Archiv zpráv
Černá díra se probudila po 26 letech
Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).
Rok 2015 bude o sekundu delší
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.
Na čem pracujeme: Drakonidy 2011 z letadla
Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami
Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.
V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?
Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.
Na čem pracujeme: Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
Chování látky při takových podmínkách, jaké panují v nitrech hvězd, je nemožné studovat v pozemských laboratořích. Hvězdná látka je horká, hustá, místy vysoce turbulentní, navíc v sobě často obsahuje magnetické pole, jež má na chování takové látky také vliv. Pozorování tak lze interpretovat jedině s pomocí výsledků numerických simulací. Jan Skála představil nový vysoce výkonný program pro popis takto extrémních stavů hmoty.
Srážka s nebezpečným asteroidem pozemšťanům nehrozí
A je to tady, už jsme na to dlouho čekali. Zase konec světa, tentokrát po srážce s asteroidem v září tohoto roku - odvysílala včera televize Nova. Pravda, i s informací, že americká NASA o ničem neví. A je to tak, tato zpráva se nezakládá na pravdě.
Ohlédnutí za Evropskou kometární konferencí Ondřejov 2015
O víkendu 6. - 7. června proběhla na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově mezinárodní konference o kometách. Podívejte se na reportáž jednoho z účastníků, Martina Maška. Další snímky rovněž najdete v galerii Daniela Fischera z Německa. Je to směs krásných fotografií z ondřejovské hvězdárny (přálo počasí) a odborných přednášek (přála témata a skladba řečníků).
Mezinárodní konference o výzkumu komet na observatoři v Ondřejově
Na snímku jsou zachyceny gejzíry na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko zachycené sondou Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda se s kometou blíží ke Slunci a tato mise je jedním z témat o tomto víkendu probíhající konference na observatoři v Ondřejově. Příspěvky přednesou účastníci z Anglie, Německa, Rakouska, Holandska a také USA. Mezi účastníky bude rovněž slavný a světově uznávaný fotograf komet Michael Jaeger. Spolupořádáme se Společností pro meziplanetární hmotu.
V červnu a v červenci vyhlížejte nezvyklá noční svítící oblaka
Se startem června 2015 už můžeme netrpělivě vyhlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!
Prémie Otto Wichterleho Akademie věd pro Dr. Jaroslava Dudíka ze Slunečního oddělení
Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.
Přednáška o trpasličích planetách Ceres a Pluto v Plzni
3. června 2015 od 19 hodin ve Velkém klubu plzeňské radnice proběhne přednáška pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petra Scheiricha o trpasličích planetách Ceres a Pluto. Obě jsou nyní v hledáčku zájmu astronomů. Pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň. Na snímku americké NASA je Ceres se záhadnými bílými skvrnami na povrchu.
Na čem pracujeme: Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51, klasifikovaný jako Seyfertova galaxie typu 1, se stal cílem studie vedené Jiřím Svobodou z AsÚ. Fairall 51 je totiž i zdrojem polarizovaného záření, které se u Seyfertových galaxií typu I neočekává. Polarizované záření je naopak typickým znakem Seyfertových galaxií typu II. Tento nesoulad se pokusil J. Svoboda ozřejmit.
Na čem pracujeme: Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
Hvězdy jsou v diagramu efektivní teplota—svítivost (tzv. Hertzsprungově-Russelově diagramu) rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme na hlavní posloupnosti, méně pak v oblasti rudých obrů a nemalý počet zástupců i úplně vlevo dole mezi bílými trpaslíky. Na H-R diagramu jsou však přítomny i nejrůznější exotičtější typy hvězd, mezi něž patří i modří podtrpaslíci. Ti se stali cílem přehledové studie A. Kawky, S. Vennese a jejích kolegů z AsÚ i jiných astronomických institucí ve světě.
Dny otevřených dveří 22. až 24. května
Již za necelé dva týdny pořádá Astronomický ústav každoroční Dny otevřených dveří ve svém sídle v Ondřejově. Nabídneme prohlídku našich pracovišť, přednášky pro dospělé i program pro děti, výstavy a pozorování večerní oblohy.
Na čem pracujeme: Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
Průnik a následný dopad meteoritu Čeljabinsk 15. února 2013 byl nepochybně astronomickou událostí roku. Stovky záznamů z palubních kamer umožnily velmi přesné určení dráhy tohoto přibližně 20metrového tělesa jak v atmosféře, tak v meziplanetárním prostoru. J. Borovička z AsÚ a jeho kolegové si již v článku vydaném v roce 2013 v prestižním časopise Nature všimli, že trajektorie meteoroidu Čeljabinsk je nápadně podobná trajektorii planetky (89039) 1999 NC43 a usoudili, že Čeljabinsk by mohl být odštěpkem tohoto tělesa. Široký mezinárodní tým, jehož součástí byli i pracovníci AsÚ, tuto hypotézu podrobně otestoval a s vysokou statistickou věrohodností vyvrátil.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2015
Dvanáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 20. do 24. dubna 2015. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Na čem pracujeme: Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za nejvyšší pozornosti řady přístrojů včetně dalekohledů VLT provozovaných ESO. Na analýze výsledků se opět podíleli i vědci z AsÚ, mezi nimi i Michal Zajaček, bývalý student Vladimíra Karase a dnes doktorand International Max-Planck Research School v Bonnu. Zdá se, že oblak průlet kolem centra Galaxie přežil a tento průlet poodhalil odpovědi na otázku, co je tento útvar vlastně zač.
Jasný a velmi dlouhý bolid v sobotu v noci 11. dubna 2015 nad Českou republikou
V sobotu pozdě večer krátce před půl jedenáctou letního času (přesně v 22:25:11.8-18.6 SELČ) přeletěl nad územím Olomouckého, Pardubického a Královehradeckého kraje velmi jasný meteor (bolid), který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků z těch oblastí České republiky (ale třeba i Slovenska a Polska), kde obloha byla v tu dobu aspoň částečně jasná. Mnozí z nich nám tento vzácný přírodní úkaz podrobně popsali ve svých hlášeních. Za všechna tato hlášení děkujeme, a protože není v našich silách na všechna jednotlivá pozorování odpovědět, tak aspoň touto formou podáváme vysvětlení, k čemu přesně došlo, co tento jev v sobotu v noci 11. dubna 2015 nad územím naší republiky způsobilo a kde a jak probíhal.