Úplné zatmění Měsíce: výletu na Žalov nikdo neželel
Ondřejovská observatoř přivítala 15. června 2011 desítky hvězdářských nadšenců i odborníků, kteří se na kopci Žalov sešli, aby společně pozorovali úplné zatmění našeho věčného souputníka - Měsíce. Ten nad jihovýchodním obzorem vycházel krátce po deváté hodině večerní, ovšem kvůli oblačnému počasí jej nebylo možné sledovat. Byla to škoda tím víc, že se jednalo o jediné úplné zatmění, které lze na našem území pozorovat až do roku 2015, a také o jedno z nejdelších zatmění v tomto století vůbec - fáze úplného zatmění trvala přes hodinu a 40 minut. Návštěvníci Astronomického ústavu AV ČR ale neodcházeli domů s prázdnou: ondřejovští hvězdáři pro ně zpřístupnili obě historické pozorovací kopule a astronomické muzeum, na zvídavé otázky odpovídal popularizátor Pavel Suchan z ASÚ AV ČR. Příjemného večera se zúčastnil také legendární Krtek, který nedávno doprovázel amerického astronauta Andrewa Feustela na poslední misi raketoplánu Endeavour.
-red-
Aktuality
2.7.2015 Vladimír Pechar – Staroegyptská mytologie a symbolika
„Jen málo z nás si dokáže tak intenzívně jako Vladimír Pechar uvědomit, jak rozsáhle naše současnost vychází ze staroegyptské civilizace. Jeho nadšení pro dávnou kulturu země na dolním Nilu se zcela vyrovná zaujetí, s jakým profesionální egyptologové odkrývají památky ukryté pod tisíciletými nánosy písku nebo na základě dochovaných střípků poznání skládají mozaiku života staroegyptské společnosti. Výrazem tohoto celoživotního zaujetí Vladimíra Pechara jsou desítky a dnes už spíše stovky uměleckých děl se staroegyptskými náměty,“ říká o vědeckém malíři či malujícím badateli prof. Ladislav Bareš z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze.
Výstavu grafik Vladimíra Pechara Staroegyptská mytologie a symbolika, kterou uspořádaly Městská část Praha 22, komise kultury RMČ Praha 22 a Uhříněveské muzeum, můžete shlédnout od 17. července do 31. srpna 2015 v spolkové místnosti Uhříněveského muzea.
V horkém letním dni 30. června se Dolní Břežany dočkaly dalšího slavnostního dne: po loňském otevření laserového centra HiLASE byla předána nová administrativní a multifunkční budova unikátního mezinárodního laserového komplexu ELI Beamlines.
Hostům skrytým před dotírajícími paprsky slunce zajímavě řešenou střechou před vstupem do budovy připomněl ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd profesor Jan Řídký peripetie výstavby, kterou pozdržel nález jednoho z největších neolitických sídlišť ve střední Evropě na místě stavby a jeho 12 měsíců trvající výzkum, ale i povodně, které strhly cestu břežanským údolím a zkomplikovaly cestu těžké technice. Přesto bylo zázemí nově vznikajícího laserového centra – administrativní a multifunkční budova – dokončeno s několikaměsíčním předstihem. Díky tomu se tam už nyní bude moci přestěhovat 250 pracovníků a zahájit práci. Profesor Řídký připomněl, že centrum ELI Beamlines má být především zařízením špičkové vědy nejen v českém, ale i v celoevropském měřítku.
Ústav přístrojové techniky AV ČR a Úžasné divadlo fyziky připravily s podporou grantu Science Academy nová popularizační představení pro studenty. Od nového školního roku se tak žáci poutavou formou dozvědí, čemu se aktuálně věnují špičkoví brněnští vědci. Jak uvedl doc. Josef Lazar z ÚPT AV ČR, popularizace fyziky se většinou omezuje na vysvětlování principů, které jsou mnohdy i stovky let staré – jednotlivá představení proto chtějí zpřístupnit dětem skutečnou vědu na pracovištích Akademie věd. Nejbližší akcí, kterou si mohou děti užít od 9. července 2015, jsou interaktivní optické exponáty z ÚPT v brněnském VIDA! science centru – mj. na velkém modelu zjistí, jak funguje lidské oko, podívají se mikroskopem na hologram detailní mapy ČR, který má ve skutečnosti pouhé tři milimetry, seznámí se s fungováním laseru, dalekohledu či mikroskopu. Pro nejmenší je připraven hrací koutek s čočkami.
