje ve vzájemném srovnání jejich odlišná pojetí teorie spravedlnosti. Zatímco Fraser navrhuje dvoudimentionální teorii spravedlnosti, která by propojila teorie distributivní spravedlnosti a teorie uznání, Honneth nabízí alternativní pojetí spravedlnosti, ve kterém boje v oblasti přerozdělovánípojímá jako jeden z druhů bojů za uznání.
Autorky příspěvku polemizují se statí Martina Hájka, Jiřího Kabele a Kateřiny Vojtíškové „Zázemí“ a „bojiště“ v usilování o spravedlnost: textová analýza odborářské, feministické a lidskoprávní mediální komunikace. Jedná se zejména o polemiku ohledně metody konstrukce feministického diskursu spravedlnosti pro účely kvantitativní textové analýzy a její jednostranné interpretace.
V článku analyzuji současné legislativní změny v rámci rodinné politiky a jejich dopad na využívání zařízení péče o děti v ČR. Důraz je položen na zhodnocení prostorové, časové a finanční dostupnosti a kvality veřejných i soukromých jeslí a mateřských škol, využívání placených chův a mezirodičovské pomoci.
Autorka analyzuje vývoj občanského sdružování žen v ČR za účelem prosazování ženských práv a genderové rovnosti od 2. sv.v. Vývoj sdružování analyzuje v kontextu státně socialistického režimu, vlivu zahraničních sponzorů během období socio-ekonomické a politické transformace první poloviny 90. let, a současného procesu formalizace ženských občanských skupin, který přinesla jednání o vstupu ČR do EU.
Kapitola se zaměřuje na odbory jako významné aktéry na trhu práce, jejichž rolí by měla být ochrana zaměstnance proti diskriminaci a pomoc při řešení případů a zejména spoluúčast (ve spolupráci se zaměstnavateli) na vytváření vhodných opatření proti výskytu obtěžování a sexuálního obtěžování v podnicích. Analýza vychází ze skupinových diskusí (focus group) se zástupci odborových svazů.
Sexuální obtěžování na pracovišti je významným problémem nejen z pohledu závažnosti možných případů, ale zejména z hlediska jeho častého výskytu a nedostatečných možností řešení.V případech sexuálního obtěžování jsou v drtivé většině oběťmi ženy a iniciátory či pachateli muži. Alarmující je fakt, že v pětině případů, je iniciátorem těžších forem sexuálního obtěžování (neverbální útoky nebo jasně sexuální návrhy a útoky) nadřízený muž.
Článek je odbornou recenzí knihy Marka Hrubce a kolektivu autorů Sociální kritika v éře globalizace. Jednotliví autoři a autorky se v ní zabývají kritickými analýzami současného stavu a rovněž navrhují řešení sociálních konfliktů a ekonomických nespravedlností. V českém kontextu je tato kniha významná také z toho důvodu, že uvedením feministických autorek v kontextu kritických globálních studií vnáší tuto perspektivu do oblasti, v níž bývá u nás až na výjimky přehlížena.
Facebook
Twitter