Kniha se zabývá básnickou tvorbou mladých debutantů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a jejichž tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice. Publikace sleduje trojici výrazných linií v rámci mladé poezie této doby – linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Ukazuje, jak tato poezie přijímá tradiční lyrické modely, ale postupně z nich odstraňuje jakékoli programní a ideové akcenty – tyto modely v postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů, nejsou rozvíjeny v původní podobě, ale selektivně a s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.
Previous
Next
Již Slunce z Hvězdy vyšlo?
JAKUB IVÁNEK
Již během několikaletého čekání na nové kritické vydání vánočního kancionálku Jesličky (1658) známého českého...
Problematika popisu a mezioborovost
MARKÉTA MAGIDOVÁ
Téma deskripce je v literárněvědné teorii, té české zvláště, ve srovnání s naratologickými tématy...
Živá versologie
JAN WIENDL
Versologický tým při pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR představuje v posledních letech řadu...