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Tento fenomén pro vás předem zinscenovali v Laboratoři Státního etalonu času a frekvence Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR v atomových hodinách – http://www.ufe.cz/.
Nadační fond Česká hlava má v názvu heslo „Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí“. Hlavní cenu České hlavy spojenou s odměnou jeden milion korun ale za svou čtrnáctiletou existenci dosud nezískala žádná žena, uvádí ve svém tiskovém prohlášení NKC – ženy a věda. Znamená to, že Česká hlava hájí zájmy pouze vědců, a ne vědkyň?
„Je zcela nepochybné, že vědci, kteří ceny získali, si ji zaslouží. Pokud jsou ale nejprestižnější národní ceny udělovány pouze mužům, vytváří to vzorec, který o něčem vypovídá. Tato situace vysílá jasný signál - ženy nemají v excelentní vědě místo. Nedomnívám se, že by to odráželo kvalitu výzkumu, který vědkyně v ČR provádějí. Ze zahraničí navíc víme, že tam, kde si nereálnost takové situace uvědomili a aktivně hledali řešení, situace se změnila,“ říká Marcela Linková, vedoucí organizace NKC – ženy a věda, která dlouhodobě apeluje na odpovědné instituce, aby při nominacích na posty a ocenění aktivně vyhledávaly a nominovaly vhodné vědkyně. Podobná situace se má s Akademickou prémií udělovanou Akademií věd ČR. Tu letos opět obdrželi muži. Od roku 2007, od kdy se prémie ve výši 30 milionů korun uděluje, ji získalo 18 vědců a zatím žádná vědkyně. Díky těmto prémiím mohou ocenění vědci čerpat zhruba 5 milion korun ročně po dobu 6 let.
Tradiční červnové setkání na zámečku v Lužanech se i letos neslo ve znamení udělování Hlávkových cen za původní knižní práci z vědecké a odborné oblasti publikovanou v České republice, ale v tomto jubilejním roce Akademie věd bylo zpestřeno vernisáží první etapy nové expozice o Josefu Hlávkovi a ČAVU. Ačkoli mohutné stromy v parku před zámečkem nemohly kvůli dešti poskytnout tu vždy obdivovanou nádhernou kulisu úvodní a závěrečné části slavnostního odpoledne, dlouhé cesty k západočeským Přešticím jistě nikdo nelitoval. Letos 22. června udělily Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu již po třiadvacáté. Za rok 2014 byli v oblasti společenských věd oceněni prof. Eva Semotanová, doc. Jiří Cajthaml a kolektiv za knihu Akademický atlas českých dějin (nakladatelství Academia); v oblasti věd o neživé přírodě dr. Filip Grygar za publikaci Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie (nakladatelství Pavel Mervart); v oblasti věd o živé přírodě – dr. Radomír Socha a dr. Alexandr Jegorov za knihu Encyklopedie léčivých hub (nakladatelství Academia) a konečně v oblasti lékařských věd prof. Zdeněk Štembera, dr. Jaroslava Dittrichová, dr. Daniela Sobotková a kolektiv za knihu Perinatální neuropsychická morbidita dítěte (nakladatelství Karolinum). O vítězných publikacích rozhodovala odborná porota ve složení: prof. František Vyskočil (předseda), prof. Pavel Fiala, prof. Miloslav Kršiak, prof. Robert Kvaček, prof. Vladimír Karpenko, prof. Pavel Kalvach, dr. Jan Maršálek, prof. Jan Svoboda a doc. Milan Tvrdý.
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, jejíž místopředsedkyní je prof. Eva Syková, uspořádala 25. červa 2015 seminář Kultura a umění v médiích veřejné služby.
Na debatu o úloze veřejnoprávních médií, která se uskutečnila v hlavním sále Valdštejnského paláce, navázalo vystoupení Komorního orchestru dirigovaného jedním z mluvčích semináře šéfredaktorem rozhlasové stanice Vltava panem Lukášem Hurníkem. Hudby se rovněž dotýkalo úvodní slovo semináře prof. Sykové (viz níže), která měla záštitu nad tímto koncertem pořádaným v krásném prostoru Valdštejnské zahrady v rámci cyklu Kulturní léto v Senátu.
