Astronomický ústav AV ČR

Radarová louka. Autor: ASU

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Černá díra se probudila po 26 letech

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: NASA/JPL/Caltech Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).

Rok 2015 bude o sekundu delší

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: Přestupná sekudna na displeji 30. června 2015 před půlnocí světového času. Autor: Hvězdárna v Rokycanech. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.

Na čem pracujeme: Drakonidy 2011 z letadla

Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.

Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: NASA/JPL/Caltech Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.

V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

Fotogenická konjunkce planet s Měsícem 20. června 2015. Autor: Karel Halíř, Stellarium. V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s  Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.

Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?

Pozorování aktivní oblasti 11704 s tranzientní koronální smyčkou v pásmu propustnosti 171Å přístrojem Atmospheric Imaging Assembly na družici Solar Dynamics Observatory. Foto: NASA. Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.

Starší zprávy Archiv zpráv

Černá díra se probudila po 26 letech

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: NASA/JPL/Caltech Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).

Rok 2015 bude o sekundu delší

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: Přestupná sekudna na displeji 30. června 2015 před půlnocí světového času. Autor: Hvězdárna v Rokycanech. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.

Na čem pracujeme: Drakonidy 2011 z letadla

Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.

Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami

Kolize a fragmentace planetek. Zdroj: NASA/JPL/Caltech Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.

V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

Fotogenická konjunkce planet s Měsícem 20. června 2015. Autor: Karel Halíř, Stellarium. V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s  Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.

Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?

Pozorování aktivní oblasti 11704 s tranzientní koronální smyčkou v pásmu propustnosti 171Å přístrojem Atmospheric Imaging Assembly na družici Solar Dynamics Observatory. Foto: NASA. Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.