Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Černá díra se probudila po 26 letech
Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.
Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami
Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.
V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?
Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.
Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?
Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.
Na čem pracujeme: Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
Chování látky při takových podmínkách, jaké panují v nitrech hvězd, je nemožné studovat v pozemských laboratořích. Hvězdná látka je horká, hustá, místy vysoce turbulentní, navíc v sobě často obsahuje magnetické pole, jež má na chování takové látky také vliv. Pozorování tak lze interpretovat jedině s pomocí výsledků numerických simulací. Jan Skála představil nový vysoce výkonný program pro popis takto extrémních stavů hmoty.
Srážka s nebezpečným asteroidem pozemšťanům nehrozí
A je to tady, už jsme na to dlouho čekali. Zase konec světa, tentokrát
po srážce s asteroidem v září tohoto roku - odvysílala včera televize
Nova. Pravda, i s informací, že americká NASA o ničem neví. A je to
tak, tato zpráva se nezakládá na pravdě.
Ohlédnutí za Evropskou kometární konferencí Ondřejov 2015
O víkendu 6. - 7. června proběhla na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově mezinárodní konference o kometách. Podívejte se na reportáž jednoho z účastníků, Martina Maška. Další snímky rovněž najdete v galerii Daniela Fischera z Německa. Je to směs krásných fotografií z ondřejovské hvězdárny (přálo počasí) a odborných přednášek (přála témata a skladba řečníků).
V červnu a v červenci vyhlížejte nezvyklá noční svítící oblaka
Se startem června 2015 už můžeme netrpělivě vyhlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!
Prémie Otto Wichterleho Akademie věd pro Dr. Jaroslava Dudíka ze Slunečního oddělení
Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.
Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.
Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami
Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.
V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Pokroky ve výzkumu ve Slunečním oddělení: Co stojí za „ohřevem“ sluneční koróny?
Jednou za čtvrt roku se vědečtí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR scházejí na společném semináři všech čtyř oddělení, aby se vzájemně informovali, co se v jakém oddělení právě zkoumá. Představujeme vám jednu z prací, kterou popsal její autor Dr. Jaroslav Dudík ze Slunečního oddělení. Zabývá se jednou z největších otázek současné sluneční fyziky – co stojí za enormně vysokými energiemi, které byly naměřeny ve sluneční koróně. Na cestě za vysvětlením této mnohaleté záhady se Jaroslav Dudík opírá o studium tzv. ne-Maxwellových distribucí.