„Kultura je souborem hodnot, přesvědčení a zvyků, v nichž jsme byli vychováni, které pěstujeme (odtud také pojem kultura vzešel) a předáváme příštím generacím. Jedním z nejvýraznějších projevů kultury je umění, zhmotnění naší tvořivosti a prostor pro realizaci specificky lidských vlastností. Takovou vlastností je například i vysoká citlivost lidského sluchu, která je dána vývojem našeho mozku. Žádný jiný živočich nedokáže rozlišit dva různé zvuky s citlivostí 1 Hz.“
Slovanský ústav AV ČR je jedním z organizátorů výstavy DALEKÉ / BLÍZKÉ. Ilja Repin a ruské umění, jejíž slavnostní vernisáž se uskuteční v sobotu 27. června 2015 v 18:00 hod. v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Výstava, na níž budou k vidění i obrazy zapůjčené ze Státní Treťjakovské galerie v Moskvě, potrvá až do 27. září 2015.
Mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích bude zkoumat složité vztahy lesních ekosystémů, především vliv hmyzu na lesní vegetaci v České republice, Japonsku, USA, Ghaně, Panamě a Papui-Nové Guineji. Profesor 
Vojtěch Novotný na tato bádání získal prestižní grant Evropské rady pro výzkum, jehož výsledky mají přispět k pochopení ekologických principů, na jejichž základě jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy utvářejí fungující lesní ekosystém. Jihočeští vědci v čele s profesorem Novotným zkoumají už téměř dvacet let hmyz pralesů Papuy-Nové Guineje – a rozhodně mají co studovat, protože většina hmyzích druhů žije právě v tropických lesích, tropické ekosystémy jsou druhově nesrovnatelně rozmanitější než v Evropě. (Více též v rozhovoru s Vojtěchem Novotným pro AB – Papua-Nová Guinea známá neznámá.) Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly je dnes doplňován i různými experimenty přímo v korunách stromů, kam se vědci složitě dostávají různými způsoby od šplhání po lanech přes vysokozdvižnou plošinu až po heliový balón. Nejlépe to jde ale s pomocí klasického stavebního jeřábu, který se vztyčí uprostřed lesa, aby tam místo stavebních panelů zvedal ke korunám stromů ekology. Takových vědeckých jeřábů funguje po celém světě devět. Díky grantu ERC bude desátý postaven právě v tropických pralesech Nové Guineje. Vojtěch Novotný a jeho výzkumy mají takové renomé, že se k němu hlásí i vědci ze zahraničí – jako dr. Tom Fayle z Británie, který studuje 
skupinu hmyzu velmi důležitou pro ekosystémy tropických lesů – mravence. Využívá laboratorní experimenty a počítačové modely i výzkumy v terénu, aby odhalil podrobnosti mezidruhové kompetice mravenců kolonizujících epifytické kapradiny rozptýlené v korunách stromů. Významně se podílí na výzkumech okolo terénní stanice provozované pracovištěm Biologického centra AV ČR v Papui-Nové Guineji. Jeho práce mu letos vynesla Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky. „Přišel jsem sem před čtyřmi a půl rokem, abych začal jako postdoktorand u prof. Vojtěcha Novotného, jehož laboratoř a on sám mají vynikající mezinárodní pověst, pracovat v oboru tropické ekologie. Myslel jsem si, že by bylo skvělé sem přijít pracovat – což se také skutečně potvrdilo.“
Mezinárodní putovní výstava s názvem VELKÁ MORAVA A POČÁTKY KŘESŤANSTVÍ je po premiéře v Brně uvedena nyní v Císařské konírně Pražského hradu, poté zamíří na Bratislavský hrad. Představuje nejvýznamnější archeologické nálezy z období Velké Moravy, státního útvaru, který v 9. století existoval na území dnešní střední Evropy a byl partnerem i soupeřem tehdejších rozhodujících mocností. Po více jak 50 letech, kdy byla uskutečněna a prezentována velmi rozsáhlá putovní výstava Velká Morava: Tisíciletá tradice státu (1963 – 1968), přibližuje návštěvníkům formování, vrchol a pád Velké Moravy. „Mnohé z předmětů, ze starších i nových archeologických výzkumů, jsou národními kulturními památkami a řada z nich nebyla dosud nikdy vystavována“, shodují se oba hlavní autoři výstavy doc. Kouřil a doc. Luděk Galuška.
Na 23. mezinárodním veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení, kterého se účastnilo 600 vystavovatelů z 22 zemí světa, nechyběla již tradiční soutěž o nejpřínosnější exponát veletrhu – soutěž o ZLATÝ AMPER 2015. Prestižní ocenění získal také exponát Frekvenční měnič INVERT 7L W, na jehož vývoji spolupracovali s firmou ČKD ELEKTROTECHNIKA, a. s., výzkumní pracovníci z Ústavu termomechaniky AV ČR. Jedná se o novou generaci vysokonapěťových měničů řady INVERT s výkonem do 12 MVA pro napětí 6kV. Sestava INVERT 7L W s unikátním kapalinovým chlazením nabízí efektivní řešení regulace synchronních i asynchronních motorů v různých oblastech průmyslového využití. Jsou to zejména pohony pro těžební a zpracovatelský průmysl a energetiku.
V měsíčníku pro literaturu a čtenáře Host vychází společný článek sociologa a filosofa Filipa Vostala z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR a socioložky Terezy Stöckelové ze Sociologického ústavu AV ČR. Autoři se v něm věnují exponenciálnímu nárůstu publikací ve vědecké sféře. „Součástí tektonických změn, kterými dnes prochází akademické prostředí napříč obory, je specifický — a na první pohled triviální — rys. Vědci publikují čím dál více odborných článků a knih. Globální akademické publikace rostou meziročně o osm až devět procent, což znamená, že se jejich objem zdvojnásobí asi každých devět let. Tento trend je znatelný i v České republice. V roce 2013 byla druhým největším celostátním nakladatelstvím, co se počtu vydaných titulů týče, Univerzita Palackého v Olomouci (vydala v daném roce skoro pět set titulů), Karlova univerzita byla pátým největším (asi tři sta šedesát titulů) a Masarykova univerzita sedmým (tři sta deset knih). V současném systému hodnocení a financování vědy není příliš ojedinělým jevem, když humanitně a společenskovědně orientovaní akademici produkují pět až šest článků a jednu až dvě knihy ročně — aby si udrželi zaměstnání, dosáhli na rozumný plat, splnili (grantový) plán. Kdo jsou však čtenáři těchto textů? Zatímco autorů a autorek jsou dnes pod tlakem systému hodnocení a financování výzkumu přehršle, čtenářů, recenzentů a diskutujících je málo a akademická půda se tak stává souborem monologů, případně úzce specializovaných, málo propojených diskusí.“
více zde 19.6.2015 Zapojte se do Evropského festivalu vědy zaměřeného na TV a nová médiaEvropská asociace Euroscience, jež sdružuje zájemce o integraci evropské vědy nejen z Evropské unie, ale i dalších evropských zemí, vypisuje výzvu na filmové vědecké produkce v rámci evropského festivalu vědy zaměřeného na TV a nová média (The 2015 Science TV and New Media Festival). Akce se uskuteční ve dnech 23.–25. listopadu 2015 v Lisabonu. Přihlášky můžete posílat do konce tohoto měsíce. Více informací naleznete na http://europaws.org/festival/.
více zde 19.6.2015 Předseda AV ČR udělil Akademickou prémii Michalu Hockovi a Michalu Pravencovi
I letos dostali dva vynikající čeští vědci mimořádnou příležitost rozvinout v příštích letech do ještě větší šíře své výzkumy a vědecký potenciál díky Akademické prémii – Praemium Academiae. 17. června ji z rukou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše převzali profesor Michal Hocek a Ing. Michal Pravenec. Oba – jak udělení tohoto prestižního ocenění předpokládá – patří v mezinárodním měřítku ke špičce svého oboru a oba se věnují bádání, které může přinést významný pokrok (nejen) v medicíně. Finanční částka spojená s Akademickou prémií jim má pomoci po dobu šesti let pokrývat náklady na výzkum, pořízení přístrojů, laboratorního materiálu a pomůcek i na mzdy pro ně a členy jejich týmů.
Na prknech, která znamenají svět, se 17. června 2015 odehrávalo nezvyklé představení. Po celý den tu před zaplněným hledištěm vystupovali jazykovědci a jejich hosté v programu věnovanému bezezbytku naší rodné řeči. Konferenci Den českého jazyka uspořádaly Ústav pro jazyk český AV ČR a Česká centra při příležitosti čtyřstého výročí formulace artikulů O zachování starožitného jazyka českého a vzdělání jeho, které se někdy označují jako první jazykový zákon. Protože kapacita Českého centra nestačila zájmu, rozsvítila se pro účastníky scéna Černého divadla v Rytířské ulici.
Mezi úspěšné popularizační aktivity Akademie věd se před čtyřmi lety přiřadila soutěž projektů SCIAP (SCIence APproach), kterou každoročně vyhlašuje Středisko společných činností AV ČR. Vědcům-popularizátorům nesmí chybět osobní kontakt, a tak organizátoři pořádají pravidelná nesoutěžní setkání, na nichž si badatelé předávají zkušenosti a vzájemně se inspirují k novým nápadům. Letos v příjemné atmosféře prosluněné Lannovy vily představily 16. června 2015 své projekty tři desítky popularizátorů (více viz program).
Workshopu přálo slunečné počasí, a tak účastníci mohli o přestávkách na venkovní terase pozorovat oblohu za asistence Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR, mj. nositele Náprstkovy medaile za popularizaci.
Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR zve na pátou přednášku cyklu Proměny hudby, která se koná ve čtvrtek 18. června 2015 v 17:00 v knihovně Kabinetu hudební historie na Puškinově nám. 9, Praha 6. Dr. Andrea Steckerová z Národní galerie v Praze se v ní zaměří na hudební motivy v rámci žánrové malby a zátiší holandské provenience v období 17. století. Poukáže na fakt, že mnozí z výtvarných umělců byli zdatnými hudebníky a zobrazení hudebních nástrojů tak v mnohých případech může sloužit jako hodnověrný dobový dokument. Hudební motivy v obrazech mají však i jiný smysl, než pouhý záznam viděného. Zmíněn bude aspekt jejich mnohovrstevnaté symboliky, kterou je vždy nutno „číst“ v příslušném kontextu. Hudební nástroje mohly být jednak vyjádřením klasického barokního vanitas, ale nejednou představovaly neřest či chlípnost. Přednáška s četnými obrazovými ukázkami bude otevřena diskusi o zobrazených hudebních motivech!
Společné pracoviště Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby pořádá v těchto dnech (15. do 18. června 2015) mezinárodní konferenci Plant Biology – Green for Good III. O pokroku v rostlinných biotechnologiích zde diskutuje 130 vědeckých pracovníků a studentů biotechnologických oborů ze 14 zemí včetně Japonska, Velké Británie, Španělska či Malajsie. Konferenci v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájil významný světový odborník na chemickou ekologii John Pickett z Velké Británie, který se ve svém výzkumu zaměřuje na mechanismy, jimiž se řídí vzájemné vztahy mezi rostlinami a živočichy i mezi rostlinami navzájem. Jeho práce přispěly mj. k rozvoji udržitelného zemědělství. Program konference se dotýká témat jako struktura dědičné informace, biotechnologie obilovin, reakce rostlin na stresové podněty a zejména druhé zelené revoluce, která má zabránit hrozící potravinové krizi. „Pěstování nové generace zemědělských plodin vyšlechtěných za pomoci nejnovějších poznatků genetiky a fyziologie rostlinných biotechnologií je podmínkou úspěchu této revoluce,“ upřesnil vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel (více v AB 12/2014 – Genom pšenice). Zelené revoluci se ve svém příspěvku věnoval také Pickettův kolega z Rothamsted Research Peter Hedden.
Humanitní a společenské vědy jsou klíčové pro řešení aktuálních celospolečenských problémů. Kvalifikované analýzy a vědecké výstupy pomohou lépe se připravit například na dopady současného demografického vývoje, migrace nebo změn klimatu. Na diskuzi v Historickém ústavu Akademie věd ČR 11. 6. 2015 se na tom shodl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a další zástupci akademické obce. Vytyčením hlavních problémů a zacílením kapacit a financí do řešení těchto problémů se bude zabývat Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které vicepremiér Bělobrádek předsedá. Více viz www.cas.cz.
Nositel prémie Otto Wichterleho 2015 dr. Rudolf Kučera se zaměřuje na komparativní sociální a kulturní dějiny střední Evropy 19. a 20. století, dějiny první světové války a dějiny historiografie. Doktorské studium absolvoval na Freie Universität v Berlíně a jeho disertační práci vydalo prestižní vědecké nakladatelství Vandenhoeck & Ruprecht v Göttingen. Dr. Kučera se tak na samém počátku své vědecké kariéry zařadil mezi hrstku českých historiků, kteří publikují své monografie v zahraničí. Jedním tématem jeho disertační práce byl vztah státu a společnosti v době, kdy občanská společnost v Evropě vznikala. Dokumentoval přitom rozdíly mezi tehdejší Habsburskou monarchií a Pruským královstvím. O druhém postdoktorandském tématu – situaci v zázemí za první světové války – hovoří v audionahrávce s redaktorkou AB Janou Olivovou. V současné době připravuje zapojení MÚA AV ČR do velkého mezinárodního projektu v rámci programu Horizont 2020. Působí jako šéfredaktor ústavního periodika Střed, který je důležitou publikační platformou české historiografie moderních dějin (zařazeno do databáze Scopus).
více zde
English
